permakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy

BLANITCHKA --- --- 21:50:39 4.5.2012

Mohlo by někoho zaujmout- pro jizni cehcy, jizni moravu a vysocinu

Nejbližší plánované termíny akcí projektu
AKCE PRO ODBORNÍKY I ŠIROKOU VEŘEJNOST:

- 10.5.2011, Brtnice - Jak na zahradu ve spolupráci s přírodou - pořádá Chaloupky o.p.s. - Jakmile jarní počasí dovolí, pozveme vás na besedu o přírodních zahradách a zahradničení v souladu s přírodou doplněnou praktickými ukázkami přímo na zahradě. Přineseme inspiraci z Čech, Rakouska a Německa. Další info najdete na www.chaloupky.cz.

- 14. 5. 2011 - Oslava přírodních zahrad - Přírodní zahrada Rozmarýnek, Brno - pořádá Ekologický insitut Veronica:
Slavnostní udílení plaket Přírodní zahrada prvním majitelům soukromých zahrad v Jihomoravském kraji a ukázkové přírodní zahradě Rozmarýnek. Na programu prohlídka Rozmarýnku s výkladem, beseda se zahradními proradci – otázky a odpovědi k péči o zahradu, prezentace 15ti soukromých přírodních zahrad, výstava fotografií, divadlo a pohoštění. Zváni jsou všichni zájemci o přírodní zahrady z řad veřejnosti, v zahradě zároveň probíhá tvořivý a sportovní program pro děti a rodiče. Pozvánku najdete na http://www.veronica.cz/?id=3&i=802&detail=ano

- 25.-29.5.2011 – Trvalkové dny v Českých Budějovicích – čtyřdenní prezentace přírodních zahrad vč. přednášek na téma „Přírodní zahrady“ a "Trvalky", poradna k přírodním zahradám pro veřejnost

- 31. 5. - 1. 6. Brno, Rakousko - Seminář Přírodní zahrady bez hranic III - pořádá Ekologický insitut Veronica:
Třetí díl dvoudenního semináře pro zájemce o přírodní zahrady z řad veřejnosti a pro ekologické poradce. První den přednáškový blok k přírodním zahradám v Brně (myšlenka a kritéria přírodní zahrady, principy péče, biodiverzita atd.) a exkurze do brněnské přírodní zahrady, druhý den celodenní exkurze do ukázkových rakouských přírodních zahrad. Pozvánku najdete zde http://www.veronica.cz/?id=3&i=817&detail=ano

- 16.6.2011 od 13.00 hod. – Slavností otevření Bylinkové obce Mutišov – pořádá Občanské sdružení Přírodní zahrada: komunitní projekt, jehož výstupem je nová podoba zeleně v obci, která se po vzoru rakouských bylinkových obcí bude prezentovat jako cílové místo pro zahradní turistiku. Akce určena pro: široká veřejnost, NNO, samospráva, odborné firmy apod. Avizo termínu najdete také v příloze bulletinu.

- 5.-6.8.2011 – Dvoudenní exkurze a odborný seminář do Dolního Rakouska po ukázkových přírodních zahradách a partnerských závodech a institucích - pořádá Občanské sdružení Přírodní zahrada - určeno pro odbornou veřejnost a pro majitele ukázkových a přírodních zahrad.

- 8.9.2011 - "Jedlý les v zahradě", Brtnice - pořádá Chaloupky o.p.s.: beseda s praktickými ukázkami, jak si vypěstovat ve své zahradě jedlý les mít čerstvé ovoce všeho druhu od jara do zimy. Další info najdete na www.chaloupky.cz.

NOVINKY K UDĚLOVÁNÍ PLAKET PŘÍRODNÍM ZAHRADÁM V ČR
Veškeré potřebné dokumenty a formuláře k přihlášení Vaší zahrady do sítě přírodních zahrad, tj. k získání plakety "Přírodní zahrada" nebo "Ukázková přírodní zahrada" najdete na webu projektu pod heslem Cesta k zahradní plaketě ( http://cz.natur-im-garten.at/start.asp?b=7356 ). V rámci současného projektu nelze udělovat plakety mimo regiony realizace projektu, kterými jsou Jižní Čechy, Jižní Morava a Vysočina.

Pro další informace o akcích sledujte webové stránky projektu www.prirodnizahrada.eu pod heslem Termíny ( http://cz.natur-im-garten.at/start.asp?b=6501 ) nebo pište na e-mailovou adresu prirodnizahrada@centrum.cz.

Další akce k tématu zahrad, které pořádá Občanské sdružení Přírodní zahrada v rámci projektu podpořeného Ministerstvem pro životní prostředí "Pusťme přírodu do zahrad", najdete na webu sdružení www.prirodnizahrada.com:
- 14.5.2011 – Dendrologická zahrada v Průhonicích – jednodenní exkurze na jarní aspekt v zahradě, cibuloviny a trvalky ve spolupráci s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví – určeno pro širokou i odbornou veřejnost.
- 11.6.2011 – Botanicus a Planta Naturalis Markvartice – jednodenní exkurze pro širokou i odbornou veřejnost na odborné téma.
- 17.-19.6.2011 – Trvalkové dny v Praze v Troji – čtyřdenní akce v Botanické zahradě - prezentace přírodních zahrad a poradna k přírodním zahradám pro veřejnost
- 4.-8.7.2011 - Prvky přírodní zahrady – celkem pětidenní kombinovaný odborný workshop ke stavbě prvků v přírodní zahradě – vyvýšené záhony, hliněné zídky, smíšené kultury apod. Určeno pro širokou veřejnost.
- 16.7.2011 – Ukázkové zahrady Dolního Rakouska – jednodenní exkurze po ukázkových přírodních zahradách v Dolním Rakousku ve spolupráci s organizací Natur im Garten a die Umweltberatung. Určeno pro širokou veřejnost.

VSOUKOLOHLOR --- --- 16:27:53 4.5.2012

Permakulturní zahrada: Léčivá síla kompostu | potravinovezahrady.cz
http://www.potravinovezahrady.cz/permakulturni-zahrada-leciva-sila-kompostu/

MATT --- --- 13:24:28 4.5.2012

KUATO: nechci to nijak snizovat, ale muze se jednat treba o ciste psychologickej efekt, ze si pak svy prace a rostlinek vic vazej, jsou peclivejsi.. a urcita pokora a zastaveni se je vzdy k dobru..

LURA --- --- 20:00:33 2.5.2012

KUATO: To určitě - a individuálně to prospěšné bude. Rozlišovala bych ale mezi duchovním a pseudoduchovním. Mám pocit, že v poslední době se ten nedostatek posvátna přehoupl na druhou stranu a je to něco, jako vlčí hlad, kdy vlci po zimě zabíjejí a nechávají ležet, i když za normální situace to nedělají. A toho hladu se chytili byznysmeni, kteří jsou schopni prodat lidem skoro cokoliv.
Z Anastasie mám smíšené pocity. Četla jsem to už hodně dávno, takže si nepamatuji podrobnosti. Určitě jsem tam našla věci inspirativní, ale s každou další knihou to pro mě bylo méně důvěryhodné. A když jsem se dostala k houbovým vesmírným lodím, musím říct, že to na mě bylo moc.
Beru to jako pohádku, jako mýtus, inspirovaný nějakou vnitřní vizí. Ale nemůžu za sebe říct, že bych tomu věřila. Což ovšem neznamená, že tam nemůžu najít spoustu poučných a použitelných ponaučení.
Ono ve výsledku nezáleží na tom, jak to kdo myslel, ale co já si z toho skutečně vezmu. Protože to může být i naopak - někdo něco napíše opravdu dobrého a někdo si to koupí a myslí si, že když se tím bude do písmenka řídit, je "spasen". A není to pravda - je to přesně to, co píšeš o tom stavu mysli nebo vnímání a prožívání vůbec.
BROZKEFF: Tohle se mi líbí, i když je to možná vycucané z prstu. Různé podobné rituály taky používám, ale většinou si je vytvářím sama podle toho, jak to cítím. Myslím, že domluvit se s tím, co je kolem nás, je základ. A když jsem schopná vnímat, tak věřím, že mi to samo řekne. Mám zkušenost, že takhle najdu rostliny, které mi pomohou (nebo i někomu druhému), když jsem nemocná, že vyberu správný poměr. Že se dá mluvit s počasím, s kameny, že celá příroda je živá. A objevila jsem to už hodně dávno, jako dítě, jenže jsem z toho jednak nevyrostla a jednak vím, že ani tenkrát to většina dětí nechápala. Myslela jsem, že to žije každý, až postupem času jsem zjistila, že ne. Umějí to i zvířata, tak proč ne člověk? Krásný příklad jsou třeba obyčejní divocí králíci. Když jsou zdraví, tak je ani nenapadne, aby okusovali kůru nějakého druhu jalovce, protože je jednak hnusně hořká a jednak je pro ně jedovatá. Když ale onemocní mixomatózou, tak ji okusovat začnou a mají velkou pravděpodobnost, že se uzdraví. A obyčejná koza nebo kráva - napase se a pozná, co má žrát. I malé kůzle chodí a vybírá si. Jednu kytku ukousne a druhou nechá být. Některou rostlinu žerou jen v určitém období (třeba když kvete nebo naopak když nekvete ap.). Kam na to chodí, když nemají školy?

KUATO --- --- 15:14:00 2.5.2012

1 odpověď +6

BROZKEFF: u tohodle me jeste napada jedna vec, ne zcela souvisejici s tematem - tyhle jednoduche ritualy mohou napomahat k opetovne sakralizaci (zposvatneni) naseho zivota. ja to uz nejakou dobu pozoruju u sebe pri experimentech v alchymii a magii ze aby ty veci fungovaly, tak clovek musi byt v urcitem povznesenem stavu mysli. bez dosazeni tohoto extatismu jsou ty rity prazdne a nic se nestane. my jsme bohuzel spolu s vedeckotechnickou revoluci a sekularizaci modernich statu (ktere jinak shledavam tuze uzitecnymi) tak nejak zabili posvatnou cast nasich zivotu. cesta zpatky vede pres plno podobnych malych jednotlivosti, kdy se clovek snazi prekrocit svuj omezeny vyhraneny lidsky postoj - to je moje, pro mne, ze mne a uci se znovu chapat propojenost jevu v prirode. bez slunce, vody, stinu stromu, zpevu ptaku.. by nic z toho nebylo. vyhraneni jsou jen v nasich hlavach.

KUATO --- --- 15:05:04 2.5.2012

BROZKEFF: tyhle veci muzou paradoxne byt naprosto realne a platne i bez jakehokoliv "duchovniho" pozadi. proste tady muzou fungovat zcela automaticky procesy, ktere my tedkom jenom neumime merit. treba v alchymii se nedoporucuje pouzivat chemicky vyrobene suroviny, protoze jim neco chybi. nejsou "filosoficke". kdyz se delaji nektere z alkahestu (rozpoustedel), ve kterych se pouziva chlorid amonny, tak ho musis ziskavat z lidske moci a ne koupit v krame. clovek to muze delat, aniz by rozumel proc (zatim) a vysledky budou dobre. tak jako driv kdyz hazeli do studni a kasen stribrne mince aby, co ja vim, potesili rusalky a vodni bytosti, ktere pak zpusobi, ze se z te vody nebudou chytat nemoci, tak to fungovalo tak, ze stribro opravdu funguje jako prirodni antibiotikum a do vody se z nej neco uvolnovat mohlo.

BROZKEFF --- --- 14:21:46 2.5.2012

3 odpovědi +1

KUATO: Jo, víceméně souhlas, INK_FLOem nahozenou Anastasii osobně taky moc nemusím. Ale aspoň si ji tu odcitujeme, čte se to hezky.

„Před vysetím je třeba vzít namočené semínko nebo několik semínek do úst a držet je nejméně devět minut. Pak je položit mezi dlaně přidržet asi třicet vteřin a stát při tom bosýma noha na tom pozemku, kde se budou sázet. Potom otevřít dlaně, donést je k ústům a vydechnout na semena vzduch z plic. Tak semínko, ohřáté dechem člověka, získá o něm veškeré informace.

Dále je třeba držet dlaně otevřené třicet vteřin na slunci. A semínko určí okamžik svého vyklíčení. Všechny planety mu v tom pomohou a jejich prostřednictvím darují člověku potřebné světlo…“

BROZKEFF --- --- 14:12:52 2.5.2012

KUATO: Díky za odpovědi. Většinu z toho, co uvádíš, jsem včera večer našel i v podrobné analýze vytvořené pro potřeby politiky EU:

Verheijen, F. et al. (2010). Biochar Application to Soils: A Critical Scientific Review of Effects on Soil Properties, Processes and Functions. European Commission, Joint Research Centre, Institute for Environment and Sustainability. http://eusoils.jrc.ec.europa.eu/esdb_archive/eusoils_docs/other/eur24099.pdf

Autoři v zásadě konstatují, že i přes zdání "prozkoumanosti" je to ve skutečnosti z vědeckého hlediska prozkoumané zoufale málo, a je tam po výčtu nějakých relativně ověřených plusů a mínusů mnohem větší seznam parametrů takřka neznámých. Shoda panuje v tom, že se jedná o
- proces de facto ireversibilní, z toho důvodu potenciálně nebezpečný
- je nutné pořádné posouzení dopadů v každém případě, je nutné spoustu věcí experimentálně ověřovat
- není známa interakce uhlu s pesticidy, herbicidy atd., jeho schopností tyhle a další různé chemikálie vázat a koncentrovat
- uhel má tendenci zvyšovat pH, nevhodné pro už zásadité a zasolené půdy
- vyšší poměr uhlu by teoreticky mohl způsobovat hydrofobní vlastnosti tj. sníženou schopnost pojímat rychle vodu a riziko větší eroze (nikdo to ale netestoval, je to jen hypotéza)
- atd. Z toho, co jsem zatím o biouhlu našel, mi tenhle report přijde jako asi to nejlepší.

LURA --- --- 11:29:10 2.5.2012

VSOUKOLOHLOR: Ano, někomu konečně došlo, že když jeden vyrábí a dvacet jich to přeprodává nebo dělá "management", tak to kupodivu nefunguje ...

KUATO --- --- 10:16:27 2.5.2012

1 odpověď

INK_FLO: imho to na teto urovni (to jsou takove roztomile blbosti) muze i u normalnich lidi trochu (ale dostatecne, aby to bylo meritelne) fungovat. ale abys dokazal neco z veci, ktere uz spadaji do ranku "transmutace", tak to uz je o nekolik levelu vys. to bezny clovek nema sanci udelat. to uz mit IMHO nejakou realizaci.

INK_FLO --- --- 10:02:05 2.5.2012

1 odpověď

KUATO: "pokud předpokládáš, že duch má takový zásadní vliv nad hmotou, že umožňuje s pouhým dobrým úmyslem něco zásadního změnit, tak o tom pochybuji."

myslím, že s tímto hodně operují anastasiovci - mají tam takové věci, jakože každé semínko před zasazením vezmou, fouknou na něj a asi si u toho něco představují, což se má asi projevit na výnosech. Mě to příjde jako takovej hezkej rituál (i když ve větších měřítkách asi celkem nepraktickej :-) a vzdání holdu něčemu, to jestli to fakt k něčemu je, neřeším, protože nemám vhled

VSOUKOLOHLOR --- --- 9:44:13 2.5.2012

1 odpověď +3

Portugalci přemáhají krizi návratem k zemědělství - Aktuálně.cz
http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=743077

KUATO --- --- 9:43:55 2.5.2012

2 odpovědi +1

BROZKEFF: směšování duchovního a světského - na tohle je nutno dávat pozor. ony se tyhle dva světy prolínají a ovlivňují, ale je nutno rozlišovat. odvar z oměje tě spolehlivě otráví bez ohledu na to, jestli tomu věříš nebo ne, nebo jestli jsi realizovaný nebo ne. pokud předpokládáš, že duch má takový zásadní vliv nad hmotou, že umožňuje s pouhým dobrým úmyslem něco zásadního změnit, tak o tom pochybuji. představ si svět příčin (ovlivňující dění na fyzické pláni) jako prostředí sil/idejí, které můžeš zapsat vektorem - směr (kvalita, vlastnosti) a velikost (síla). navíc ideje spolu bojujou. ty když stvoříš novou ideji, tak ta má nulovou velikost. musíš ji nejdřív nakrmit. jinak se rozplyne bez nejmenšího vlivu.

- držení se pokroku západního světa - máme v tuhle chvíli jinou možnost? furt platí to staré rčení "přizpůsob se, nebo zemři". nikdo si nemůže dovolit dlouhodobě setrvat při starém, když se jeho soused vyvíjí. celá evoluce je tak nastavena - spolupráce v rámci mezidruhové komunity, ale i boj o zdroje. zřejmě to má svůj smysl, mobilizuje to životní síly v organismech v tomto prostředí žijících.

já si čím dál víc myslím, že bude třeba aby už lidstvo expandovalo někam do vesmíru - ti nejdravější a nejneklidnější tam vypadnou a ten zbytek, co zbyde tady se zklidní :o)

KUATO --- --- 9:23:01 2.5.2012

1 odpověď

BROZKEFF:
- skladba půdy v tropech a koloběh živin v ní ve srovnání s tou naší nejsem schopen posoudit
- co se týče kritičnosti autora k "obohacování" půdy mletým dřevěným uhlím - zdá se to logické - do půdy nedodáváme dusík, ani žádné minerály. u toho dusíku leda že by ho ten uhlík na sebe nějak vázal ze vzduchu, nebo že by fungoval jako jakýsi katalyzátor - že by se ta půda jinak chovala - koloběh živin a humusu v ní v případě, že by tam ten uhlík byl. nejsem schopen posoudit, nemám s tím zkušenost.
- kritika pálení a tím vyvázání dusíku do atmosféry se mi jeví oprávněná
- autorova obava o chemickém znečištění dodávaného "hnojiva" může být také oprávněná. obzvláště, že by se to dělalo ve velkém. lidé jsou vychcálci.
- jeho pojednání o dvou humusech je zajímavé. já to takto nikdy nerozebíral, ale asi se na to dá takto dívat - některé složky v tom humusu mohou mít delší a jiné kratší dobu setrvání v půdě. předpokládám, že obojí jsou obnovitelné.
- co se týče jeho úvahy o výhodné kombinaci syntetických hnojiv v kombinaci s maximálním návratem druhotných organických částeček (slámy..) do země - to se mi jeví bohužel jako nevyhnutelné. není to líbivé, ale je to funkční. (loni jsme pěstovali nějakou kukuřici a ty stonky jsem po vyloupání palic odsekal u země a naházel na hromadu. byl jsem překvapen, kolik toho bylo. i teď po zimě, kdy už to slehlo, toho je ještě furt slušná hromada. dřív jednou za pár let pěstovali na poli jetel nebo svazenku, aby obohatili půdu dusíkem, který tyto plodiny vážou na svých kořenech. možná, že my budeme za pár let pěstovat třeba konopí, ze kterého sebereme jen semena na olej a zbytek rozemeleme a zaoráme, abychom obohatili zem o humus).

závěr: ačkoliv spousta bodů jeho kritiky se mi zdá rozumná, přesto by bylo super, kdyby s tím pár lidí experimentovalo. je celá řada přírodních pochodů, které se mohou jevit zvenčí jako nesmyslné, ale prostě fungují. nová zkušenost je něco, co činí z úspěchů i neúspěchů stejně hodnotné partnery.

DENDROBATA --- --- 8:50:47 2.5.2012

BROZKEFF: ta prvni pulka vypada na slusnou prednasku z pudoznalstvi .. jinak tim trvalym humusem mysli zrejme huminove latky a fulvo kyseliny, ty prvni jemnovane se ziskavaji napriklad z hnedeho uhli, kterehozto mleti a zaoravani je efektivni reseni jak zlepsit pudni vlastnosti viz http://www.amagro.com/co-jsou-to-huminove-latky.html ...

RFK --- --- 6:13:10 2.5.2012

BROZKEFF: to je v hajzlu.až nás čína bude chtít zničit,tak ani nepotřebuje armádu.bohatě jí stačí zrušit vývoz:/

BROZKEFF --- --- 0:31:58 2.5.2012

3 odpovědi +2

Ahoj lidi,

před necelým měsícem jsem napsal článek o biouhlu, terra preta atd., na základě čehož se i tady celkem diskutovalo:
http://brozkeff.net/2012/04/06/antropogenni-cernozem-terra-preta-de-indio-biouhel-biochar-a-retez-zavisleho-vznikani-paticca-samuppada/

Teď jsem obdržel mimořádnou reakci na tento článek od jednoho zemědělce působícího v ČR, který ukazuje úplně jiný pohled - tedy abych jej citoval, mám patrně základní vzdělání, neudělal bych ani maturitu z biologie a nevědomost zakrývám marketingovým tahem propojení s buddhismem (budiž). Na druhou stranu, přes řadu osobních výpadů tam je dost věcí bohužel pravdivých.

Vkládám zde celou jeho třístránkovou odpověď psanou ručně (prakticky nepoužívá internet, můj článek se mu dostal v tištěné podobě a vůbec, cesta reakce zpátky ke mě byla na dnešní dobu více než složitá; jedná se o spolužáka mé mé maminky z VŠ)

Prosím ty, kteří těmto věcem zde trochu víc rozumí, aby věnovali čas četbě té odpovědi a zkusili mi sem hodit reakce na tuto odpověď.

Prosím, nešiřte zatím ten rukopis, chci od autora nejdřív dostat svolení, abych to mohl otisknout oficiálně jako reakci na blogu, a existoval i takovýto pohled, o kterém jsem nikde jinde nenašel dosud ani zmínku, a bylo možné požádat další, aby se k tomu zkusili odborně i laicky vyjádřit.

Osobně oceňuji znalosti autora kritiky, ale s námitkami v mnoha místech,
- naprosté separování hmotného a "náboženského"
- držení se konceptu "pokroku" západního světa
- koncept živného a trvalého humusu, a "trvalých následků" (namísto zaorávání pyrolýza), kde jak psal Kuato, mám spíš tušení, že právě ty trvalé následky nedodáváním organiky a ničením i té "trvalé" humusové části se právě dějí
- co se týče unikání dusíku do ovzduší u pyrolýzy, tak předpokládám, že by správná technologie měla separovat i tyto frakce, byť jakožto laik neznám technologie, které toto dělají...

Přeji příjemné čtení a těším se na váš názor.

reakce_pesana.pdf (988127 B)

BROZKEFF --- --- 2:10:20 29.4.2012

BROZKEFF: Absurdita "přípustné meze eroze":

"měření normální eroze konaná například na pokusných plochách v USA (Smith-Standy, 1965) ukázala, že hodnota eroze vyrovnávaná přirozenou tvorbou
půdy se pohybuje v rozmezí 0,25 až 1,48 tun na hektar za rok. Za těchto okolností byla
přípustná mez eroze stanovena v závislosti na kvalitě a hloubce půdy v USA od 2,5 do 12,5 tun z hektaru za rok."

V ČR se uvádělo (Metodika Ochrany zemědělské půdy proti erozi č. 15-16 z roku 1974), že přípustná mez eroze je u půdního profilu pod 30 cm 1t/ha/rok, 30-60 cm 4t/ha/rok a nad 60cm 10t/ha/rok.

"Strojová technika v zemědělství, kterážto je v dnešní době nezbytností při úpravě orné půdy, setí a sklizně (!), se svou hmotností výrazně podepisuje na povrchu půdy. Především vyjeté pruhy na polích s hladkým povrchem soustřeďují vodu a urychlují povrchový odtok. Obecně se pedokompakce podílí na stlačování a uzavírání půdních pórů, tvorbě krust a nepropustných vrstev, což se projeví na zhoršené infiltraci vody do půdy. Dlouhodobým obděláváním a hnojením půdy dochází k modifikaci přírodního sledu půdních horizontů a z původních svrchních organických a organo-minerálních horizontů se stává jeden obráběný horizont Ap (orné půdy). Při orání se sice časem obměňuje hloubka zásahu pluhu, přesto se pod touto vrstvou půda dále stlačuje a vytváří nepropustnou vrstvu oddělující půdní horizont Ap. Podle Woodwarda (1999) se dočasné strže vyvíjejí právě do hloubky orání, u některých půd se nezastaví ani před spodní odolnou kompaktní vrstvou. Dosažením odolného dna se pokračující eroze roztahuje do šířky a odnosem materiálu tak trpí pouze nejúrodnější část půdního profilu." (Münster 2007)

BROZKEFF --- --- 1:26:32 29.4.2012

2 odpovědi

BROZKEFF: oprava, průměrná eroze zemědělské půdy v ČR je "jen" kolem 2,5 t/ha/rok, jak rychle se tvoří nová půda, když se půda stříká Roundupem a nedodávají se do ní statková hnojiva, netuším, ale 2,5 t/ha/rok se to ani náhodou blížit nebude.

BROZKEFF --- --- 0:49:20 29.4.2012

1 odpověď +6

GIDDY: Na místech, kde má růst něco smysluplného, je vhodné mulč odstranit, a nechat jej jen všude kolem :-) Mírně vyvýšený záhon lze vyřešit např. odebráním půdy z prostoru vedle budoucího záhonu. Opravdu vysoký záhon popisuje Sepp Holzer:

"Permakulturní postupy" ale navrhuji nechápat jen v úzkém smyslu několika symbolů často asociovaných s designem zahrádky, typu "vyvýšený záhon", "záhon ve tvaru klíčové dírky", "spirála" a podobně. Nevyvýšený záhon a k tomu ještě pravoúhlý může být někde stejně dobrý jako skvělá vyvýšená bylinková spirála. Permakultura není jen fetišismus k pár symbolům prezentovaný Mollisonem, Holmgrenem, Holzerem, ale je novotvarem označujícícím v užším smyslu "trvale udržitelné zemědělství" a v širším smyslu "trvale udržitelnou kulturu". Ani bylinková spirála na dvorku, ani skvělý vyvýšený záhon podle Seppa Holzera, nemusí ani tomu prvnímu, ani tomu druhému pojetí permakultury pomoct ani trochu :)

Co se týče konkrétního dotazu mulčování. Chybí kontext: Jak velký pozemek to je? V jaké oblasti je? Co se s ním dělalo v minulých letech? K čemu má pozemek v dalších letech sloužit? Nepřímo chápu z dotazu, že jde o zaplevelený pozemek,kde je tráva (a patrně další plevel), který poslední roky nebyl užitkově využíván, a nyní je nově snaha to změnit. Mulč nemusí být jediným řešením, u brambor nemusí být nutně špatné řešení i to, že se poprvé provede hlubší zpracování půdy (tj. popření často uváděné zásady no-till), a následně se opakovaně třeba s 14denními rozestupy provede nějakým nástrojem kypření půdy a rozrušení neustále vyrůstajících plevelů, s manuálním ostraněním těch větších. Předpokladem je brambory mít v nějakých smysluplných řádcích, aby se mezi nimi dalo chodit bez zničení brambor, navíc ke každé bramboře třeba dát klacík aby bylo jasné, kde je než vyleze ze země. Až brambory vylezou, je možné kolem nich naakumulovat půdu z mezicestiček... Mulč nemusí být samospásný, někde je přímo nevhodný. Věci je potřeba přizpůsobovat místním podmínkám - půdě, větru, vodě, vzduchu; časovým možnostem etc.

Podle mě skoro jakákoli užitková zahrada, kde se neprovádí každoroční hlubší rytí, kde se nesypou chemikálie a kde se dbá na základní ochranu půdy před erozí, je dobrá. (Ne)přítomnost oficiálních "bylinkových spirál" a "klíčových dírek" je naprosto nepodstatnou. Podstatné je to,že rodina získává část své potravinové spotřeby ze zdroje nejbližšího a obejde se bez masivních externích vstupů, a vyjádřeno energeticky tak potraviny z vlastní zahrady nemají bilanci třeba 20:1, kde na jednu vypěstovanou kalorii se spotřebuje 20 kalorií dodaných zvnějšku (fosilní paliva). Totéž se dá vyjádřit u půdy, pokud zajišťuji, aby se kvalita půdy i bez masivních vstupů zvnějšku udržovala konstantní nebo spíše se zlepšovala, je to dobré. (Pokud je tvorba nové půdy stejná nebo vyšší než její vyčerpávání a eroze).
Proti tomu jak konvenční, tak i drtivá většina tzv. "bio" zemědělství v obou kritériích zpravidla naprosto selhává. Konvenční zemědělství energetickou bilancí např. 20:1, biozemědělství někdy může být energeticky v pozitivní bilanci, ale většinou taky ne; ztráta půdy je klidně 20 t/ha/rok, zatímco pedogeneze je třeba 0,3 t/ha/rok, v bioprodukci je ztráta třeba "jen" 5-10t/ha/rok, což je pořád z pohledu permakultury nepřijatelná ztráta, ačkoli se běžně učí o tom, že taková ztráta je už "přijatelná" (pro koho???)

A tak se dá pokračovat. Kupuji maso z konvenční produkce? Podporuji tím rozšiřování další GMO Roundup-Ready produkce sóji v latinské americe, odlesňování a vyvlastňování půdy a stěhování vesničanů do městských slumů, a zároveń přepravu přes půl zeměkoule něčeho, co bychom si mohli vypěstovat i v Evropě - kdyby se tu nepěstovaly "komerčně úspěšnější plodiny" a její masivní přebytky se pak ještě nedodávaly velkoryse zpět do jiných zemí jako "rozvojová pomoc". Analýza všech dalších samozřejmostí života pak postupně odhaluje netušené spolupodílení se na současné planetární destrukci, a hledání důstojných alternativ pro sebe, místní komunity i širší celky a jejich implementace je to, co považuji za "kroky k reálné permakultuře". Období od dnešního neudržitelného systému k budoucí trvale udržitelné kultuře se pak může označovat jako "Transition" v tom smyslu, jak to pojímají iniciativy Transition Towns/Transition Network. Od Transition se neočekává izolace od světa a provádění si čehosi "permakulturního", ale práce na tom, aby se lidstvo/kultura přerodila v něco udržitelného. Že nás spasí bylinková spirála na dvorku, bez pochopení hlubších souvislostí, prostě nevěřím.

Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam

přezdívka
heslo

pamatuj si mě
registrace
ztracené heslo?