KAREN: my jsme 4 km východně od prahy, zahradu jsme zakládali cca před 7 lety a tady je tak špatná půda - samý jíl, že všechny keře a stromy se tu nejdřív tak 3-4 roky sžívají s půdou, než začnou pořádně růst. Např. živý plot z habrů jsme až letos zastřihovali do požadované výšky, rostlo to hrozně pomalu. Když chceme něco pořádně pěstovat, např. zeleninu nebo květinový záhon, tak si koupíme kubík písku, přivezeme hnůj a půdu lehčíme tímto způsobem. No a pokud pak jeden rok nepohnojíš, tak se ani nic nesklidí. Ostatně máme tu rovinu, silné větry a zimy jsou docela ostré, tak uvidíme, jestli německá odrůda bude úspěšná.
3-4 roky? Škoda, že jsem rakytník objevila až letos, už nám mohl plodit :-(

LEA1: mam za to, ze raktynik plodi po nakejch 3 4 letech... hmm zajimavy, nam na Vysosine by se asi spis hodila ta Sibir;)) at ma zimolez kamcatsky kamarady)))

KUBALIBRE: bílý jogurt s domácí marmeládou snídám denně, takže se těším :-)

KAREN: samčí Pollmix a samičí Leicora, ale je to můj laický výběr, o víkendu to muž sadil a já doufám v časnou úrodu, snad už něco vyroste příští rok. Ale stáhla jsem si o rakytníku nějakou studii v pdf, a tam psali, že nejlepší jsou ruské samičí odrůdy. Já jsem si zase říkala, že koupím tu německou, že jejich podnebí je nám bližší než to na sibiři.


KUATO: my máme doma zkušenosti jen se sirupy a marmeládami, které vyrábíme v docela velkém množství, akorát to není kde skladovat :-), takže bych se do toho pustila i v případě rakytníku. Ostatně - jakou to má chuť? Nechce se mi kupovat na vyzkoušení ten průmyslově vyráběný. Je to tak kyselé, že se musí přidat víc cukru, než např. k rybízu?

LEA1: zatim jsme to vzdycky odstavnili a stavu namrazili a pridavame misto citronu do caje. a letos jsme krom toho zkusili udelat marmeladu, ale uplne se nepovedla, protoze zustala ridka, takze jsme vyrobili rakytnikovy sirup :o).

LEA1: potkala jsem i rakytnikove pecivo. jinak sirup a extrakt je lecivej, marmelady, dzemy budou urcite taky super...

a jaky dohromady kombinujes, prosim?

LEA1: rakytníkový džem je perfektní do jogurtů ;)

KUATO: a vyrábíte něco z těch bobulí? Já jsem si letos objednala dvě rostliny - 1 samčí, 1 samičí ze stareodrudy.org a chtěli bychom úrodu nějak využít.

VSOUKOLOHLOR: .]

ANABEL_LEE: Jasně, myslel jsem to jako ironii...

VSOUKOLOHLOR: no to bychom se teda najedli, predstav si takovej jilek :) kdyz uz se vracet k nejakym korenum, tak imho bez obili, ale spis okopaniny, lusteniny, zelenina, ovoce... ale prijde mi to lehce nerealne, stejne vsechny odrudy kulturnich plodin ktere jime jsou vyslechtene z nejakych divokych a nejsou o moc mladsi nez ta spalda...

JAGA: Přesně tak. Jsou podnože jabloňových odrůd, jako např. Strýmka či Major, které jsou nesmírně vitální, rezistentní. Kamarád pomolog, odborník na staré odrůdy, říká, že při vhodné péči by se takové jabloně mohly dožívat třeba i 200 let. Zajímalo by mne, jestli ty jabloně, které mají v obvodu víc jak tři metry a které rostou v okolí Zaježové, jsou zpravokořeněné, či nikoliv.

S takovým údajně pravějším či jak to nazvat přístupem, bychom se také mohli vrátit třeba k původním odrůdám obilí, čímž nemyslím špaldu apod., ale úplně původní traviny, z nichž lidstvo vypěstovalo "první" obilí.

jo, ještě jsem si vzpomněl že se to dělá z 80% tak, že se stromek přinutí aby vyhnal kořeny přímo z části nad roubem, ale pak jsou ještě jiné metody, ale to už bych hnětl

tam nejde o odkopky, to jsem uvedl jenom jako vysvětlení toho procesu. To zpravokořenění se dělá kvůli tomu aby se podnož chovala jako pravokořenná, tzn. strom vytvořil nespoutaný habitus jemu vlstní. Většinou se totiž odrůdy roubují na podnože zakrslých potvor, takže pak vytváří míň vzrůstné formy. Šlechtěná část by i rostla, ale podnož ju potvora nepustí

DACUBE: a jak poznam, ze je ta jablon zpravokorenena jinak, nez ze presadim odkopek a u toho pockam, jake bude mit ovoce (coz muze byt zalezitost hromady let), tedy mi to prijde jako v praxi neprilis aplikovatelny vystrelek (kolik mivaji jablone odkopku? mame doma mozna deset jabloni a nepamatuju se, ze by nekde udelal, spis na svestce).

ZATAMOKO: nejsem si jisty, jestli dobre rozumim - zpravokoreneni spociva v ohnuti vetvicky ze stromu tak, aby se dotykala zeme, event. prihrnuti hlinou a jeji zakoreneni, nebo usmiknuti a zasazeni te vetvicky? uplne to z toho tveho prispevku neni jasne. hrizeni je zname. s tema ustrihnutyma vetvickama se daji dobre rozmnozovat treba rybizy - mame nekolik cernych rybizu, ktere vznikly tak, ze zena nebo babina vzala na jare z hromady ostrihanych vetvi nejake, napichala je do zahonu, aby si s nima oznacila radky a ony se chytly. ale nikdy se nechytla zadna jablon.

KUATO: no me zajima to zpravokoreneni uslechtile odrudy. To neni zplaneni ve smyslu stepeni G1+ generativnim mnozenim.

Prakticky je to to same, jako vzit proutek vrby a nechat ho zakorenit.
Jde o to, ze jadroviny pry spatne zakorenuji z drevitych/bylinnych rizku, a proto je "zpravokoreneni" celkem zajimava metoda. Ono je to vlastne takove trochu modifikovane hrizeni.

A nejsou jen hybridni odrudy, ale i liniove, ci jak se jim rika. U nich je pomerne stabilni potomstvo i pri generativnim mnozeni.
To jsou casto krajovky.

DENDROBATA: ale prd velebnosti. a i kdyby - sadař nejsem, mám jiný plány...