KUATO: se mi letos takhle chytla omylem jabloň tak uvidím jestli vydrží i zimu a pak jí přesadím... moc moc dobrá jabloň

KUATO: postup je zhruba takovy, ze koupis klasickou roubovanou sazenici. Tu na jare zasadis sikmo do brazdy a jakmile se probudi, tak ji zahrabes tak, ze kosterni vetve budouci koruny trci ze zeme jakoby samostatne.
Behem roku zakoreni a na podzim to naporcujes.

KUATO: hlasim se, klidne i vic. Chci rakytnik vyucit pro zpevneni svahu pod cestou.

JAGA: o techto "hu hu" aspektech se zminuje, ale neprislo mi, ze by je az tak moc tlacil. Naopak i pise, at si dela kazdej co chce. Lepsi mit vlastni jablka ze stromu na podnozich, nez dovezena z buhviodkud :)

Ja na to nemam vlastne zadny nazor, jsou to pro me alternativy. Zkusim obe moznosti - klasicky na podnozi a ty pravokorenne "odkopky".

ZATAMOKO: nejsem si jisty, jestli dobre rozumim - zpravokoreneni spociva v ohnuti vetvicky ze stromu tak, aby se dotykala zeme, event. prihrnuti hlinou a jeji zakoreneni, nebo usmiknuti a zasazeni te vetvicky? uplne to z toho tveho prispevku neni jasne. hrizeni je zname. s tema ustrihnutyma vetvickama se daji dobre rozmnozovat treba rybizy - mame nekolik cernych rybizu, ktere vznikly tak, ze zena nebo babina vzala na jare z hromady ostrihanych vetvi nejake, napichala je do zahonu, aby si s nima oznacila radky a ony se chytly. ale nikdy se nechytla zadna jablon.

KUATO: no me zajima to zpravokoreneni uslechtile odrudy. To neni zplaneni ve smyslu stepeni G1+ generativnim mnozenim.

Prakticky je to to same, jako vzit proutek vrby a nechat ho zakorenit.
Jde o to, ze jadroviny pry spatne zakorenuji z drevitych/bylinnych rizku, a proto je "zpravokoreneni" celkem zajimava metoda. Ono je to vlastne takove trochu modifikovane hrizeni.

A nejsou jen hybridni odrudy, ale i liniove, ci jak se jim rika. U nich je pomerne stabilni potomstvo i pri generativnim mnozeni.
To jsou casto krajovky.

DENDROBATA: ale prd velebnosti. a i kdyby - sadař nejsem, mám jiný plány...

plane stromy maji jednu nevyhodu - vetsina z jejich ovoce se neda zrat. a to myslim zcela vazne. na kopci za dedinou mame jak planou hrusen, tak jablon. uz stare obrovske stromy. male trpke plody. pred lety jsem si zasadil i mispuli, v obdobi, kdy jsem slysen na "starobylost", "puvodnost". mozna by se tim daly krmit prasata, pristi rok ji zrejme vykopu.

tak nedramatizuju. na světě je asi 8 původních jabloní. ten zbytek jsou hybridy. (info od Jardy)

SELECTOR_IX: Zas to nedramatizuj. Roubuje se několik tisíc let a má to opodstatnění pokud chceš udržet odrůdu (nebo chutný a zdravý pláňě:) Stejně jako volba podnože dle typu půdy .. Mám na zahradě několik semenáčů jabloní ale plody zatím nenesou. Na jaře bych rád zpravokořenil jadrničku z meze tak pak za 10 let tady napíšu jak roste jo? :)

DENDROBATA: Loni jsem jej nechal jít do semene, měl jsem z toho pytel semen a to jsem na Vysočině (Žďár). Letos se vysemenil na tom místě sám z "výdrolu". Mám jej radši než klasický špenát, jak uvádí JADR, nezdá se to být nějak náročnou plodinou na pěstování. Zajímavé je, že jsem osivo kupoval nějaké Nohelgarden tuším s označením "špenát", nicméně následné podivy několika lidí a analýza cože to vlastně roste, ukázaly, že patrně to bude ten novozélanďan...

co to je?

SELECTOR_IX: ta kniha je od nej .)
Popisuje jak si je vytvorit. Slo mi o to, zda s tim ma nekdo relane zkusenosti.
Kazdopadne z jara jich par zkusim.

ZATAMOKO: jarda svoboda snad má přístup k pravokořenejm sazenicím, takže o tom bude i něco vědět...

LA_PIOVRA: prevazne o to, ze strom je v optimalizovan jako celek, tudiz koreny odpovidaji pozadavkum nadzemni casti. To u "systemu" podnoz-roub neplati.
Ted je otazka jak moc :)
Me to hlavne zajima z pohledu strihani, kdy chlapik pise, ze u pravokorenneho stromu se smikat nemusi prave diky te prirozene optimalizaci.

Rikal jsem si, ze bych takhle par stromku vysadil do okolnich remizku.

O co je argumentace oprena?

Zkoušel jste někdo "zpravokořenit" ušlechtilé odrůdy jabloní, hrušní, třešní atd.?
Narazil jsem na tohle téma v knize o rodovém statku a docela mě to zaujalo.
Argumentace mi přišla celkem rozumná, tak proč to nezkusit.

DENDROBATA: n.špenát mám jsem zasadil 3 rokyn zpět a pravidelně se na tom samém místě vysemenuje, je to nezmar na to že roste trochu v zastínění a v suché půdě. ale neočesávám kompletně.

repu proc ne....
ja tedka resim kukurici co se dava zviratum. je nestrikana, namelu na mouku a placky jak lusk.....
mate nekdo skusenosti s takvoudle kukurici...?

LURA: za valky i v povalecne bide ji pry jedli (rikala babina). jinak je do dobra doplnkova rostlina pro zvirata - uroste ji hodne, snadno se semenari (pro nadsence), je sladka a maji ji rady (i slepicim nakrouhana se da davat).

A jak to chutná? Že bych to taky zkusil...

Letos mně potěšila čtyřboč rozložitá přezdívaná novozélandský špenát. Z několika rostlinek 3 koše listů na špenát. Akorat teda na záhonu zabírá časem celkem dost místa a do sklizně na ní nedozrálo ani jedno semeno.
LURA: Myslím že na ní nebude nic špatného a pokud Vám chutná tak proč ne :)