jo, ještě jsem si vzpomněl že se to dělá z 80% tak, že se stromek přinutí aby vyhnal kořeny přímo z části nad roubem, ale pak jsou ještě jiné metody, ale to už bych hnětl

tam nejde o odkopky, to jsem uvedl jenom jako vysvětlení toho procesu. To zpravokořenění se dělá kvůli tomu aby se podnož chovala jako pravokořenná, tzn. strom vytvořil nespoutaný habitus jemu vlstní. Většinou se totiž odrůdy roubují na podnože zakrslých potvor, takže pak vytváří míň vzrůstné formy. Šlechtěná část by i rostla, ale podnož ju potvora nepustí

DACUBE: a jak poznam, ze je ta jablon zpravokorenena jinak, nez ze presadim odkopek a u toho pockam, jake bude mit ovoce (coz muze byt zalezitost hromady let), tedy mi to prijde jako v praxi neprilis aplikovatelny vystrelek (kolik mivaji jablone odkopku? mame doma mozna deset jabloni a nepamatuju se, ze by nekde udelal, spis na svestce).

ZATAMOKO: nejsem si jisty, jestli dobre rozumim - zpravokoreneni spociva v ohnuti vetvicky ze stromu tak, aby se dotykala zeme, event. prihrnuti hlinou a jeji zakoreneni, nebo usmiknuti a zasazeni te vetvicky? uplne to z toho tveho prispevku neni jasne. hrizeni je zname. s tema ustrihnutyma vetvickama se daji dobre rozmnozovat treba rybizy - mame nekolik cernych rybizu, ktere vznikly tak, ze zena nebo babina vzala na jare z hromady ostrihanych vetvi nejake, napichala je do zahonu, aby si s nima oznacila radky a ony se chytly. ale nikdy se nechytla zadna jablon.

KUATO: no me zajima to zpravokoreneni uslechtile odrudy. To neni zplaneni ve smyslu stepeni G1+ generativnim mnozenim.

Prakticky je to to same, jako vzit proutek vrby a nechat ho zakorenit.
Jde o to, ze jadroviny pry spatne zakorenuji z drevitych/bylinnych rizku, a proto je "zpravokoreneni" celkem zajimava metoda. Ono je to vlastne takove trochu modifikovane hrizeni.

A nejsou jen hybridni odrudy, ale i liniove, ci jak se jim rika. U nich je pomerne stabilni potomstvo i pri generativnim mnozeni.
To jsou casto krajovky.

DENDROBATA: ale prd velebnosti. a i kdyby - sadař nejsem, mám jiný plány...

plane stromy maji jednu nevyhodu - vetsina z jejich ovoce se neda zrat. a to myslim zcela vazne. na kopci za dedinou mame jak planou hrusen, tak jablon. uz stare obrovske stromy. male trpke plody. pred lety jsem si zasadil i mispuli, v obdobi, kdy jsem slysen na "starobylost", "puvodnost". mozna by se tim daly krmit prasata, pristi rok ji zrejme vykopu.

tak nedramatizuju. na světě je asi 8 původních jabloní. ten zbytek jsou hybridy. (info od Jardy)

SELECTOR_IX: Zas to nedramatizuj. Roubuje se několik tisíc let a má to opodstatnění pokud chceš udržet odrůdu (nebo chutný a zdravý pláňě:) Stejně jako volba podnože dle typu půdy .. Mám na zahradě několik semenáčů jabloní ale plody zatím nenesou. Na jaře bych rád zpravokořenil jadrničku z meze tak pak za 10 let tady napíšu jak roste jo? :)

DENDROBATA: Loni jsem jej nechal jít do semene, měl jsem z toho pytel semen a to jsem na Vysočině (Žďár). Letos se vysemenil na tom místě sám z "výdrolu". Mám jej radši než klasický špenát, jak uvádí JADR, nezdá se to být nějak náročnou plodinou na pěstování. Zajímavé je, že jsem osivo kupoval nějaké Nohelgarden tuším s označením "špenát", nicméně následné podivy několika lidí a analýza cože to vlastně roste, ukázaly, že patrně to bude ten novozélanďan...

co to je?

SELECTOR_IX: ta kniha je od nej .)
Popisuje jak si je vytvorit. Slo mi o to, zda s tim ma nekdo relane zkusenosti.
Kazdopadne z jara jich par zkusim.

ZATAMOKO: jarda svoboda snad má přístup k pravokořenejm sazenicím, takže o tom bude i něco vědět...

LA_PIOVRA: prevazne o to, ze strom je v optimalizovan jako celek, tudiz koreny odpovidaji pozadavkum nadzemni casti. To u "systemu" podnoz-roub neplati.
Ted je otazka jak moc :)
Me to hlavne zajima z pohledu strihani, kdy chlapik pise, ze u pravokorenneho stromu se smikat nemusi prave diky te prirozene optimalizaci.

Rikal jsem si, ze bych takhle par stromku vysadil do okolnich remizku.

O co je argumentace oprena?