WAMP_ELF: no a nebo komplikuje.

FEFERONKAMAKOVA: nevím kde bydlíš, ale život na venkově usnadňuje jedna důležitá věc: Hospoda.

FEFERONKAMAKOVA: no 1400 metru je imho dost a sam bych to taky odmitl delat rucne, to se ti vubec nedivim. mate nejakou mechanizaci? pokud ne, a opravdu nikoho nesezenes, kdo by ti to preoral znovu, mozna by nebylo od veci zkusit navstivit nejakou pujcovnu naradi a pujcit si na jare, kdyz je zeme relativne jeste kypra nejaky kultivator (staci neco takoveho, i mozna mensi by to mohl zvladnout - http://www.youtube.com/watch?v=0sck3rHMpHg ), a tim to zpracovat, prokyprit a srovnat. je jasne, ze za ten rok to trochu zarostlo a ze plocha, kde budes chtit nechat zahonky bude vyzadovat v nejblizsi dobe trochu vic pece s motykou, kdyz poleze ven plevel, ale v prubehu roku (az tve sazenicky povyrostou a otepli se) muzes mezi nima zamulcovat a tim si pracnost (s pletim i zalevanim) snizis. nicmene usud sama, zda potrebujes celou plochu na zahodny. imho je to docela dost a pokud treba nemas se zahradnicenim zkusenosti, tak se s tim opichas. pak bych doporucil (po srovnani tim kultivatorem) vybrat cast plochy (treba tretinu) na vhodnem miste (dobre oslunenou, aby to nebylo daleko od vody..), a zbytek zatravnil (prozatim) a na vhodna mista zasadil ruzne ovocne kere a stromky, ktere jsou beztak uzitecne a tvori soucast kazde permakulturni zahrady.

Prosím poradíte někdo? Máme zahradu cca 1700 resp 1400. Před 2 lety nám ji soused zoral s tím, že za týden to vezme bránama, aby se pozemek stáhl a srovnal. No neudělal to a nám se nedaří ukecat nikoho z celé vesnice, aby přijel zarostlý pozemek znova přeorat a stáhnout. V loni jsem psychicky nevydržela a vzala krumpáč a snažila se alespoň kousek srovnat a udělat zeleninový záhon. Ale byla to čirá utopie, neb invaze slimáků zbořila veškeré naděje. Nedá se proti tomu nic, když je pozemek zarostlý. Jediné co mi dělalo radost, byla večernice, která se rozkvetla přes polovinu zahrady a večer nádherně voněla. Moc bych chtěla z pozemku mít permakulturní zahradu. Ale nevím kde začít. Obzvlášť když jsou tady u nás všichni tak moc ochotní. Máte někdo radu kde a jak začít? Na firmu, která se tím přímo zabývá nemám, ti chtějí nehorázné sumy. Jak by jste začali?

To je ale letos zima: Právě jsem na zahrádce ve Žďáře n.S. (600 m.n.m) trhal plevel, sbíral salát, mangold, řepu včetně čerstvých listů, kerblík, petržel, rukolu (což je asi ještě pochopitelné) a co mě překvapilo nejvíc, čerstvé lístky fenyklu (u stěny domu, ale bez jakékoli další folie ap.). Globální oteplování je možná docela fajn, uvidíme ale kolik bude příští rok ale přemnožených škůdců :)

LINKOS: Jde o to se podílet na riziku které pěstování potravin provází a to mi přijde fér. Samozřejmě se předpokládá že dotyčný ví jak daný druh pěstovat (osevní postupy, ochrana ... ) ale někdy to holt nevyjde díky vyšší moci .. Je potřeba rizika rozdělit a tím eliminovat 100% neúspěšnost, sklizeň rozdělit do delšího časového období a právě pěstovat více druhů zeleniny a ovoce.

Praha 8 bude mít od jara vlastní potravinový klub založený na principu komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) - podíl úrodě na lokálního a ekologicky pěstovaného ovoce a zeleniny si budou členové společně předplácet u místních zemědělců. Zajistí si tak přísun kvalitních potravin za dobré ceny pro obě strany a navíc jistotu jejich dodávek po celou sezonu. V příštím roce jsou v plánu odběry jednou za 14 dní z Biofarmy Žatec, která se chystá pěstovat až 60 druhů ovoce a zeleniny. Členové klubu si budou moci se zemědělci domluvit složení podílu i jeho cenu.
Klub bude fungovat při Komunitní zahradě Kuchyňka, odběratel však nemusí být jejím členem.

https://sites.google.com/site/komzakuch/kpz