OGMIOS: urcite pujde narizkovat

pisu report ze vcerejsi akce v kuchyni a to zavarovani topinambur. klasice zavarovani bych to nazval, namichame lak ktery je podobny okurkovemu respektive stejni ja jsem ho mnel sladsi...., topinambur nakrajime na platky a narveme do sklenic plus kousek mrkve a cibule.... zalejeme lakem zavreme hodime do zavarovaciho hrnce a ja sem je nechaval 10 minut.teplotu sme nehlidal nemma teplomer ale vetsinou casu to bublalo No a pak sem je vyndal otocil vickem dolu a nechal vychladnout. Jedna se mi nepovedla a vicko se pretocilo, nestandratni sklenice tak sem ji dla bokem ze na kostovku. nerosotu mi tu okurky i rajcata blbnou ale apson uz mam neco co muzu zavarovat na kyselo a chytna to. neda se to srovnavat s okurkama , okurky sou okurky ale chutove je to docela dobre, rekl bych vyborne,ale urcite se najde nejakej rejpal co bude trvdit ze je to hnusne. kazdopadne odporucam skusit. pristi tyden budu delat dalsi varku nebot mi ich par kyblu este zustava. zavarovanej topinambur bych vzhledem k pracnosti oloupani atd zaradil do skupiny specialit.....

hromada receptu akorat chybi ten muj na zavarovanej topinamur.....

Topinambury se upravují podobně jako brambory. Výborné jsou syrové.
http://www.topinambury-rk.cz/topinambury-recepty/

KAREN: Jo, rychlou dokumentaci mobilem jsem provedl, ale nějaké detailní záběry a umělecké snímky jako za časů foťáku který už není mezi živými to nebude ... až se mi podaří zase někdy večer po práci najít USB kabel a nahrát ty fotky z mobilu, tak tu něco postnu :-)

A propos, dnes ráno před malou chvílí dorazil těžký balík podvratné literatury neboli již několikrát v tomto klubu anoncovaného Manifestu disfrutalismu. Takže kdo si ho u mě z brňáků objednával, tak se se mnou domluvte na čaj nebo nějaké jiné formě setkání ať můžu manifest předávat ;-)

SCHIZOGENES: Obecně zelenina ma raději symbiozu s bakteriemi, keře a stromy zase s houbami .. tam je štěpka vyhodnější .. nic ale nebrání experimentování :) Ona třeba i sláma je bohatá na uhlík, a ty houbičky ji pěkně rozkládají ... Jílkovic teď experimentuji s líhou jilmovou, ja jsem zase našel v rok starém mulči ze dřevoštěpky jakýsi druh lanýže .. nevěřil jsem ale bylo to vono, a chutnalo :)

SCHIZOGENES: ad ruční lámání - pokud se nejedná o záhon ve výměře metr čtverečný nebo tak něco, tak by ses imho ulámal k smrti. Krom toho rúčo nezvládneš patřičnou jemnost materiálu.

nojo :-)
Stamm_Pestovani_na_vysokych_zahonech.pdf | Ulož.to
http://www.ulozto.cz/xJNKqME/stamm-pestovani-na-vysokych-zahonech-pdf

---
co byste řekli, mulčovat štěpkou, či nemulčovat štěpkou?
(potažmo u nás, kteří štěpkovač nevlastníme: mulčovat ručně nalámanými větvičkami a pruty už je asi úplná blbost, což?)

BROZKEFF: a nechces casem nahodit nejaky fota?;)

KACHNIK: na mesicek je brzo, teprv klici .)

Malý report ze Žďáru --

letos je to už čtvrtý rok co hospodařím na zahrádce kolem RD, kde dřív hospodařil děda. Jezdím tu v podstatě jen na víkend, školu jsem do letoška měl a práci odteď mám v Brně. Neslouží to zatím pro nějakou obživu, hlavně se na tom učím poznávat ten koloběh roku, chci zažít všechny fáze růstu rostlin od semene až po semeno a novou rostlinu z něj vzešlou, proto víc než na produkci spíš semenařím. Zkouším, jak docílit toho, aby zahradník nemusel cíleně příliš mnoho vysévat (z půdy bez semen,či jen se semeny plevelů - "stav 0", ale spíš jen omezoval v růstu to, co je moc dominantní a co už tolik nechce. Klíčem k tomu je dovolovat rostlinám které to zvládnou se vysemeňovat a dostat tak do půdy tisíce a miliony semen žádoucích plodin. Jediný květ mrkve či petržele či řepy či salátu či kerblíku a řady dalších rostlin má víc semen než celé balení semen z obchodu, jedna rostlina jich vyprodukuje řádově tolik.

Každý rok na jaře se těším na to až uvidím ty malé klíčky co lezou ze země aniž bych něco musel dělat. A každým rokem pozoruji jak je zahrada víc "soběstačná". Samozřejmě že bez intervencí zahradníka by to byla džungle kde by podle zákonů sukcese dominovalo jen něco, co třeba nemusí být potřeba, ale ty intervence se můžou víc a víc omezovat jen na trhání "plevele". Přičemž definice plevele se mění - na začátku to byly kopřivy a bršlice, teď to jsou kopřivy a bršlice samozřejmě taky, protože ty zlikvidovat není až tak triviální, ale plevelů vlastně přibývá a jsou to i věci, které dřív byly "vzácné": začne to pochopitelně mátou, jahodami, koprem, červenou lebedou či měsíčkem, teď už to je i řimbaba, meduňka, kerblík, kozlíček, a letos t asi bude i petrželka, mangold, červená řepa. Teď mám několik m2 monokulturní plantáž asi 15cm vysokého kerblíku, který už prorůstá i běžným trávníkem, totéž s kozlíčkem polníčkem - oba jsou perfektní, neboť rostou pomalu i pod sněhem tj. na jaře jsou hned připravené k jídlu.

Vypěstovat běžnou zeleninu typu rajče, papriky či okurky samozřejmě stojí stejnou práci jako normálně, bez předpěstování se to prostě moc na Vysočině udělat nedá a zimu takové plodiny taky nepřečkají, ale celou řadu bylinek, salátové a špenátové zeleniny se takhle dá zahradu naučit produkovat skoro automaticky. Zatímco touhle dobou a ještě v půli května jsem v prvním roce začínal s holými hnědými záhony, teď je celá zahrada plná jedlých věcí ještě než jsem stihl udělat první cílený výsev.

Pokud někdo chcete o nějakém víkendu přijet se podívat (brigádníci vždy vítáni ;) tak se ozvěte :o)

AQUALOCO: ehm, to už není v případě bylinek zahrádka jako spíš pole ne? :) Návrh jak to zrealizovat:

1,2 - 1,5 m záhony po celé délce, mezitím 50 cm cestičky, 20 - 50 cm vrstvu ornice z cestiček sebrat a tím vyvýšit ty záhony, záhony zakrýt nylonovou černou folií, 4 řady děr v třeba 40cm rozestupech a do těch děr pak dělat takovým tím speciálním děrovačem díry do kterých vkládat předpěstované sazenice příslušných bylinek - předpěstovávat na takových těch platech co mají napůl oddělené jednotlivé sazeničky, na plato se vejde třeba 200 nebo až 400 sazenic.

Pokud se ty cestičky vyhloubí víc (třeba 1 m, ale pak už ty spodní vrstvy půdy pokud to není někde v luhu asi na záhony ne) tak se na ruční práci mezi záhony není třeba ohýbat. PAk je ale potřeba zpevnit ty záhony až dolů igelitovou černou folií a nějakými tyčkamiu, aby se ty záhony nesypaly a nezavalily ten "tunel" mezi nimi.

Případné zavlažování buď vyřešit trubkama s hadičkama ke každé rostlince a nebo pokud je vody dostatek a "zdarma" (velká studna, potok...) tak lze v případě že záhony jsou užší, cestičky ne vykopané do té hloubky ty cestičky zamulčovat slámou a kompletně zaplavit ty cestičky a nechat tu vodu ať se vsakuje a rostliny si to berou - předpokládá to už trochu větší rostliny :)

Pro úvodní založení těch záhonů to buď chce strojní mechanizaci a nebo masivní brigádu hodně lidí (a k tomu příslušnou ruční mechanizaci) + samozřejmě mít nakoupené ty stovky m těch folií apod.

Ten systém je celkem univerzální, do těch děr nemusí jít jen bylinky, ale i celá řada zeleniny či ovoce - fenykl, pórek, jahody atd., lze z toho udělat polykulturu co lze kontinuálně sklízet 3x za rok, v případě že se některé nebo všechny ty záhony strčí do foliovníku (polytunel) tak lze fungovat v podstatě celoročně zejména pokud se pak ty folie zruší a nahradí částmi s vyvýšenými záhony se silnou vrstvou kompostu/hnoje, který generuje nízkodenzitní teplo a vytvoří nejen pro rostliny nad tím, ale v celém foliovníku o pár stupňů lepší podmínky...



Zdroj: biofarma Plukrijp v Belgii (plukrijp.be), ty hluboké cestičky se tam používaly v době kdy se to dělalo komerčně na prodej, ty nízké cestičky tam jsou teď kdy to je komunita kde se už nic nepěstuje na prodej.