Malý report ze Žďáru --
letos je to už čtvrtý rok co hospodařím na zahrádce kolem RD, kde dřív hospodařil děda. Jezdím tu v podstatě jen na víkend, školu jsem do letoška měl a práci odteď mám v Brně. Neslouží to zatím pro nějakou obživu, hlavně se na tom učím poznávat ten koloběh roku, chci zažít všechny fáze růstu rostlin od semene až po semeno a novou rostlinu z něj vzešlou, proto víc než na produkci spíš semenařím. Zkouším, jak docílit toho, aby zahradník nemusel cíleně příliš mnoho vysévat (z půdy bez semen,či jen se semeny plevelů - "stav 0", ale spíš jen omezoval v růstu to, co je moc dominantní a co už tolik nechce. Klíčem k tomu je dovolovat rostlinám které to zvládnou se vysemeňovat a dostat tak do půdy tisíce a miliony semen žádoucích plodin. Jediný květ mrkve či petržele či řepy či salátu či kerblíku a řady dalších rostlin má víc semen než celé balení semen z obchodu, jedna rostlina jich vyprodukuje řádově tolik.
Každý rok na jaře se těším na to až uvidím ty malé klíčky co lezou ze země aniž bych něco musel dělat. A každým rokem pozoruji jak je zahrada víc "soběstačná". Samozřejmě že bez intervencí zahradníka by to byla džungle kde by podle zákonů sukcese dominovalo jen něco, co třeba nemusí být potřeba, ale ty intervence se můžou víc a víc omezovat jen na trhání "plevele". Přičemž definice plevele se mění - na začátku to byly kopřivy a bršlice, teď to jsou kopřivy a bršlice samozřejmě taky, protože ty zlikvidovat není až tak triviální, ale plevelů vlastně přibývá a jsou to i věci, které dřív byly "vzácné": začne to pochopitelně mátou, jahodami, koprem, červenou lebedou či měsíčkem, teď už to je i řimbaba, meduňka, kerblík, kozlíček, a letos t asi bude i petrželka, mangold, červená řepa. Teď mám několik m2 monokulturní plantáž asi 15cm vysokého kerblíku, který už prorůstá i běžným trávníkem, totéž s kozlíčkem polníčkem - oba jsou perfektní, neboť rostou pomalu i pod sněhem tj. na jaře jsou hned připravené k jídlu.
Vypěstovat běžnou zeleninu typu rajče, papriky či okurky samozřejmě stojí stejnou práci jako normálně, bez předpěstování se to prostě moc na Vysočině udělat nedá a zimu takové plodiny taky nepřečkají, ale celou řadu bylinek, salátové a špenátové zeleniny se takhle dá zahradu naučit produkovat skoro automaticky. Zatímco touhle dobou a ještě v půli května jsem v prvním roce začínal s holými hnědými záhony, teď je celá zahrada plná jedlých věcí ještě než jsem stihl udělat první cílený výsev.
Pokud někdo chcete o nějakém víkendu přijet se podívat (brigádníci vždy vítáni ;) tak se ozvěte :o)