TADEAS: nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř :)
...máš recht, jde to, otázka je produkce množství, třeba u té žížalice (ale jsou i jiné postupy) to je otázka pytlů, nikoliv lánů. Ale těch postupů je víc...vím, že si sem už i nějaké agro postupy a půdotvorné postupy nahazoval
Hlavně by měli soudruzi velko-zemědělci začít u rozdělování těch velkých lánů - když ne kvůli erozi i životodárné hlíně tak kvůli ptáčkům, zadržení vody a přemnoženým kancům v kukuřičných mořích ,-)
btw. díval jsem se jak je to s tím edafonem, abych si osvěžil učivo ZŠ a píšou, že v jednom gramu půdy lze najít 1 až 10 miliónů jedinců různých druhů mikroorganismů, např. tyto:
http://www.vitejtenazemi.cz/...el_modul/obecne-prirodovedny_pohled/zivot_v_pude/zivot_v_pude_488.jpg
LINKOS: po roku 89 došlo k výraznému útlumu chovu dobytka a chybí právě to zaorávání těch valníků hnoje - o to více se hnojí chemicky.
Bavil jsem se s agronomem družstva ve vedlejší vesnici, říkal že "do řepky" jdou 5x. Z toho jednou jsou to herbicidy/fungicidy a pak se jedou hnojiva.
V jednom agromanuálu jsem dokonce četl tuto kouzelnou větu: "lze doporučit regenerační dávky dusíku do 60 kg N/ha". A taky jsem nevěděl, že se hnojí i sírou....
...je pro mě stále trochu záhada, jak by vypadal pokles úrodnosti, kdyby se na těch velkých parcelách plus minus skokově vrátili k přirozenějším pěstebním postupům, jak by to té degradované hlíně dlouho trvalo, než by obnovila živorodost a jak by vypadala ta křivka produkce z těch polí...jde i o zhutňování těžkými stroji a hloubku orby, nejen o tu chemizaci...
My jsem u nás na statku teďka vyklučili půl hektaru náletovými dřevinami zarostlého pozemku, hodně zavodněného, ....teď se to obrátilo, tahali jsme kořeny, kterými to za těch 20let co to družstvo nechalo ladem prorostlo....a půjde do toho valník z chléva, sláma "oživená" ovčími výměšky, jsem zvědavý jak ta půda pojede další roky, je hodně těžká, jílovitá. Nějaký rok to vezme, než se z toho stane sypká úrodná hmota :)
Takto v malém to jde, můžeš si s tím "hrát"...