• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    KASTA
    KASTA --- ---
    PETEKKA: my mame vsechno na svahu, takze takovy terasy jako v Tibetu, Nepalu apod. Neco delam z prken, ale nejradsi mam kmeny stromu kdyz se mi dostanou pod ruku. (tresen, jiva apod). Mame vyvyseny prakticky vsechno o 20-50 cm podle okolnosti. Snazim se kopat zahony tam kde je nejlepsi puda (treba kde byl driv strom) a postupne dodavam hlinu z kompostu. Najdu nejaky fotky
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    PETEKKA: osobni bohuzel ne,snad nekdo jiny. Letos jsem si udelal cca 20cm vysoke,ale teprve se uvidi jak to bude fungovat. Na nejake do pasu nemam jednak organickou hmotu a druhak toho dreva bych zdelal dost.
    Prkna jsem opalil do cerna a natrel lnenym olejem.
    Na ulozto byla stara prirucka jak na vysoke zahony,sic s okraje mel chlapik z eternitu,ale jinak to mal zmakli.
    Jmenovalo se to "Pestovani_zeleniny_a_kompost_2.pdf"
    PETEKKA
    PETEKKA --- ---
    A co vyvýšené záhony? Poradíte,co se vám nejlépe osvědčilo? (výška, velikost,vrstvy,jaké ohraničení-prkna?,...)
    NYA
    NYA --- ---
    možná jsem objevila zrovna ameriku .. ale na stránkách pro-bio.cz, kde jsem si objednala výsevní lunání kalendář podle Marie Thun, jsem našla spoustu dalších zajímavých publikací, hodně je jich i ke stažení zdrarma

    Publikace | Pro-bio.cz
    https://pro-bio.cz/publikace/
    KASTA
    KASTA --- ---
    NYA: o trave jsem taky uvazoval, ale mame tady jen hodne dlouhou (sekame 1-2 za rok kosou), tak to neni moc prakticky, bych ji tam musel tak nejak mackat, radsi zkusim tu hrabanku, to mi prijde nejjednodussi

    LINKOS: no tahat kubik pilin k nam po svahu se mi taky uplne nechce :) jinak je to takovej rovnej zlabek po vrstevnici, 10 m na dylku a 60-70 cm hloubka a mame pres nej prkna na ktery si stoupame po tureckym zpusobu :) jeste par prken kolem aby to bylo trochu zakryty, ta cast co uz je zasypana hlinou ta je odkryta aby tam prselo ap. Resime nejakou posuvnou strisku, ale zatim nas to az tak nenuti, ono je to cely trochu v lesiku
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KASTA: u nas treba pila prodava piliny na kubiky a vozej to
    NYA
    NYA --- ---
    KASTA: můžeš to proložit trávou nebo senem, ta má přesně ty bakterie, který jsou vhodný. A je po ruce.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KASTA: omlouvam se jak to vlastne vypada? Mate jen udelanou brazdu v zemi kterou postupne zaplnujete,nebo tam mate nejaky prenosny hajzlik?
    KASTA
    KASTA --- ---
    Tak jsem si preci jen pro jistotu trochu zagooglil a doplnil si predstavu z ruznych zdroju (hlavne tedy pdf dokument "lidsky hnuj" od J. Jenkinse, stazeno z webu ekozahrady). Vicemene se mi potvrdilo, ze to delame spravne, doporucuju precist cely, takze jen ve zkratce.
    - doporucuje tam to kompostovani s pilinama, jinou rostlinnou hmotou apod - v kompostu dochazi k likvidaci patogenu nejen teplotou ale i pusobenim ruznych mikroorganismu.
    - nicmene z ruznych tam uvedenych studii vyplyva, ze prakticky vsechny virove a bakterialni patogeny ani ve volne pude dlouho nepreziji, max v radu par mesicu
    - problem muze byt ta skrkavka detska, pry za idealnich podminek vajicka v pude prezijou az 10 let, ovsem idealni podminky budou stabilni vlhkost teplota ap. Vajicka likviduje teplota nad 35 stupnu, taky mrazy a vsechny kompostovaci procesy takze v nasich podminkach z pudy mizi podstatne rychleji (nevim jestli vubec existuje nejaka studie on tam myslim zminuje 1-3 roky preziti).

    Takze kdyz na ten zachod chodime jen dva a zadny problemy jsme nezaznamenali, neni treba to resit jak tam hezky rika i autor :)

    Ale je dobry to vedet, asi kdybych mel podezreni na moznou kontaminaci, reseni by bylo po tech dvou letech ten material jeste na rok zapracovat do cerstvyho kompostu a to uz by melo byt uplne ok

    A premyslim jak tam dodavat vic rostlinnyho materialu abych podporil ty kompostovaci procesy, pytle s pilinama nemam na chatu bez auta jak dopravit, ale napadlo me michat tu hlinu (pripadne i nahradit) hrabankou z listnatyho lesa, ty je tu vsude dost.
    NYA
    NYA --- ---
    LAETATIO: tu teplotu dělají ty hovna, tak bych řekla, že jo:)
    JAGA
    JAGA --- ---
    LINKOS: Encyklopedie soběstačnosti 2 je ve stádiu rukopisu odevzdaného v nakladatelství, takže si optimisticky myslím, že by tak do dvou měsíců mohla být venku z tiskárny...
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    NYA: jako že je v něm stejně vysoká teplota jako v kompostu?
    NYA
    NYA --- ---
    LINKOS: já v tom nevidím takový rozdíl, v sitpitu to zkompostuje stejně jako v kompostu, imo.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KASTA: ono co si pod tim predstavujes," mit problemy"? Jednak by to musel delat i nekdo nakazeny a druhak by stejne trvalo asi nejakou dobu nez by se na to prislo.
    "Dela se to" uz dnes pro me neni argument.
    Dva roky v kompostu ok, dva roky v pude,nevim,nevim...
    NYA
    NYA --- ---
    PETEKKA: Stáhni si na ulozto dokument Permaculture soils od Geoffa Lawtona, tam mluví (nejenom) o tom, jak použít lidský hnůj do kompostu.
    KASTA
    KASTA --- ---
    LINKOS: tak zatim jsme zadny problemy nemeli, nam to vyhovuje ze je to maximalne jednoduchy a i jsme se docetli ze se ten system normalne pouziva a ty dva roky a dve zimy jsou k dezinfekci dostatecna doba...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KASTA: aniz bych chtel snizovat,ze se chovate uvedomeleji nez ty co to posilaj vodou do rek a mori,neni todle preci jen mene hygienicka varianta pilinaku? Preci jen spousta parazitu,jako skrkavky potrebuji jiste vyvojove stadium stravit v pude. V kompostu je zlikviduje kompostovaci proces,tady bych si tim tedy byl jist minimalne...
    KASTA
    KASTA --- ---
    p.s. ale jsme skoro stoprocentní vegetariáni, takže do žlábku padají jenom lehčeji stravitelný věci :)
    KASTA
    KASTA --- ---
    PETEKKA: my máme tzv "shit pit" vykopaný žlábek, kde se posouváme během roku a postupně to za sebou zasypávame hlínou, popelem apod. Tak za dva roky to celý oběhneme dokola takže tu hlínu vykopu a dávám do záhonků cca po dvou letech. První rok z toho necháváme vyrůst rajčata - z těch semínek, co prošly naším traktem, je topřekvápko, co vyklíčí za odrůdy :) a následně už se to nějak zapracuje a roste v tom všechno možný.... letos to tak budeme dělat třetí rok (ty rajčata), problémy nikdy nebyly, po dvouletech je z toho černá hlína
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam