ZUZKAOU: souhlasím jen s tím,že berušky žerou mšice:)
V současné době řeším to samé řez meruňky a třešně, oboje leze k sousedům a řezat to musím permakultura , nepermakultura, i když mám na zahrádce pěknou zelenou džungli, která se mi líbí. Sousedům už méně.
Jinak meruňky se podle mne mají řezat právě teď po sklizni v, zimě je to úplný nesmysl, rána se do jara nezahojí a může pak začít vytékat..
Trešně obecně hluboké řezy nemají rády,le když už musíš tak, tohle mi přijde jako dobrý návod:
Řez zmlazovací:
Provádí se v době začínajícího růstu nových letorostů. U starších stromů můžeme zmlazovat jen 40 % koruny stromu. Větší zmlazení může vést k odumírání části kořenů. Lépe je zmlazovat postupně – vždy sesazením na spodní odbočující výhon, který směřuje ven z koruny. Rány po řezu by neměly mít větší plochu než 6 cm, aby rána vytvářela hojivé pletivo kalus. Pokud u třešně je podnož ptáčnice, která roste do velké výšky, je dobré zmlazovat každé 3 roky při sklizni. Zmlazujeme odříznutím hořejších větví s třešněmi, které nejdou očesat – ty pak očešeme na zemi. Rány po zmlazení zatíráme štěpařským voskem, aby dřevo nepraskalo. Menší rány po řezu u peckovin zatíráme stromovým balzámem.
V září, když stromy ukončují ukládání zásobních látek do větví a kořenů, je vhodná doba pro druhý průklest třešní. U mladých stromků necháme řez na příští jaro, u starších třešní můžeme dát strom řezem a průklestem do pořádku. Na jaře pak odstraňujeme už jen případné odumřelé výhony. Na jarní období necháme též řez, při kterém by vznikly větší rány – zhruba od tří do šesti centimetrů.