• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    Jablka se tento rok urodila. Mame par stromu a jablek bylo jako dlouho ne. Treba vloni z nich byla sotve jedna taska. Letos asi dva metraky.
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    XL1: mám teď v naprostém stínu chillské jahody. Sázela jsem je na konci léta, takže jestli tam dokáží plodit bdu vědět za rok, ale rozrůstají se pěkně :)
    MRTS
    MRTS --- ---
    XL1: Máme zahradu na sever od řadového domu. Slunce na její jižní část svítí jen ráno a večer v létě, jinak vůbec.
    Roste tam docela dobře černý i bílý rybíz.
    Křen také pěkně...
    Pivoňky - ale ty nejsou jedlé.
    Lesní jahody.
    Nějak se tam dostanou divoká rajčata, (asi přes kompost), ty ale téměř nikdy nedozrají.
    Kostival.
    KOUSICEK
    KOUSICEK --- ---
    XL1: meli jsme velke modre podlouhle slivy, pod nima rybizy a pod tim kren a mesicky. u jizniho plotu, ale pod tema svestkama. trava uz se tam nevesla. Byla tam dzungle. Ale chodilo se tam hodne jednou za rok, 6 lidi na jednou na ty rybizy. jinak babca sama obcas pro mesicek.
    XL1
    XL1 --- ---
    NYA: jasně, ale to byla teorie "snad"...mně zajímá komu to fakt ve stínu funguje/a co konkrétně jedlého/, ty píšeš že "snad křen" , cože je sice hezká úvaha, ale já ze zkušenosti vím že křen zrovna potřebuje slunce...
    NYA
    NYA --- ---
    XL1: ahoj, rostliny co můžou růst ve stínu jsme tu řešili na začátku září, podívej se
    YEMANJA
    YEMANJA --- ---
    LINKOS: zkoušela jsem smažit (fried green tomatoes), neni to špatný, ale na zužitkování většího množství to není
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    GRETKA: no myslel jsem ze by nedozraly,ale ted to vypada,ze spalene jsou jen ty male,ty zacaly hnednout,tak mozna zkusim nejake nechat dojit a zbytek zpracuju
    XL1
    XL1 --- ---
    Jak využít části zahrady kde je celodenní stín? co tam zasadit? a nejlíp něco co plodí....
    GRETKA
    GRETKA --- ---
    LINKOS: Zelená rajčata mi v pohodě dozrála v pytliku s banánem. Měla jsem cherry a banán jsem jednou vyměnila. Je to tak dva roky zpátky.
    EXCITE
    EXCITE --- ---
    LINKOS: čatní, dělal jsem vloni a je super.
    DACUBE
    DACUBE --- ---
    LINKOS: napiklovat
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    nez plusko bych ocenil nejakou podnetnou odpoved....
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    takze zamrazit? A co ta zelena?
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    nejaky napad co s mrazem spalenymi rajcaty? Par cervenech mraky zelenejch. Daj se zpracovat? A co dyne?
    MVEK
    MVEK --- ---
    MAR_TINA: Chitin... hm, když už doma pěstujeme potemníky moučné (entomofagie), že bychom našli odbyt i pro mrtvé brouky:-)?
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    TRAFO: protože přeprava hnojiv přes půl planety je velmi neekologická?
    Protože můžeš zavléci do naší půdy nepůvodní mikroorganismy?
    Protože když to udělá každý permapěstitel, budou vyrabovány zdroje krabů a nimby?

    A tak dál.

    Smísila bych zeminu s kompostem nebo hnojem, přihodila vápník, zasadila rostliny, zalévala, přihnojovala, občas okopala.. tak jak to děláme staletí.
    V případě těžké půdy přihodit písek, do písčité víc kompostu nebo hnoje.

    Chceš-li cvičit s chitinem, můžeš sbírat mrtvý hmyz, sušit ho a drtit.
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    MAR_TINA: Protože "mletý krab" pomalu uvolňuje dusík, fosfor, vápník a magnesium. Navíc díky vysokému obsahu chitinu stimuluje půdní organizmy k tomu, aby likvidovaly vajíčka hlístic, takže je to takový "biopesticid".
    Protože "nimby" nejen poskytují živiny, ale navíc obsahují protibakteriální, protiplísňové a hmyz odpuzující látky. V neposlední řadě pak použití "nimby" zvyšuje SAR index rosltiny.

    Proč bych se měl omezovat na pouze místně dostupná hnojiva?
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    TRAFO: na co chceš dávat do půdy v čr mletý kraby a nimby?

    pokud už chceš půdu hnojit tak sofistikovaně, nech si udělat rozbor, co je v ní je a není. Pak pokračuj hnojením místně dostupnými hnojivy. Hnůj, kompost, vápenec případně NPK nebo železo naprosto stačí.
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    Je tu nějaký odborník/odbornice na suchá aditiva do půdy?
    Chci založit pár vyvýšených záhonů na otestování bezorebního obdělávání půdy. Mám místo, zeminu, kompost, potaš a něco jsme si o tom načetl.
    Teď jsem se zaseknul na tom, že chci do půdy přidat mimo jiné crabl meal (krabí moučka) a neemseed meal (moučka ze nimbových semen), ale nemůžu to nikde sehnat. Amazon mi to nedoručí. Nevíte někdo o nějaké alternativě, kterou v lze v ČR koupit? Krabí moučku by šlo asi nahradit kostní moučkou a dolomitickým vápencem, ale u toho nimbového semene mě nic nenapadá.
    Děkuji za případné nápady a doporučení.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam