• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    LINKOS: Pogoogli chutney ze zelených rajčat. Je to mrda!
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    MAR_TINA: Kéž by to bylo všechno tak jednoduché a černobílé.
    Když se nad tím zamyslíš komplexně, tak dojdeš k úplně jinému závěru.

    Add přepravování hnojiv přes půlku planety: To co píšeš možná zní logicky, ale není to pravda. U spousty produktů vyprodukovaných v biokvalitě se vyplatí je přepravit přes půlku planety a pořád je to více ekologické než spotřeba těch místně a konvenčně vyprodukovaných. (Pokud vás zajímají konkrétní čísla tak pokud mě pamět neklame, tak nejlépe zpracovaná studie byla na skopové vyprodukované v Evropě VS bio skopové z Austrálie.)

    Add zavlečení: To je podlě mě naprostý nesmysl. Do EU se bez certifikace moc věcí nedostane. Navíc ani (zatím) neexistuje žádná databáze, která by nějaké nepůvodní mikroorganismy evidovala. Mikroorganismy jsou všudy přítomné, takže tenhle argument moc nechápu a rád si ho nechám vysvětlit.

    Add vyrabování: Krabí krunýře jsou až druhotným produktem, takže o nějaké decimaci kvůli suchým přísadám nemůže být ani řeč. S nimbou je to obdobné.

    Pak taky noruzumím tomu, že mi doporučíš, ať si udělám rozbor půdy a potom mi napíšeš, ať se držím toho co děláme staletí, kam podle mě dělání testů rozhodně nepatří.
    Hnůj se zeminou rozhodně mísit nebudu, protože obsahuje hodně patogenů a nechceš, aby se ti jen tak povaloval po záhonu. Pokud se bavíme o jeho "pohřbení" tak to je něco jiného.
    Ten zybtek je hrozně obecný, ale alespoň je za to hodně plusů.

    A to s tím chitinem nedává žádný smysl. Pokud má být něco ekologické, tak to musí být hlavně ekonomické (to je taky důvod proč sháním to co sháním) a to sbírání hmyzu s enormním nárokem na čas rozhodně nebude.

    Nicméně děkuji za tvůj čas, energii a odpověď.
    GIOMIKY
    GIOMIKY --- ---
    Jablka se tento rok urodila. Mame par stromu a jablek bylo jako dlouho ne. Treba vloni z nich byla sotve jedna taska. Letos asi dva metraky.
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    XL1: mám teď v naprostém stínu chillské jahody. Sázela jsem je na konci léta, takže jestli tam dokáží plodit bdu vědět za rok, ale rozrůstají se pěkně :)
    MRTS
    MRTS --- ---
    XL1: Máme zahradu na sever od řadového domu. Slunce na její jižní část svítí jen ráno a večer v létě, jinak vůbec.
    Roste tam docela dobře černý i bílý rybíz.
    Křen také pěkně...
    Pivoňky - ale ty nejsou jedlé.
    Lesní jahody.
    Nějak se tam dostanou divoká rajčata, (asi přes kompost), ty ale téměř nikdy nedozrají.
    Kostival.
    KOUSICEK
    KOUSICEK --- ---
    XL1: meli jsme velke modre podlouhle slivy, pod nima rybizy a pod tim kren a mesicky. u jizniho plotu, ale pod tema svestkama. trava uz se tam nevesla. Byla tam dzungle. Ale chodilo se tam hodne jednou za rok, 6 lidi na jednou na ty rybizy. jinak babca sama obcas pro mesicek.
    XL1
    XL1 --- ---
    NYA: jasně, ale to byla teorie "snad"...mně zajímá komu to fakt ve stínu funguje/a co konkrétně jedlého/, ty píšeš že "snad křen" , cože je sice hezká úvaha, ale já ze zkušenosti vím že křen zrovna potřebuje slunce...
    NYA
    NYA --- ---
    XL1: ahoj, rostliny co můžou růst ve stínu jsme tu řešili na začátku září, podívej se
    YEMANJA
    YEMANJA --- ---
    LINKOS: zkoušela jsem smažit (fried green tomatoes), neni to špatný, ale na zužitkování většího množství to není
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    GRETKA: no myslel jsem ze by nedozraly,ale ted to vypada,ze spalene jsou jen ty male,ty zacaly hnednout,tak mozna zkusim nejake nechat dojit a zbytek zpracuju
    XL1
    XL1 --- ---
    Jak využít části zahrady kde je celodenní stín? co tam zasadit? a nejlíp něco co plodí....
    GRETKA
    GRETKA --- ---
    LINKOS: Zelená rajčata mi v pohodě dozrála v pytliku s banánem. Měla jsem cherry a banán jsem jednou vyměnila. Je to tak dva roky zpátky.
    EXCITE
    EXCITE --- ---
    LINKOS: čatní, dělal jsem vloni a je super.
    DACUBE
    DACUBE --- ---
    LINKOS: napiklovat
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    nez plusko bych ocenil nejakou podnetnou odpoved....
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    takze zamrazit? A co ta zelena?
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    nejaky napad co s mrazem spalenymi rajcaty? Par cervenech mraky zelenejch. Daj se zpracovat? A co dyne?
    MVEK
    MVEK --- ---
    MAR_TINA: Chitin... hm, když už doma pěstujeme potemníky moučné (entomofagie), že bychom našli odbyt i pro mrtvé brouky:-)?
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    TRAFO: protože přeprava hnojiv přes půl planety je velmi neekologická?
    Protože můžeš zavléci do naší půdy nepůvodní mikroorganismy?
    Protože když to udělá každý permapěstitel, budou vyrabovány zdroje krabů a nimby?

    A tak dál.

    Smísila bych zeminu s kompostem nebo hnojem, přihodila vápník, zasadila rostliny, zalévala, přihnojovala, občas okopala.. tak jak to děláme staletí.
    V případě těžké půdy přihodit písek, do písčité víc kompostu nebo hnoje.

    Chceš-li cvičit s chitinem, můžeš sbírat mrtvý hmyz, sušit ho a drtit.
    TRAFO
    TRAFO --- ---
    MAR_TINA: Protože "mletý krab" pomalu uvolňuje dusík, fosfor, vápník a magnesium. Navíc díky vysokému obsahu chitinu stimuluje půdní organizmy k tomu, aby likvidovaly vajíčka hlístic, takže je to takový "biopesticid".
    Protože "nimby" nejen poskytují živiny, ale navíc obsahují protibakteriální, protiplísňové a hmyz odpuzující látky. V neposlední řadě pak použití "nimby" zvyšuje SAR index rosltiny.

    Proč bych se měl omezovat na pouze místně dostupná hnojiva?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam