• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    ZORB
    ZORB --- ---
    TSOH: Ne v sudu se kvasi:-)
    LUNIX
    LUNIX --- ---
    TSOH: Jedno video za 1000 slov. Prvni test s motorem, je to hrozne liny, ted tam mam 60V zdroj a lita to luxusne, ten 30V ani neutah tvrdy jablka. Rucne je to zahul. Snad poslouzi jako demonstrace principu drceni. https://youtu.be/HRdgo1hIk6Y
    KUATO
    KUATO --- ---
    TSOH: pokud to ma na paleni, tak se davaji bezne kvasit i rozdrcene jabka, nemusi to byt most.
    TSOH
    TSOH --- ---
    ZORB: ruční lis... v sudu se dá také lisovat ?
    ZORB
    ZORB --- ---
    TSOH: Tak to raději ten vrchní.. Pak s tím do lisu, nebo sudu?
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    TSOH: u svestek a tresni nechces porusit pecky, protoze pak je to hnusny. jadyrka se pri paleni neresi a pri mostovani co vim tak taky ne, ale pak to lisovali pres platno.
    TSOH
    TSOH --- ---
    ZORB: jablka a připadně hrušky...
    JAZZZ: na mošt... horní ne ? proč ?
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    TSOH: pokud to chces kvuli kvaseni, tak ten dolni by mohl byt pouzitelny i na peckoviny, ale ten horni ne.
    ZORB
    ZORB --- ---
    TSOH: Co tím chceš prohánět za ovoce?
    CUKI
    CUKI --- ---
    TSOH: Asi lepší koupit něco z druhý ruky, co už se osvědčilo. Měl jsem drtíč i lis, ale pokud toho neděláš velký kvanta tak ten drtič na moštování není tak nutnej. Důležité je mít spíš kvalitní moštovač.
    KASTA
    KASTA --- ---
    zajimavy graf, jeste ze se zacinam zamerovat na ty subtropy

    KASTA
    KASTA --- ---
    NYA: dekuju!
    TSOH
    TSOH --- ---
    Nemá někdo zkušenost s ručním drtičem na ovoce ? Co se snažím orientovat v tom co se dá koupit, tak jsou dvě možnosti drcení/machanizmu... Vzhledem k tomu, že recenze ci může psát sám prodejce, tak zkusím vznést dotaz třeba zde...
    Asi bych se klonil k té první variantě, ale možná to je jedno...

    NYA
    NYA --- ---
    KASTA: zkus napsat Kamilovi z jedlyprales.cz
    Na webu sice nabídku nemá, ale myslím si, že by mladé stromky hlosin mít mohl
    KASTA
    KASTA --- ---
    nemate nekdo nahodou tip kde sehnat vyslechteny velkoplody/sladsi odrudy hlosiny mnohokvety a seferdie stribrny? Jsou to zajimavy kere do suchy a chudy pudy ale zda se ze do CR zatim jeste moc nedorazily...
    A jeste hlosina ebbingeova, stalezelena a pry dost odolna suchu... teda aby sazenice nestala 800,- jako u Havlise
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    LINKOS: noo, dovolim si soudit ze to soucasti permakultury je.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    nechci vam do toho kecat,ale ani bitcoin,ani energetika neni tematem teto diskuze...
    IXTREMIST
    IXTREMIST --- ---
    CUKI: Problem leží spíš v nesmyslném nepoužíváním jaderných zdrojů a pálení uhlí, než v bitcoinu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    OGMIOS: A teď taky za co to nakoupíš...
    Používání kryptoměn může zvýšit teploty na Zemi až o dva stupně Celsia, varuje studie — ČT24 — Česká televize
    https://ct24.ceskatelevize.cz/...nu-muze-zvysit-teploty-na-zemi-az-o-dva-stupne-celsia-varuje-studie
    :-D
    CUKI
    CUKI --- ---
    VEVER: Dešťovku shromažduju, ale to je mi k ničemu když tu přes půl roku krom jedné vyjímky nepršelo. Mám doma rozvody na dešťovou vodu (pračka a záchod). Tam stále laboruju s filtrací (FF systém).
    Ale rád bych použil i tu šedou odpadní na přímé automatické zalévání. Spotřeba vody je v průběhu dne v celku konstantní. Tedy bych rád tuto vlastnost využil. Dřevinám také nevadí zalévaní během dne pokud ta voda jde do půdy.

    Nejde mi o žádné dotace a jiné křivárny, jen hledám jednoduchý ale fungující systém.
    VEVER
    VEVER --- ---
    CUKI: No, existuje projekt dešťovka, který právě shromažďuje tu takzvanou šedou vodu plus dešťovou, nějak se to čistí a pak je to použitelné na zalévání a splachování. Je asi celkem spousta firem co to dělají, jsou na to i dotace, ale nejsem si úplně jistá jesti je to to co hledáš.
    CUKI
    CUKI --- ---
    Mám dotaz pro ty co už něco takového řešili.
    Rád bych zužitkoval na přímo i odpadní vodu ze sprchy, umyvadla a dřezu. Používám jen ekologicky šetrné produkty ale je mi jasné že tam bude i mastnota. Vodu bych rád využil v bezprostředním pro udržení zeleně, protože jen za minulý rok mi uschlo přes 50 více než pětiletých dřevin, pracně vysázených v mém okolí.
    Jedná se mi o rozdistribuování této odpadní vody přes léto (cca 20-60l (výjimečně přes 100)).
    Není to moc, ale lepší než nic.

    Primárně bych tím rád zaléval několik (cca 4) popínavých rychle rostoucích dřevin. Pravděpodobně to bude Vistárie.

    A teď co řeším. Jak efektivně tuto vodu co nejrovnoměrněji rozdělit. Kapénkový systém asi nepřipadá v úvahu. Protože je to beztlaký systém a také proto že by se to asi dost zanášelo.

    Napadl mě udělat ve vzduchu vodorovný systém s HT trubek (10m HT 75ky je asi 38l) do kterého by voda natekla a dírkami by prokapala dolu ke kořenům. Ty by byli navrtány tak aby nejmenší dírka byla u spodu trubky
    a nahoře by byla co nejvetší aby se voda v trubce dlouho neohřála. jde mi jen o to aby vytékala všude.
    Bojím se ale, že to bude dost náchylné na přesnost. Druhá varianta že bych trubku doplnil o odpočovací kusy které by směřovali dolů (případně šikmo dolu) a bylo by té odpočce něco přes co by se ta voda musela dostat. To by se ale asi mnohem rychleji zanášelo. :(

    Je to hloupost nebo má někdo něco podobného? případně jiný systém, který by takto fungoval?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: Babiš si hlavě ty hnojiva sám vyrábí a nutí je ostatním.
    Jinak přepočítávat to na výnos je fakt úlet, navíc v článku nepadlo jedno číslo.
    Stejně tak liché je srovnání podle jednoho produktu v obou verzích. je snadné najít příklad který potvrdí či vyvrátí jakoukoli variantu.
    Stejně tak je ale nesmysl biopotravina. Je to opravdu většinou jen byznys. Proste je normální potravina a pak ta která je zdraví škodlivá pravděpodobně více škodlivá! Jak moc, to je otázka.
    Místo nesmyslných dotací by se měli znevýhodňovat právě ty chemické aditiva (jinak to snad ani nazvat nelze). Taková ekopovolenka. prostě použiji na postřik to či ono a dle platné legislativy zaplatím za použití daň. Pak si pěstitel rozmyslí jestli to použije nebo ne. Jena věc je přímý vliv chemie na člověka a druhá je nepřímí vliv přev půdu, kterou tím pozměním často i na více než desítky let.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam