XAJA: ja bych ji tam nechal, je krasna :) jinak teda - kdyz sem byl malej vysadil jsem ji u nas v zahrade. Pak jsme ji odtamtud dostavali asi deset let, proste jsme vytrhli kazdej novej vyhon a nakonec jsme zvitezili, takze to jde

XAJA: vypásat. případně tedy po kosení potřít zbylé stonky roundupem.

XAJA: křídlatka údajně dokáže vytvořit novou rostlinu i ze 3 mm velkýho úlomku. Četla jsem, že jí s oblibou žerou kozy a snad ji dokážou nakonec i vymýtit. Když jsem psala tu diplomku, tak to vypadalo, že jediný osvědčený způsob je Roundap :( Ještě můžu mrknout, jestli nebude fungovat i něco jako vytrhání a spálení na místě. Jinak to bude bez šance...

tak do temy. kridlatka. existuje osvedceny sposob, ako sa jej zbavit? je na ploche cca 30x10 m, zaplavuje mi zahradku. snaha rylom narusit korenne ci kosit vyzera dost neuspesne. namiesto jedneho vyhonu vyrasia tri.

KUATO: pokud nebudeš odvážet biomasu, tak se ten limitující prvek při jejich rozladu zase do půdy vrátí

KASTA: netýkavka žláznatá (pokud myslíš tu), je vizuálně větší problém, ale překvapivě (alespoň pro mě) podle studií nemění zásadně bylinné patro na místech na kterých roste, takže neovlivňuje výrazně své okolí

Jak to je s ochranym pásmem okolo koleji? Vede nám za polem trať, rostli tam topoly, které cca před 15 lety vykacely železnice,samozrejme bez náhrady. Dá se to nějak oficiálně obnovit? Přítelkyně říká, že ten pas zelené byl docela dobrý větrolam, atd. Nebo dnes prostě u železnice nic stát nesmí?

LAETATIO: tak to urcite verim, ze ovlivnuji okoli a i ze muzou byt potencialni problem, o ty netykavce malokvety ani nevim, ze sem nepatri (osobne jsem zaznamenal jen invazi n. obrovsky). ja jen pozoruju, ze vzdycky se nejakej ten vetrelec objevi, chvili to vypada, ze nas tu zaplavi a pak se to zastavi, vetrelci obsadi nejakej svuj prostor ale celkove zapadnou do ekosystemu. Samozrejme se jich uz nezbavime, takze je to stejne jen akademicky, ale mne osobne nijak zvlast nevadi, prijde mi dulezita celkova rovnovaha.

GRETKA: u nich je problém se zastíněním okolí. Takže teoreticky by se to mělo pak zase zvýšit. Jenže se tam ty ostatní druhy musí mít odkud dostat. Ale to už je jen můj názor :)

LAETATIO: A je to tedy tak, že kdyby se šlo a třeba podél jedné cesty by se ta netykavka vytrvalá tak se ta diverzita zase sama zvýší???Nebo je to tak, že tak kde vidíš netýkavka je skladba menší, ale to, že ji odendáš tak to nemá dopad? Nebo se to neví?

MAR_TINA: no prave, staly se soucasti ekosystemu, neovladly ho... teda mozna ta mandelinka jo ale tam je to problem dostupny vhodny monokultury jidla....

KASTA: protože ten tlak byl postupnej. na rozdíl od Austrálie :)

v Evrope se taky zatim vzdycky ty invazni druhy integrovaly do ekosystemu, prirozenej nepritel se nasel, tak si obsadily svou niku a jsou tam omezeny, ne jako v Australii, tam je to o necem jinym.

KUATO: tak tohle víme docela dobře, druhová minulost je zmapovaná za holocén velmi podrobně a svrchní pleistocén taky slušně.

HOUBA: a navic jak jsme tu my lidi teprve chvilku a poradne nicemu nerozumime, tak nemame ani tucha, jestli ten cinsky export neni par generaci zpatky puvodem treba z evropskeho exportu.. nemame poneti jak reaguje biosfera treba na doby ledove nebo obecne teplotni cykly.. tedy mi prijde nemoudre zastavat prilis radikalne nejake tvrde postoje vuci temhle "migrantum".

JAZZZ: U roslin jde částečně proti invazivním druhům bojovat. Otázkou je, jde-li nějak bojovat proti invazivním druhům u hmyzu. A další otázkou je, jestli bychom vůbec chtěli proti invazivním hmyzákům bojovat - obecně hmyzu v přírodě ubývá, čili časem budeme třeba rádi, že tu vůbec nějaký máme, byť čínský export.

JAZZZ: ja nevim, u nas jsou normalni cesky berusky, ted jsem tam potkal jednu :) podle me ma cenu snazit se vytvorit zdravej a vyvazenej ekosystem, ten si pak muze pomoct i proti tem invaznim druhum. Zatim mi to v ramci moznosti celkem funguje, kdyz by se povedlo zvladnout pomoci techhle minipredatoru i msice na rybizu a molice na ruzickovy kapuste, budu spokojenej

HOUBA: se používají secí vozíky. lze i zapůjčit.

KASTA: kdyz uz jsme u tech berusek, v nasem kraji jsou jich miliony zalezle vsude mozne pod podlahovymi listami a dokonce i pod krytem okenni klicky, kam nejde procpat ani nuz. ma cenu ten cinskej mnohateckovej smejd nejak chranit nebo mu pomahat? jak vlastne vnimate invazni druhy? je to zlorad pred kterym je treba puvodni druhy chranit a nebo je to zpusob jak se priroda adaptuje na zmenu klimatu a nejlepsi bude jen sledovat ten chaos a doufat?

NEBOZKA: Jestliže budu rozhazovat semena stejným způsobem, jako se seje tráva (což bych si u louky nejspíš myslel), tak i za bezvětří ta semena a písek naberou rychlost díky tomu rozhozu a každá ta součást poletí jinak, podle toho, kolik váží, či jaký má tvar. Pokud to budu sít způsobem "pocukrování" (což si tedy dokážu představit jen u malého záhonku, osít tímto způsobem větší plochy si nedokážu představit), tak mi tam ta funkce písku také není moc jasná, protože jednak se to ve vzduchu asi stejně rozdělí (i kolmým volným pádem padá písek rychleji) a za druhé tímto způsobem si přece dokážu pohlídat hustotu výsevu i jen se samotnými semínky.

Nechci nijak zpochybňovat babské rady, za svůj život už toho mám docela dost odseto a o tom písku slyším poprvé, tak se nad tím zkouším zamyslet.