v zimě jsem se vrátila na "rodnou hroudu" - jižní morava, všechno tu tak nějak rodí samo, tak samo, že rodiče posledních 20-30 let pěstovali zeleninu s minimálním vkladem do půdy - ničim to nehnojili, možná párkrát rozhodili kompost od slepic (odhaduju, že v nesouvislé vrstvě 1 cm) a když byla kukuřice, tak ji pak zaorali. S točením plodin se taky nikdo nezalamoval. Půda je těžká a v létě je to beton s širokými prasklinami (dokonce praská i den po okopání, ještě na "načechrané hlíně", jestli se tak dá říkat spečeným hroudám). Tipuju, že dosavadní péčí bude půda dost znavená, i když zeleniny to furt dávají.
Místa je v zahradě zufil, tak jsem si říkala, že bych na část pole nasela nějakou plodinu klidně na pár let (ladem to nechci nechávat, protože v téhle kultivované krajině je i různorodost plevelů tak trochu monokulturní). V nějaké diskuzi jsem četla snad o vojtěšce (nebo něco jiného?), že prokoření do 5 metrů a tahá živiny z hlubších vrstev, ale nemůžu najít zdroj. Máte s tím nějakou zkušenost? Popřípadě jiný možný scénář, jak zúrodnit větší plochu?