PISISKVOR: promin, ze reaguju trochu opozdene. odsavacka je podle me na hovno, jako muze to neco malo poslouzit, ale pomer kvantity mleka a utrpeni a energie tim spotrebovane je neumerny. nejlepsi odsavacka je dite. pokud Tvoje dite saje (a navic ukazkove), ver mi, ze pokud se rozhodnes pro kojeni, mate z 80% vyhrano. taky jsem se v tom ze zacatku dost placala a po celkem traumatickym porodu to nebylo vubec jednoduchy - "bejt v pohode" atd. taky jsem zkousela ruzny pristupy, napr. kojeni v urcitych casovych intervalech - treba po 2 hodinach, kdyz se syn prepijel a mel z toho koliky, coz bylo dost neprijemny. kojit podle rozvrhu jsem vydrzela asi tyden, dostala jsem zanet do kozy a dite bylo frustrovany, vlastne my oba. rada jsem se vratila ke kojeni na pozadani (rozumej pri sebemensim projevu nepohody ze strany mimina, koliky zmizely samy). dlouho jsem pak na to obdobi nostalgicky vzpominala, kdyz to prestalo fungovat. jestli to je z psychologickych a dalsich pohledu "spravne" mi bylo a je fuk, nam to tak vyhovovalo. napoj se na dite, neres "rady" vsech okolo (v dusledku vzato ani to, co Ti tady pisu ja:D), prikladej jak o zivot, lupni si homeopatikum - ted bez rozk.zpusobu - pokud bys tohle udelala, neverila bych, ze byste nemohli plne kojit ,)