KLEVKA: Ptala ses, co mi nedává smysl... ale už jsi se smazala... Přesto odpovím...

Vadí mi, jak je to podané (MARKYSHA to napsala dost tvrdě, ale v zásadě vystihla i můj pocit). Ale když půjdu po obsahu a ne po formě, tak těch "11 informací pro bezstarostné kojení" má v sobě pár dobrých nápadů, může být určitě cenným zdrojem inspirace a věřím, že někomu může pomoc (a jinému zase ne). Faktické chyby tam taky jsou... ale co už no...
Ovšem s "mýty a nepravdami o kojení" nesouhlasím tak nějak celkově (asi tři body mi tam přijdou OK, k ostatním mám minimálně doplnění, připomínky... ). Skoro u každého mýtu mě napadne minimálně jeden případ ze života, který zřejmě neví, že má být mýtem a tudíž se nemá vyskytovat... a normálně existuje... Dívala jsem se na internetu po autorkách...a ano, nemůžu se s nimi shodnout - podle nich patřím do skupiny "třídní nepřítel číslo jedna". Mám na věc zcela odlišný názor a to i přes to, že i já si myslím, že kojení je super...a bojuju za něj v praxi, jak se dá... (nejen u sebe)...

Nedávno jsem se k jednomu ze zde uvedených mýtů (číslo jedna) vyjadřovala v mateřském citu [ NIENNA @ Mateřský cit aneb o všem od těhotenství po údržbu našich dětí... ]
Já na jednu stranu chápu, že je snaha udělat protitlak k marketingu (a opravdu jsem viděla dost ženských, které nekojily z důvodů, které mě osobně přišly... nedostatečné... a pro mě osobně těžko akceptovatelné). Ale dělá to dost náročný tlak na ty, které to štěstí neměly...a přes velkou svou osobní snahu nekojí...

Přijde mi naivní si myslet, že to příroda zařídila pro blaho jednotlivce. Nikoli. Nastavené je to tak, že kdo uspěje, přežije a jeho geny se šíří dál. Kdo ne, zemře. Dřív byly kojné, dnes UM...

Ale nechci se hádat (a pokud to tak vypadá, tak se omlouvám - vážně ne)... a vážně věřím, že z tvé strany je to projev dobré vůle... a snaha pomoct...
A věz, že z mé taky... Ráda bych, aby zaznělo (od toho diskuse jsou), že to třeba někdo vnímá jinak... a že si někdo myslí, že není potřeba "se věšet", když to nejde...a že není o to horší matka... a že to není otázka selhání... a že mít z nekojení pocit viny není potřeba (ač ho hodně maminek má)... :-)

ale tak, nechala sem si to ulezet, ja to tu proste sdilim, at si muze udelat nazor kazdej sam.
namitky prosim vznasejte na webu prirozenekojeni.cz
Me to prijde prave uzitecne a me osobne by to pomohlo...A treba je takovych vic.

KLEVKA: to je klasický mléčný teror, já byt některou z nešťastnic, co udělaly pro kojení první poslední a tohle si přečíst, tak těm dámám jdu rozbít hubu.

KLEVKA: Promiň ale v obou letácích jsou nesmysly....

Budu si muset přečíst něco o autorkách....

TRAMIN: Buď v klidu, snažila ses a snažíš se. Na cesty doporučuju vzít jednoduše termosku s vodou o trošičku teplejší, než má mléko být (záleží, jak je cesta dlouhá, ale mám zkušenost, že většinou se voda po pár hodinách trochu ochladí a vždycky jde kdyžtak, když je moc teplá, trochu naředit studenou kojeneckou vodou) a odměřenou dávku mlíka v uzaviratelný misce. Mně se třeba povedlo asi před rokem koupit v Tesku sestavu asi patnácti pidimističek za pár šupů a využíváme je fakt pořád.

Tyden kojeni uz je sice v cudu, ale proc se jeste nepotesit krasnym kojenim beze strachu z cehokoli (treba tech uprchliku)