MYJKA: bohužel, lidé často nejsou a asi to ani není reálné, vybaveni k tomu kriticky vyhodnotit čemu/komu věří. na jednu stranu svobodu, na druhou stranu riziko šíření konspirací aj.

jinak odpověď je v reakci na dotaz redaktorky, není to podané ve smyslu, že musí dojít k ukončení kojení. mnohem silnější je ten apel na to, že kojení má reflektovat vývojové stádium dítěte - plní jinou funkci pro novorozence, jinou pro kojence, jinou pro batole. to řada lidí podporujících intenzivní kojení zcela opomíjí.
detailněji rozebráno v knize: https://munispace.muni.cz/library/catalog/view/1158/3349/864-2/0#preview

Synovi je tedka rok, v noci se porad koji docela dost (ve dne taky) a ted jsme se dopracovali do stavu, kdy se fakt obsluhuje sam, nebo si ho jen v polospanku nejak trochu prehodim. A je to fajn. :) Vnimam, ze se koji, ale nejsem uplne vzhuru, a jsem vlastne pomerne vyspana, tedy na to, ze mam rocni kojene dite. Za bezdetna jsem kolikrat bejvala nevyspalejsi. Ale zacalo to fungovat teprve ve chvili, kdy zacal byt opravdu pohyblivy a i ve spanku se dokaze vydrapat, kam potrebuje. :) Jak jsem na to zvykla, tak by mi chybel a bala bych se, ze se mu v pokojicku treba neco deje a ja o tom nevim...

MYJKA: Blinkani mozna nicemu nevadi z hlediska vyvoje ditete, ale hernajs, clovek potrebuje nejak fungovat, chodit ven atd., a bejt porad poblitej je dost nesikovny, abych tak rekla.

MYJKA: tohle je hezka mantra laktacnich poradkyn - spete spolu, das prso a ani o tom nevis. me kazdy vzbuzeni ditete vzbudilo taky, spolecne s unavou a spankovou deprivaci to dopadlo tak, ze jsem pak jeste dalsi pulhodinu hrozne chtela usnout a neslo to, pripadne kdyz se podezrele dlouho na kojeni nevzbudilo, byla jsem vzhuru hruzou co se deje :)

jako teorie je to pekna, v praxi jsem se mnohem lepe vyspala s druhym ditetem, ktere na rozdil od prvniho spalo pekne ve sve postylce, od roka pak uz spolu s bratrem v pokojicku.

nechci zpochybnovat co rikas, urcite jsou matky, kterem to vyhovuje, jen bych to nevydavala za univerzalni navod / pravdu.

MYJKA: řekněme, že z mého pohledu má větší váhu výpověď někoho, kdo se tématem komplexně a dlouhodobě zabývá v praxi a výzkumně, než někoho, kdo prostě jen odkazuje na stránky jedné organizace.

MYJKA: Tak k tomu si dovolím dodat krátkou ukázku, kde považuje za důležité různé psychologické potřeby dítěte neřešit jen kojením (nevztahuje se výhradně k uspávání, ale celkově k ukončení kojení, což může nastat v různém věku)

Nekojící máma není špatná máma. Nemusíte být dokonalá, stačí být dost dobrá, říká psycholožka – Deník N
https://denikn.cz/...a-neni-spatna-mama-nemusite-byt-dokonala-staci-byt-dost-dobra-rika-psycholozka/

Často se tvrdí, že ukončení kojení je pro dítě traumatické…

To je ale nesmysl. Pokud je kojení dlouhodobě jedinou metodou útěchy a je užíváno jako dominantní a jediná reakce matky na širokou paletu projevů dítěte, jako například zlost, vztek, strach, nudu, či dokonce radost a snahu o exploraci, pak je logické, že když kojení náhle ukončím, bude to velký problém.

Pokud ale již od kojeneckého věku rodiče dítěti nabízejí širší paletu prostředků regulace emocí a reagují na jeho různé projevy diferencovaně, a proběhne-li ukončení kojení s pochopením pro případné negativní emoce dítěte, není z obav před traumatizací dítěte nutné čekat, až dítě jednou kojení ukončí samo. Dávno nejsme přírodním národem, nežijeme v nedostatku, takže ani hladem dítě trpět nebude.