Já jsem hodně dlouho přemýšlela, proč se nějakej chlap s divnym jménem plíží močálama. Myslela jsem, že je to Jožin Zbážin.

KAIRRA: Já jsem zas měla "jak koní kalaso", což byl nepochybně nějaký typ spřežení k tahu.

jak je písnička na okoř je cesta jako žádná zesta, tak jsem vždycky přemejšlela co to je za ten typ cesty ta zesta .)

LURA: tak to sem si myslel doted taky ;D

Manžel sice slyšel dobře, ale špatně zvolil rod. Mezi slovy to sáčko a ten sáček je trochu rozdíl. Takže v textu "studentu v sáčku lásku závidím" řešil, jestli je v tom pytlíku student nebo ta láska.

TERINN: Já zase obdobně "rozjizvy nic neposbírá". Jsou prostě tak rozjizvený, že už je nedá dohromady ani ten nejlepší chirurg ;)

martin kučaj a kapela proud zpívala: jedna malá holka jedný malý holce, včera někdy k ránu, ukázala oč jde. kamarád pak přišel, že mu přijde skvělý, že už se ani v popových písních nestyděj a používají neotřelé výrazy pro ženské přirození. jedna malá holka jedný malý holce, včera někdy k ránu, ukázala KOŠTĚ.

kolega z práce, kde občas posloucháme radio beat, měl velmi pěkný přeslech u kapely kabát, kterou svorně nesnášíme. kabát zpívá: nad obzorem svítá, je to za náma, a naše stará lou ten lektvar míchá a pak ho podává, a nám se nechce spát. kolegova verze se stala u nás již téměř kultovní: nad obzorem svítá, je to za náma, a na šest análů ten lektvar míchá, a pak ho podává, a nám se nechce spát

mně jako malý vrtalo v hlavě, kdo nebo co je to ten černo-okybača... :) (Beskyde, Beskyde)

A pak jsem si ještě myslela, že v Bedně od whisky, jak se zpívá "do nebeskýho báru, já sucho v krku mám", je nějaká nadávka, něco ve smyslu doprdele, mám fakt žízeň. Vůbec mě nenapadlo, že by to mohlo mít něco společného s předchozími slovy "je cesta daleká"

jojo country!
"Jak po ní kalaso / táhlo ji El Paso" - v mých představách se jednalo o básnické přirovnání pnutí podle zvláštního druhu korzetu, který Feleena nosila..

INDIAN: já jsem si zase myslela, že je to o býkovi: "óře býčku, záhradníícký.."
Předpokládala jsem, že "oře" je nějaký staročeský tvar od slovesa orat.

Když jsem poprvé jako velmi malé děvče viděla Starce na chmelu, neměla jsem ještě ani ponětí o Nezvalovi. Když hlavní hrdina recituje úryvek z Manon Lescaut, tak já slyšela: "Manonie motýl. Manonie včela. Manonie růže hozená do kostela..."

Hodně dlouhých let jsem pak spekulovala, co to může být ta manonie, přikláněla jsem se k nějaké vzácné duševní chorobě... :-)

V písni Zelené pláně jsem nerozeznala " čpí tam pot koní" od " čpí tam podkoní". Nějak mi pořád nešlo na rozum co je tak romantickýho na smrdícím štolbovi, a pak jsem uvažovala, že by podkoní mohl být výraz pro hnůj a slámou pod koněm, i tak to pořád nedávalo smysl.

kdo si vzpomina z dob konce let osmdesatych, na tu strasnou zbran hromadnyho niceni - desku brontosauri / na kameni kamen, kterou sem byl mucen nejen doma od rodicu, ale i vsade, kde me tahali po tech potlachach a ruznejch trampskejch srazech - byla tam naka vec o jaru, jak se zase vsichni trampove sejdou.. bylo to nak takhle:
hubenej, joe, cara a usoun se ti vrati...
a ja tam porad slysel:
hubenej dzoudzar usoun se ti vrati...
a porad me strasil ve snech nakej hubenej usatej dzoudzar ;)