_BENNY: ale společenská smlouva je konstrukce, která v naprosté většině svých důsledků je pravým protikladem vraždy - to je ten hlavní bod, ve kterém jsi mimo.
víceméně, společenská smlouva je tak trochu od začátku smlouvou o tom, že se v podstatě něco _nestane_. že se lidé nechají navzájem na pokoj. no ... a tedy, pokud se to opravdu nestane, a čirou náhodou společenská smlouva říká to samé, tak sice lze řešit, zda to bylo náhodné, dobrovolné, nedobrovolné, nebo vynucené - ale v drtivé většině případů (ano, jsou tam i nepříjemnosti typu daně, apod.), společenská smlouva definuje, co si lidé navzájem dělat _nebudou_. až na vyjímky je neúkoluje, co si mezi sebou dělat skutečně budou.
já často zjednodušuju celou koncepci liberální demokracie takhle - ano, hrozí to trochu sklouznout k Hájkismu-Jochismu, ale podle mě není od věci si připomenout, jaký myšlenkový směr tihle mudrcové przní, stejně jako třeba Bondy lidem připomínal, o čem byl doopravdy marxismus:
1) demokracie, stát, hlasování lidí, apod. slouží k tomu definovat, co se NESMÍ, co si lidé zakážou dělat, tedy, definují se tak negativně vymezená práva, hlasuje se o tom, co se NEBUDE dělat. (jak moc velká represe je nutná k vynucení zákazu je jiná věc - teoreticky: stanovit si pravidla může být užitečné i v komunitě, která nedisponuje vlastní represivním mocí, takto funguje třeba Internet).
2) jakékoliv respektování pokynů směrem k tomu, co se MUSÍ, co se BUDE dělat, je už věcí dohody lidí mezi sebou, a jako nástroj této dohody můžou (ale podle mě nemusí nutně) fungovat třeba i peníze. prostě "pozitivní práva", tedy to, že se někdo dožaduje aby pro něj někdo jiný udělal - to z mého liberálního hlediska v podstatě není věcí státu, ale věcí ekonomiky.
Věřím, že když ti to podám takhle polopatě, tak by ti mělo být srozumitelné, proč společenská smlouva dává smysl i v případě, že část lidí se jí podřídí jen pasivně, a vůči části lidí je dokonce vynucena násilím. a že je z toho patrné, proč to není žádná "smlouva o vraždě".
samozřejmě, svět není takhle ideální: řada zákazů je motivována soukromými ekonomickými zájmy, a naopak stát se jako protipól montuje do ekonomiky, aby zmírňoval vznikající nerovnosti. ale uvědom si, že zatímco v bodě 2) je liberální utopie připravena se realizovat třeba i v nějaké absolutní monarchii nebo v komunistické Číně (liberální utopie je prostě děvka prodejná - nemá cenu si namlouvat, že ne), tak bod 1) je skutečně specifický pouze pro demokratická ústavní zřízení.