_BENNY: Ale nikdo neříká, že demokracie je jiná (silnější skupina vyhrává - nicméně obvykle platí, že v rámci státu jsou menší skupiny, alespoň tolerovány - stále lepší než být kurdem, že?). Mě to přijde samozřejmým důsledkem demokracie asi tak od gymplu. Nicméně pokud chce přes 10 000 000 lidí území, které označujeme jako ČR, víceméně tu jsou dlouho, tak s tím nemám problém. Byl bych rád, kdyby mě nechali svobodně navštěvovat třeba přírodní krásy, které holt jsou unikáty a tak.
Problém je, že nikdo nemá lepší řešení a nikdy neměl, až mi někdo ukáže něco lepšího, tak má další debata smysl. Nicméně za nejlepší považuji vzít demokracii a snažit se jí zdokonalit (jako to dělá třeba ČPS).
Místa, kde celý život fakticky nikoho nepotkáš jistě jsou. Třeba většina Sibiře, Kanady, tuším že to jde v USA. Pak samozřejmě třeba Amazonské pralesy. Nicméně budeš odkázán sám na sebe a nikdo ti nepomůže - to je to co chceš. Čili když přijde zkurvenej voják, tak tě třeba zastřelí a smůla... já jsem opravdu rád, že mám Ústavu (dost jsem o tom uvažoval a stále jsem v praxi neviděl nic lepšího).
Na to, že ses narodil si stěžuj svým rodičům. To je opravdu ubohé. Zrovna nás stát ti toho tady dal opravdu hodně (třeba vzdělání je tu furt neuvěřitelně skvělé a zdarma). Nad těmito věcmi se měli zamyslet tvoji rodiče, ne my.
Pas dostaneš na základě rodného listu. Navíc vycestovat nebude až takový problém, ale vcestovat někam bude větší - ale v ten moment žiješ dle toho, co chceš - žádná pravidla, žádná smlouva - starej se.
XCHAOS: Já bych to také vše udělal líp, ale nepovažuji za dobrý nápad systém vypnout a stavět znovu.
Vůbec nevím kdy a jak bych to udělal. Jak bych si zaručil bezpečí? Majetek? Ano, nechci se těchto věcí vzdát a proto raději budu využívat prostředky státu (politická aktivita).
Až mě naserou ještě více a stanu se bojovníkem za svobodu, tak nebudu mít tyto jistoty, budu žít v blátě, budu nasraný a tak... ale na to teď opravdu nemám chuť. Například velmi vděčně využívám vzdělávací soustavy, kterou pro ěm řpedkové vybudovali.
U podnikatelů si neumím představit vůbec život bez společenské smlouvy. Jak bys zabránil konkurenci (velikosti nadnárodní korporace), aby ti z firmy udělal kůlničku na dříví? Jsi pro ně zajímavý? Nejsi.
PS: Ano, říkám extrém s násilím. Ale praxe mě naučila uvažovat "worst case scenario" a dle hesla "štěstí přeje připraveným" my to tak dává větší šanci naplnit své touhy, než nejistý osud psance.