BDOWN: olala. si měl dorazit na sraz. to je jako tě učit řídit auto, i když víš co auto je, řídí se to jinak.
jiak se koukni na tohle video, to Ti trochu pomůže se zorientovat, snažil jsem se podrobně menu.
jinak fused clapton - otázka z jakýho materiálu je, dle mýho to může bejt jen nerez, nebo kanthal. obojí můžeš na VW, a nerez i na TC. bypass bych doporučil si vzít jako poslední hraní. včetně TCR.
ve videu moc nemluvím o TCR - ale jsou to koeficienty závislosti změny odporu materiálu při změně jejich teploty, jinak řečeno nastavuješ si jak má elektronika hlídat změny odporu a tím řídít kontrolu teploty a to jsou ty materiály NI,TI,SS - nikl, titan, nerez, ještě jsou další a je více druhů, nicméně materiály na spirálky doporučuji použávat pouze Kantha(A1), nerez SS316,304 co jsou dosutpné celkem pohodlně. a na zbytek materiálů se vykašlat. M1-M2-M3 jsou jen paměti s těmi koeficienty (teplotní součinitele odporu). nech před definované a ím se moc netrap. nejvíc efektivní je do 100W TC.
ad clapton, já jedu stejně převážně VW... ale TC je dobrá věc. v jednoduchosti by Ti to nemělo překročit a držet maximální teplotu aby se ti nespálila vata a krásně se ti vapovalo na konstatní teplotě. což u některých modů uplně tak není.
Wismec Reuleaux RX2/3 - představení a návod (CZ)
https://www.youtube.com/watch?v=y0o2hKHYjkM
1. CO JE TC MODE?
Označení "TC mode" (Temperature Control mode) můžeme přeložit jako "režim kontroly teploty". V tomto režimu umí pracovat pouze taková zařízení (Box Mody, Gripy...), které byly pro tento účel přímo vyrobeny a které tedy příslušnou funkcí disponují. Bývají označeny přívlastkem "TC" viz. např. Kvapor M7 TC a z jejich popisu snadno poznáte, že tento režim podporují.
Smyslem této ve světě vapingu nové funkce je udržovat teplotu žhavící spirálky, která se nachází v clearomizeru, na stále stejné (konstantní) hodnotě (kterou si uživatel sám zvolí) a nedovolit tak její přehřívání.
2. TC VAPING NENÍ PRO KAŽDÉHO
Hned úvodem je třeba zmínit, že jelikož TC režim lze používat (snad můžeme říci "zatím") pouze ve spojení se sub-ohmovými (nízkoodporovými) clearomizery, platí pro něj všechna specifika (včetně nevýhod), která se týkají sub-ohm vapingu a která jsou popsána v našem samostatném článku. Vzhledem k rizikům spojeným např. s nevhodně zvoleným bateriovým článkem pro Vaše TC zařízení, důrazně doporučujeme se s příslušnými informacemi v článku seznámit.
Pokud ale patříte mezi fanoušky sub-ohm vapování a chtěli byste jej posunout na vyšší úroveň, bude TC vaping pro Vás nejspíše tou správnou volbou.
3. JAK TC REŽIM FUNGUJE?
Je to jednoduché... na TC zařízení si nastavíme teplotu (např. 230°C), na kterou chceme, aby se při potahu zahřívala spirálka v našem clearomizeru. To se pak již postará o to, aby tato teplota nebyla překročena. Celý proces regulace teploty provádí zařízení s pomocí výstupního proudu, který z baterie do clearomizeru "posílá".
Jak je známo, tak obecně při každém sepnutí spínacího tlačítka dochází k průchodu elektrického proudu (el. náboje) z baterie do clearomizeru. Následkem toho se v něm rozžhaví spirálka (odporový drátek) stejně, jako se rozžhaví wolframové vlákno v žárovce, když doma sepneme vypínač. No a díky tomuto žhavení a vzniklému teplu se může odpařit e-liquid a přeměnit se v páru, kterou vdechujeme.
Přitom samozřejmě platí, že čím více proudu "teče" do clearomizeru, tím více se spirálka rozžhaví a tím větší teplota na spirálce vzniká. Pokud by zařízení zjistilo, že je tendence k překročení námi nastavené a požadované teploty, zajistí, aby spirálka žhavila méně a tím pádem se také snížila teplota. Toho dosáhne jednoduše tak, že sníží výstupní napětí (resp. výkon), nebo-li "pošle" do clearomizeru méně elektrického proudu. V krajním případě, pokud by snížení výkonu nepomohlo, mělo by TC zařízení umět zcela odstavit žhavení.
Jelikož TC zařízení měří a reguluje teplotu neustále v každém okamžiku vapování, dochází také neustále ke změnám všech hodnot, jako jsou výkon, napětí, teplota i odpor, což lze případně ověřit přímo na displeji daného zařízení, kde tyto změny ve zobrazovaných hodnotách můžeme sledovat při každém sepnutí tlačítka žhavení. Nejvíce dochází ke změnám vždy na počátku potahu (při chladné spirálce).
4. VÝHODY ANEB K ČEMU JE TO DOBRÉ?
Bez využití TC režimu se spirálka žhaví nekontrolovaně a za určitých okolností může dojít k tomu, že bude žhavit až příliš. Jelikož TC režim žhaví spirálku řízeně a kontrolovaně, zabraňuje nadměrnému žhavení (přepalování) spirálky a tím pádem zabraňuje také veškerým negativním projevům, které z této nežádoucí skutečnosti plynou. Tímto projevem je zejména tzv. Dry Hit.
Co je Dry Hit?:
Jedná se o mezi vapery vžitý termín, který by se dal volně přeložit např. jako "suchý potah" a popisuje situaci, kdy je sací médium v clearomizeru (knot či vata) nedostatečně zásobeno liquidem (je příliš suché a liquidem málo nasáklé). V důsledku toho není spirálka při žhavení tekutinou dostatečně chlazena a tak se přehřívá (dosahuje přiliš vysoké teploty). To následně vede k tomu, že příliš suchý knot či vata se pálí (přepaluje) a tím pádem se také znehodnocuje.
Negativní projevy Dry Hitu:
Každý takovýto Dry Hit pocítí uživatel při potahu na nepříjemné, přepálené chuti, dochází k degradaci vaty (knotu), spirálky i liquidu.
Ne vždy však musí být Dry Hit zcela zjevný. Často dochází k přepalování jen částečně nebo jen v konečné fázi jednotlivého potahu, takže část liquidu se do úst odpaří korektně a menší část se pak odpaří již s pachutí mírné spáleniny. V TC režimu by však nemělo docházet ani k částečnému přepálení, výsledkem čehož je čistší a příjemnější podání chuti při každém potahu.
Jak může k Dry Hitu dojít?
Nejčastější příčinou příliš suché vaty či knotu je samozřejmě nedostatečná hladina liquidu v clearomizeru. Je proto důležité pravidelně a zavčasu liquid doplňovat.
Další příčinou může být také příliš vysoké výstupní napětí (resp. výkon), které máme na zařízení nastaveno. Následkem toho "teče" do clearomizeru příliš mnoho energie (elektrického proudu), což opět způsobí nadměrné žhavení spirálky. A i když máme liquidu v nádržce dostatek, odpařuje se tento vlivem příliš vysoké teploty z knotu příliš rychle, knot nestíhá nasávat další liquid dostatečně rychle a vysušuje se. Známkou tohoto je opět přepálená chuť a řešením je snížit napětí (resp. výkon) na nižší hodnotu.
Díky TC režimu by tak k Dry Hitu vůbec nemělo dojít, neboť zařízení rozpozná, že teplota na spirálce má tendenci se zvýšit a tomuto zvýšení zabrání. Tím pádem zabrání také jakémukoliv přepálení knotu (vaty). Dobře fungující TC režim poznáme také tak, že se pokusíme rozžhavit nový, zcela suchý clearomizer. Kvalitní zařízení toto vůbec neumožní a např. na Kvaporu M7 TC se v takovém případě pouze zobrazí nápis "no liquid" a žhavení nebude možné. Dokonale je tak chráněna kvalita knotu (vaty), spirálky, liquidu i chuťový vjem uživatele.
Další výhody vapování v TC režimu
1. Nižší spotřeba energie (delší životnost baterie) - je logické, že když teplotu žhavení nic neomezuje, "teče" nám z baterie do clearomizeru při každém potahu stále stejné množství proudu. TC režim však udržuje konstantní teplotu spirálky tím způsobem, že reguluje množství elektrického proudu (jinými slovy též výstupního napětí či elektrického náboje), které do clearomizeru pouští. Pokud má spirálka tendenci se přehřívat, sníží zařízení toto množství na nižší úroveň a tím pádem poklesne také úroveň žhavení a teplota.
A jak je již jistě zřejmé, tak pokud nám během každého potahu odchází do clearomizeru méně elektrického náboje oproti standardnímu režimu, zůstává ho více v bateriovém článku (akumulátoru) a celé zařízení pak vydrží v provozu déle a bude jej třeba dobíjet méně často.
2. Nižší spotřeba liquidu - ruku v ruce s regulací úrovně žhavení jde sekundárně také regulace spalování liquidu, čímž by mělo docházet k jeho nižší spotřebě.
Je však třeba srovnávat vždy srovnatelné, tzn. sub-ohmový vaping na TC režimu se sub-ohmovým vapingem na běžném (ne-TC) režimu. Nemůžeme srovnávat subohm vaping na TC režimu s ne-subohm vapingem, neboť každý sub-ohm vaping ze své podstaty spotřebovává více energie a více liquidu. Úsporu tedy můžeme zaznamenat pouze při srovnání se sub-ohm vapingem na ne-TC režimu.
5. JAK SE MĚŘÍ TEPLOTA?
Nabízelo by se myslet si, že TC zařízení měří teplotu spirálky jakýmsi vnitřním teploměrem, ale takto to není a celý proces vyhodnocování teploty je poněkud složitější.
Vše funguje na základě závislosti mezi teplotou materiálu, ze kterého je TC spirálka vyrobena a jeho odporu. Platí totiž, že s rostoucí teplotou roste také odpor použitého materiálu. Čím více budeme tedy materiál (spirálku) zahřívat, tím větší bude vykazovat odpor (díky většímu kmitání atomů a srážkám s elektrony).
Tuto vlastnost daného materiálu vyjadřuje veličina zvaná teplotní součinitel odporu (α) - ta nám říká, o kolik se zvýší odpor vodiče při zvýšení jeho teploty o 1°C.
A právě této vlastnosti vodiče (v našem případě spirálky) TC zařízení využívá pro stanovení okamžité teploty spirálky.
Nejedná se tedy o měření teploty v pravém slova smyslu, ale o její matematický výpočet. TC zařízení totiž v TC režimu neustále měří odpor spirálky, dosazuje jej do vzorců, které má naprogramován a podle toho, jak se během žhavení odpor mění, vypočítává teplotu.
Hypotetický příklad.: pokud TC zařízení ví (má to naprogramováno), že teplotní součinitel odporu dané spirálky je 2 K-1 (tedy při zvýšení teploty o 1°C vzoste odpor o 2 jednotky), pak také ví, že když naměřil zvýšení odporu o 2 jednotky, zvýšila se teplota o 1°C (pozn.: uvedená hodnota je záměrně nadsazena pouze pro účel lepší názornosti).
Nutno zmínit, že různé materiály mají také různý teplotní součinitel odporu. Některé vodiče tedy budou na změnu teploty reagovat velmi citlivě a odpor se jim bude zvyšovat velmi výrazně. Jiné zase naopak na změnu teploty téměř nezareagují a odpor budou mít víceméně stále stejný. Aby tedy mohlo TC zařízení fungovat korektně, musí vědět, jaký teplotní součinitel odporu má právě ten materiál, ze kterého je vyrobena spirálka, jejíž odpor měří. Jedině tak může provést matematický výpočet správně a správně také vypočítat okamžitou teplotu.
Jinými slovy, výrobce TC zařízení musí chip naprogramovat s konkrétní hodnotou teplotního součintel odporu, která odpovídá konkrétnímu materiálu spirálky, pro kterou bylo zařízení vyrobeno. Kdybychom pak na tomto použili spirálku z jiného materiálu s jiným součinitelem odporu, zařízení by nadále používalo k výpočtu teploty předem naprogramovaných hodnot, které by však nyní neodpovídaly skutečnosti, výpočet by tak nebyl správný a celá regulace teploty by nefungovala správně.
6. JAKÉ CLEAROMIZERY LZE PRO TC REŽIM POUŽÍT?
Chceme-li vapovat v TC režimu, nestačí vlastnit pouze speciální TC zařízení (Box Mo, Grip...), nýbrž také speciální TC clearomizer. Resp. stačí mít TC žhavící hlavu, kterou si případně "namotáme" sami a kterou pak osadíme náš běžný "ne-TC" sub-ohm clearomizer. Sub-ohm clearomizer proto, protože TC režim lze provozovat pouze na sub-ohm (nízkoodporových) hlavách (proč tomu tak je se dozvíte dále v textu), které se osazují do sub-ohm clearomizerů k tomuto účelu upravených (regulace vzduchu, široký náustek, velká kapacita).
Čím je TC clearomizer (resp. TC hlava) speciální?
Jediněčnost spočívá v tom, že žhavící spirálka (odporový drátek) TC hlavy je vyroben ze speciálního materiálu, kterým je výhradně (alespoň zatím) Nikl nebo Titan a okrajově se v poslední době začíná prosazovat také Nerezová ocel (SS - Stainless Steel). U niklu se jedná o tzv. komerčně čistý nikl (99,6%), který je označován jako Ni200.
Přitom ve standardních "ne-TC" clearomizerech se používá spirálka z Kanthalu.
Proč musí být TC hlava pouze niklová/titanová, případně nerezová?
Jak bylo uvedeno výše v bodě č.5, celý TC režim funguje tak, že TC zařízení vypočítává aktuální teplotu na základě změn odporu spirálky v závisloti na změnách její teploty s pomocí veličiny "teplotní součinitel odporu". Aby tedy zařízení mohlo změny teploty kvalitně vyhodnocovat, musí být spirálka vyrobena z materiálu, který bude při zvýšení teploty vykazovat výrazné zvýšení odporu (musí mít vysoký teplotní součinitel odporu).
Např. zmíněný Kanthal, ze kterého jsou vyrobeny běžné spirálky, má teplotní součinitel odporu téměř nulový (při zvýšení teploty zůstává jeho odpor víceméně stejný). Kdybychom tedy na TC zařízení použili Kanthalovou spirálku, tento by nebyl schopen teplotu vypočítat a TC režim by nemohl vůbec fungovat. To je jediný důvod, proč je Kanthal pro TC spirálky nepoužitelný, jinak jsou jeho vlastnosti pro žhavící spirálky přímo ideální.
Pro TC žhavící spirálku tedy musí být použit materiál, který bude mít vysoký teplotní součinitel odporu, bude snášet vysoké teploty, bude odolný proti korozi, případně bude vykazovat další žádoucí vlastnosti. Takovým materiálem je tedy buď Nikl, Titan, případně Nerez. Přitom nejrozšířenější a nejpoužívanější jsou spirálky niklové a také drtivá většina TC zařízení je primárně podporuje. Nikl má také vyšší teplotní součinitel odporu nežli Titan, takže je pro TC režim nejvhodnější.
Pozor na vypalování hlav "nasucho"
Někteří uživatelé jsou zvyklí čistit si své použité kanthalové žhavící hlavy tím, že je tzv. "vypalují na sucho", což znamená, že je žhaví bez použití liquidu. Tím dochází k uvolnění "napálených" usazenin, které na spirálce časem v rámci vapování ulpívají.
U kanthalu to není problém, neboť jde o hliník s povrchovou úpravou v podobě korozně-ochranné vrstvy, která odolává také vysokým teplotám a zabraňuje tak prostupu vzdušné oxidace k samotnému hliníku. Jinými slovy, ani při žhavení na vzduchu (na sucho - bez liquidu) nedochází k nežádoucí oxidaci kanthalové spirálky.
Jinak je tomu však u spirálek niklových a titanových. Ty sice mají vynikající antikorozní vlastnosti a výborně odolávají také vzdušné oxidaci, ovšem nikoliv při jejich nadměrném zahřívání. Pokud bychom je tedy vypalovali "nasucho", vytvářela by se na povrchu spirálky oxidační vrstvička v podobě bílého povlaku, což rozhodně není žádoucí jev a následné používání takto "znehodnocené" hlavy by bylo zdravotně závadné.
Na základě stejného principu doporučujeme používat Ni a Ti žhavící hlavy výhradně spolu s TC režimem, nikoliv tedy na běžném VW režimu (režim variabilního výkonu), či na gripech mechanických apod., které režimem kontroly teploty nedisponují. V takovém případě by totiž mohlo docházet k přepalování hlavy, dry hitu apod. a mohlo by tedy také docházet k nežádoucí oxidaci.
Popsaná problematika se pak netýká spirálek nerezových (SS), kdy u těchto k oxidaci nedochází ani při vypalování nasucho.
8. PROČ JSOU TC CLEAROMIZERY POUZE SUB-OHMOVÉ?
Jak již bylo v textu několikrát zmíněno, TC clearomizery (resp. TC žhavící hlavy) se vyrábí pouze jako sub-ohmové (nízkoodporové) s odpory max. do 1.0ohm. Není tomu tak proto, že by snad výrobci nechtěli vyrábět hlavy s vyššími odpory, ono to však jednoduše není možné.
Důvodem je příliš nízký odpor Niklu a Titanu, ze kterých jsou spirálky převážně vyráběny. Jedná se tedy o jejich fyzikální vlastnost, kterou nelze nijak ovlivnit a která je v tomto případě oním limitujícím faktorem.
Pokud standardní Kanthal má odpor např. 40ohm/1metr, pak Nikl má odpor pouhých cca 2ohm/1metr (Titan má odpor o něco vyšší), tedy 20x méně. Pro zhotovení niklové spirálky o stejném odporu jako má kanthalová, bychom tedy museli použít 20x delší drátek, který by však byl již natolik dlouhý, že by z něj nebylo možné spirálku namotat. Ta by musela mít tolik otáček (musela by být tak dlouhá), že by se jednoduše do žádné žhavící hlavy nevešla.
Namotáme-li tedy z niklového drátu spirálku standardní, použitelné velikosti, bude její výsledný odpor vždy velmi nízký (sub-ohmový).
9. JAKOU TEPLOTU NASTAVIT?
Striktní doporučení nelze stanovit, neboť každý vaper si musí nalézt optimální teplotu, která bude vyhovovat právě jeho potřebám a preferencím. Někomu bude vyhovovat mírnější žhavení, jinému zase masivnější. Nejčastěji se teplota nastavuje v rozmezi cca 200-240 °C.
Výhodná je také možnost nastavování hodnot výkonu i v TC režimu, což se zdá být poněkud nelogické, když si výkon zařízení stejně samo mění, ale není tomu tak. Právě díky výkonu spirálka dosahuje požadované teploty. Pokud je tedy výkon nastaven příliš nízko, spirálka se třeba ani dostatečně nerozžhaví a teploty nedosáhne. Čím výše pak výkon nastavíme, tím rychleji se spirálka rozžhaví a rychleji dosáhne žádané teploty.
Námi nastavená hodnota výkonu tak ovlivňuje "nástup" a průběh jednotlivého potahu. Někomu vyhovuje rychlý nástup, jiný dá přednost nástupu pomalejšímu a nejspíše tak i vyrovnanějšímu.
Dále už si TC zařízení výkon mění dle potřeby, takže ve skutečnosti jde tedy spíše o nastavení maximálního výkonu, nikoliv konstantního.
Jak jsme uvedli, většina TC zařízení je primárně určena pro niklové spirálky a pro niklový teplotní součinitel odporu jsou také naprogramovány. Pokud pak na takovéto zařízení použijeme spirálku titanovou, která má součinitel odporu nižší, výpočet teploty nebude zcela korektní, neboť zařízení bude do svých vzorců dosazovat hodnotu součinitele odporu pro niklovou spirálku.
Pro dosažení srovnatelného výstupu je pak vhodné pro titanovou spirálku nastavit teplotu o cca 50 °C nižší, než jakou bychom nastavili pro spirálku niklovou. To však platí pouze pro zařízení, které neumí pracovat v obou režimech, tedy jak v režimu pro nikl, tak v režimu pro titan.
10. S JAKÝMI TEPLOTNÍMI REŽIMY SE MŮŽEME NA BOX MODECH SETKAT?
Teplotním režimem máme na mysli určitou funkci, která je uživateli na Box Modu (gripu, baterii...) k dispozici a kterou si zvolí s ohledem na to, jakou žhavící hlavu bude chtít v clearomizeru používat. Přitom je to velice jednoduché a logické... volíme vždy takový režim, jaký máme žhavící drátek:
1. Niklový režim (značen např. jako "Ni MODE" - záleží na výrobci) - zvolíme jej tehdy, máme-li Niklovou hlavu.
2. Titanový režim (např. "Ti MODE") - zvolíme, máme-li Titanovou hlavu.
3. Nerezový režim (např. "SS MODE") - zvolíme, máme-li Nerezovou spirálku. Ta však zatím není příliš rozšířena, stejně jako SS režimy na Box Modech.
4. Volitelný režim (značen zpravidla zkratkou "TCR", např. "TCR MODE") - jedná se opět o zatím málo rozšířený režim, takže jím disponuje jen velice málo modelů Box Modů. Tento režim jako jediný není určen pro jeden konkrétní materiál spirálky, nýbrž umožňuje uživateli nastavit si zařízení také pro jakýkoliv jiný materiál.
Zejména zmíněný nerez může existovat v mnoha variantách, které se liší materiálovým složením a dle toho pak bývají označeny jako SS316 (nejrozšířenější), SS303, SS304, SS317 apod. Dále mohou existovat např. Niklové drátky s přímesí železa (NiFe) či další (NiDV). Všechny tyto zmíněné materiály jsou však výsadou spíše domácích kutilů než komerční, sériové výroby a kromě prosazujícího se SS316 se s nimi nejspíše nikdy nesetkáme.
A co znamená zkratka "TCR"?
Nejedná se o nic jiného než nám již z článku známý "teplotní součinitel odporu" (Temperature Coefficient of Resistance). Jak již víme, tak každý materiál má tento koeficient jiný a aby zařízení pracovalo správně, musí znát konkrétní hodnotu koeficientu pro konkrétní materiál použité spirálky. V případě Niklového, Titanového či SS režimu se již sám výrobce postaral o to, že naprogramoval tuto hodnotu na chip.
Jak to ale udělat, když materiálů (a tedy i hodnot TCR) je velké množství? Je obtížné programovat na chip takové množství koeficientů, aby byly "pokryty" všechny možné varianty materiálů, které uživatelé mohou chtít používat.
Řešení výrobců je tedy jednoduché... nechme uživatele, ať si sami do zařízení "naprogramují" hodnotu koeficientu daného materiálu. V tomto režimu Vás tedy Box Mod vyzve, abyste zadali hodnotu TCR té spirálky, kterou budete používat. A tak pokud víme, že hodnota TCR materiálu SS304 je 0,00105, zadáme do Box Modu číslo 105 (vždy se násobí číslem 100.000, aby se nemuseli zadávat desetinné čárky). Pro zajímavost pak Ni=0,006 (vepíšeme tedy číslo 600), Ti=0,035, SS316L=0,00092, NiDV=0,004.
11. JSOU TC SPIRÁLKY ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÉ?
To je hojně diskutované téma ve vaperské komunitě po celém světě a dělí vapery na 2 tábory. Jednak na ty, kteří se materiálů jako je titan a nikl obávají pro jejich možné nežádoucí účinky na zdraví a pak na ty, kteří mají názor opačný.
Např. nikl je sice obecně charakterizován jako zdraví škodlivý, ovšem existuje nikl v mnoha podobách a s mnoha příměsemi. Pro spirálky se používá výhradně komerčně čistý nikl (99,6%), označovaný jako Ni200 a ten se používá také v potravinářském průmyslu pro výrobu manipulačních zařízení či ve formě práškového niklu jako katalyzátor při ztužování tuků z rostlinných olejů.
Důležité je pak držet se výše zmíněných zásad, a sice nevypalovat Ni a Ti spirálky nasucho a používat je výhradně v kombinaci s režimem kontroly teploty.
Na tomto místě se jakožto autor tohoto článku zdržím jakýchkoliv jednoznačných závěrů a ponechám na každém uživateli, jak celou problematiku zdravotní závadnosti-nezávadnosti, případně míry závadnosti vyhodnotí, neboť nedostatek dostupných průkazných informací mi nedovoluje stanovit jakýkoliv odpovědný závěr.