ELDA: ...a dalsi: joooo!

jedna se skoro jiste o želatinovou heliogravuru...

vice zde

doufam ze vysledek bude roven "Judea of Bitumen", jinaks prekladal marne... Coze te ten asfalt tak nadchnul? Myslis opravdu ze vrstva s nekvalitnim t.o bude tak heterogenní?

ELDA: pomery - nejsou. bral bych to tak, ze bych tam nalil zhruba objemovej trojnasobek t.o. a po nekolika dnech zkontroloval konzistenci, kdyztak pak pridat rozpoustedlo, pokud by to bylo husty.

prave, ze potrebujes co nejkvalitnejsi nater - aby byla opticka vrstva homogenni.

dneska to doprelozim a mozna prihodim pro nazornost nejaky nakresy. Pokud najdu pomery, nebudu je tajit :)

pomery P.A a T.O tam nestoji? Ja bych to asi mel rozpoustet Benzolem, ale mozna na tom nezalezi... To jsem tedy zvedavej... Trebas ani nepotrebuju kvalitni T.O, vzdyt to nebudu pouzivat pro nater...

NAMATHUR: si toho udelam mene, co kdybych to zkurvil...

NAMATHUR: to jsem ani necekal ze je toho tolik...

ELDA:
No. 3

Pokud nechame roztok nerusene stat ve velke nadobe, pak i kdyz jsme pouzili ten nejlepsi PA a nejlepsi t.o., zacne se z nej vylucovat husta polotekuta vrstva, kterou ani velke mnozstvi pridaneho t.o. neprimeje ke zmene v ocekavanou homogenni kapalinu. Ma se za to, ze tato usazenina je tvorena predevsim nerozpustnymi nebo temer nerozpustnymi slozkami PA, jez o svou rozpustnost prisly nejspise pusobenim svetla (pozn.: skladovat ve hnedem skle, nejlepe se spodnim vypustnym kohoutem, i tak se tomuto nevyhnes, ale alespon omezis). Po delsim stani je pred dalsi praci tedy nutno tuto vrstvu opatrne odcerpat, nejlepe, byt stale ne dokonale, pozornym stocenim. Pronblem se da vyrazne omezit filtraci roztoku okamzite po jeho vytvoreni, a to jednoduchou a celkem uspokojivou metodou:
roztok se pripravi ve velke nadobe (soudku) lezici na boku s dirou tak 20 cm v prumeru v horni casti. Do otvoru se nacpe dobre tesnici zatka, na jejiz spodni strane je upevnen hak. Asfalt budiz vsypan do huste tkaneho vaku, ten se pak vlozi do dals
iho pytliku z tehoz materialu. Prumer vnejsiho obalu by mel byt takovy, aby bez problemu prosel dirou v nadobe, jeho delka pak takova, aby jeho dno bylo po zaveseni na zmineny hak asi 20 cm nad spodkem nadoby. Nadoba se pak naplni t.o. a necha v klidu nekolik dni. T.O. zacne pronikat platnem a rozpoustet PA, roztok, tezsi nez samotny t.o. zacne samovolne klesat dolu, cestou se bude pres platno filtrovat. Po vytazeni vaku a jeho odkapani v nem zbudou nerozpustne slozky a zbude nam roztok v uspokojive cistote. Pokud se pouzil praskovy PA (tvuj pripad), zustane v pytliku prekvapive male mnozstvy polotekuteho zbytku, ktery je po naredeni t.o. velice kvalitnim impregnacnim naterem na drevo (nutno nanaset HRUBOU silou :-)

pokr. priste

ELDA: Nejvhodnejsim rozpoustedlem bude pravdepodobne terpentynova silice (tedy nikoli olej, jak jsem predtim blbe prelozil, nicmene pod timto oznacenim se da take sehnat), ktera PA rozpousti temer beze zbytku, vznikne nam nater ktery zasycha dostatecne rychle a vyznacuje se vynikajici kryvosti, pokud pouzijeme kvalitne rektifikovany terpentyn. Terpentyn budiz "vodove bily" az zcela bezbarvy, silne lomici svetlo a prijemne vonici (TO TEDA :-) bez kouroveho nadechu ci zavoje. Pulcentimetrova vrstva by se mela odparit v kratkem case naprosto beze zbytku, na sklenene misce by nemel zustat ani flicek. (Pozn.: pri mnozstvi, ktere bude potreba na to kilo téru, se pri nakupu kvalitni t.s. malinko prohnes, postup pro rektifikaci napr. http://www.sweb.cz/olejomalby/rady.htm )

diky!!!

ELDA:
žádné z rozpouštědel nerozpouští přírodní asfalt (PA) beze zbytku. Ethanol rozpouští pouze jeho malo část, éter pak mnohem větší podíl. Nejlepšími rozpouštědly jsou benzol, benzin, rektifikovaný petrolej, esenciální oleje a chloroform, které zanechávají pouze malý nerozpustný zbytek. Užití éteru jako rozpouštědla se nedoporučuje vzhledem k jeho nízkému bodu varu - 36 °C - a těkavosti. Nátěr zasychá ještě pod štětcem. Chloroform tuto nevýhodu nemá, ale pro běžné užití je příliš drahý. V rektifikovaném petroleji se PA rozpouští velice dobře, ale jakožto složka nátěru není zrovna žádoucí, neboť i přesto, že se jej velká část brzy odpaří, zůstává z něj trocha méně těkavých látek obvykle přítomných i v tom nejčistším petroleji, jejichž vinou zůstává vrstva nátěru lepkavá i po značné době (bavíme se o týdnech se všemi komplikacemi - prach, nerovnost nátěru...) a jež zanechávají protivný zápach po dobu ještě delší.Běžný dehtový benzin také rozpouší PA velice dobře, jeho nespornou výhodou je též láce, avšak vzhledem k jeho vysoké těkavosti nátěr zasychá příliš rychle, obzvláště v létě (podzimní sychrava jsou dobrá - NUTNO VĚTRAT!)

pokracovani zanedlouho

NAMATHUR: tam to ale bude asi take strucne. Mam jednu knihu o polygrafii jeste do ni pro jistotu kouknu... Problemem je, ze se ta technika asi vubec nevyuzivala. Byla nahrazena Daugerotypii a tim procesem s zelatinou:( Myslim ale ze pro experimenty mam uz informaci dost... Proste koupim levandulovy olej a vyrobim podle toho co vyctes z "Asphalt Varnishes" Bitumen of Judea... Akorat doufam, ze to na zaver nevybouchne;DDD

ELDA: jeste me napadlo - projed si Ottovu encyklopedii, prece je je z doby rozmachu heliocehokoli blizsi!

NAMATHUR: to jsi hodnej - diky moc! Našel jsem take todle ale radeji bych ten svuj pytlik syrskeho asfaltu vyuzil... http://www.fineartpaints.com/product/J0328001b

NAMATHUR: zda se ze se moc neprodava, tedy google docela prazdny:(

ELDA: S Asphalt Varnishes se ozvu zitra, vypada to zajimave, vezmu si to do vlaku

Dippelův olej (někdy označovaný jako kostní olej) je dusíkatý vedlejší produkt destruktivní destilace živočišného uhlí . Jde o tmavou, vysoce viskózní kapalinu s nepříjemným zápachem pojmenovanou po svém vynálezci, Johannu Conradu Dippelovi. Bází oleje je pyrrol.

Dippelův olej měl spoustu použití, které jsou nyní většinou zastaralé, medicíně, jako denaturační složka alkoholu Patřily k nim lékařské účely [2], použití jako denaturační přísada do alkoholu, repelent a insekticid. Dokonce do toho namáčeli ovce, aby nebyly zahmyzené :-)

Co je to Dippel’s oil? Zda se ze se to da spolecne s terpentinem pouzivat misto citronoveho nebo levanduloveho oleje... Vizte->>

Niépce had been involved with etching and lithography and was looking for a means to make etched plates without having to depend on skilled handwork. It is probable that he and others would have noticed that the asphalt etching ground was harder to remove with solvents when printing plates were exposed to the sun. He coated lithographic stones and plates of copper, pewter, zinc, and glass with asphaltum dissolved in oil of lavender. When the asphalt dried, the plates were covered with an object and exposed to light. Th e unexposed areas were
then dissolved with a solvent such as Dippel’s oil, lavender oil, or turpentine while the hardened exposed areas remained intact, creating a negative image. Why Niépce did not use his asphalt images on glass as negatives to make positive prints on silver chloride paper remains a mystery to photographic historians and scholars.
Niépce eventually placed waxed engravings in contact with these sensitive plates. After the unexposed areas were removed with a solvent, the plate negative image of the engraving was visible. Th e plate was then etched with acid and ubsequently used as a conventional etching plate for printing in a press. Niépce called these plates heliographs, from the Greek words helios and graphos, meaning “sun drawing.” Th e process eventually became the conceptual cornerstone of the photo-engraving industry.
Of all the heliographic plates made by Niépce, the only known surviving example made in a camera has become an icon of photographic history. In 1826 Niépce prepared a heliograph with a thinner asphalt coating upon polished pewter. Th is plate was exposed in a camera facing out the window of his estate, known as Le Gras (Figures 15–17). Th e “View from the Window at Le Gras,” now in the Gernsheim collection at the Harry Ransom Center in Austin, Texas, probably
took two days of exposure to record the outline of the horizon and the most primitive architectural elements of several buildings outside and below the window. Niépce’s image is both negative and positive depending on how it is illuminated, and it is permanent.