REDGUY: anonymního trola jako jsi ty, může moderátor buď zabanovat. čímž se ovšem nikam neposuneme, protože varianta, že já bych měl 100% pravdu a ty 0% pravdu (ať už se bavíme o programování, nebo o fyzice) mě přijde nepravděpodobná. Prostě mě přijde pravděpodobné, že v části předpokladů se mýlím já (nebo zanedbávám něco dost podstatného), v části zase ty. Pokud tě prostě zabanuju, tak nezjistím, v čem jsem s mýlil.
faktem je, že v programování si můžeme snadno experimentálně ověřit, zda se nějaký náš kód zkompiluje nebo ne, a a jestli poběží, nebo ne. V čem se nikdy neshodneme je to, jestli jeden nebo druhý chápeme všechny důsledky toho, proč jsme to naprogramovali zrovna tak a ne jinak, apod.: popravdě, ty si asi poslední celý rok vzdal nějak mi vysvětlovat, že něco nejsem schopen udělat nebo že to bude "špatně" a zaměřil si se na hledání nečekaných vedlejších důsledků a nečekaných chování. To je samo o sobě užitečné a je to posun někam dál: ty se tváříš, že je to zásadní věc, že možnost nečekaného chování dokazuje, že je to "rozbitý" (ty: nebude tam fungovat break; já: ale tak napíšu do manuálu, že se uvnitř téhle konstukce má používat raději continue;), ale faktem je, že pokud se nějak ovládnu a ignoruju ty emoce, kterýma svoje nápady neustále obaluješ, tak se dozvíme něco nového.
ve fyzice je to trochu naopak: se znalostí známých, ověřených fyzikálních zákonů se můžeme o nějakém nápadu vyslovit, jestli bude nebo nebude fungovat. ale ani jeden nemáme prostředky ověřit si naše tvrzení v praxi.