LUCKYMARY: ...většina (ne všichni), ale opravdu většina mužů jsou neskuteční sobci, ...

Oprava: většina lidí ženy nevyjímaje, jsou neskuteční sobci.

...kterým je jedno, co žena cítí...

Proč by jim to nemělo být jedno, pokud je to na druhé "straně barikády" stejné? Když je ženě ukradený mužům úhel pohledu, proč by jemu neměl být ukradený ten její?
Když se žena "cítí raněná", tak má stichnout celý vesmír, i kdyby byl zraněný taky?

... - a hlavně když od ní maj po rozchodu pokoj...

Proč by neměli mít?
Vztah skončil.
To znamená, že skončil.
Pokud neskončil, tak neproběhl rozchod.

Muž bere rozchod vážně - ne jako nějakou hru. Je směšné předpokládat, že to neřeší - většinou ho to bolí úplně stejně, a má dost co rozdýchávat.
Proč by měl v tu chvíli řešit ženinu bolest, když má dost té svojí?
Řeší snad ona tu jeho?

Zvlášť když neměla příležitost tu otázku řešit... ale je to dost možné...?


LUCKYMARY: opravdu si myslíš, že bývalí partneři nemůžou být kamarádi?

Naopak - jsou to muži, kdo NEMAJÍ PROBLÉM být kamarádi se svou bývalou.
Jsou to naopak ženy, kdo svého bývalého proklínají a neustále s nhím válčí.

LUCKYMARY: no... ono na tom rozhodně dost je... jenže je fakt, že my ženy vždycky na někom ulpíme a takhle to dopadá.... nemáte z toho nic to je jasné - jen my si tam dokážeme něco nají

no prave. vy si v tom najdete sharovani a vytvareni si libych pocitu, ale chlap si v tom ma najit co?

ale pověz - opravdu si myslíš, že bývalí partneři nemůžou být kamarádi?

muzou. ale urcite k tomu nedojde tak, ze hned jak se rozejdou se spolu domluvi a pojedou na spolecny vylet nebo dovolenou, kde prohloubi svoje pratelstvi ;)

protože já jsem muže nikdy neodkopla, takže nevim zda bych po rozchodu se chovala taky jako sobec a šla bych jen po svém štěstí a bylo by mi jedno jak bývalému partnerovi v tu chvíli je

nevim jak ty, ale typicky muz bez ohledu na to jestli se rozesel nebo byl rozejit tuto skutecnost povazuje za hotovou vec. vztah uz neni, pominuly duvody regulovat svoje sobectvi ve jmenu nejakeho vyssiho spolecneho cile, takze proc v tom pokracovat? neni jediny duvod.

Jo mimochodem je zajímavé, že tuto diskuzi založil muž :) co tě k tomu vedlo?

par zen si myslelo, ze jsem v pripade zen zaujaty (viz klub [ K.O.T. čili klub odložených troubů aneb kolosální hovadiny, jimiž nás ženy obšťastňují ], tak jsem jim chtel dat prostor vyjadrit svoje pripadne frustrace bez toho, aniz by hned byly povazovany za slepice :)

a s tim kamarádstvím - nenapadlo tě někdy, že žena po rozchodu má totálně v prdeli sebevědomí, tak se to snaží nějak uhrát, aby nebyla ta poražená? (přeci jen hrdost je synonymum ženy podle mě)

samozrejme ze me to napadlo. jenze rozchod, to je hra s nulovym souctem. oba z nej nemuzou vybruslit stejne dobre. ten kdo z rozchodu vyleze lepe to udela na ukor toho druheho - jeden bude mit na konci vztahu pocit nadrazenosti, zatimco druhy se bude citit porazen. pokud se porazeny nebude chtit citit porazene, bude to muset zakamuflovat tak, aby se ten druhy prestal citit vitezne. tak, a ted mi rekni proc bys mela po rozchodu brat ohledy na to, ze tvuj expartner se chce citit vitezne na ukor tebe?

LUCKYMARY: jen par poznamek ;-)

kolik chlapů po delším partnerském soužití má pevnou vůli?

LOL. cim to asi bude? :D

přijde mi, že většina (ne všichni), ale opravdu většina mužů jsou neskuteční sobci, kterým je jedno, co žena cítí

asi by to chtelo definovat ono sobectvi a postavit vedle domneleho zenskeho altruismu. napr. moje matka mi rika, ze jsem sobec, protoze se nechci ucastnit planu, ktere si sama vymyslela a radeji si vytvorim vlastni soukrome plany, s lidmi nebo bez. ona si mysli ze by se rozdala, a tak kdyz ma potrebu se rozdat, je vlezla a doterna a dokud nedosahne sveho, nelze se ji zbavit. tak nevim, z tohoto pohledu bych se radeji stykal vyhradne se samymi sobci :)

a hlavně když od ní maj po rozchodu pokoj

taky zajimave :) oni se lidi rozchazi proto, aby druhemu neco nandali, ale pokoj od nej nemeli? no, to mozna zeny, a nevidim na tom nic lichotiveho. evoluci se povedlo zeny dohnat do role "sberatele zistneho kamaradstvi", zrejme aby snaz prezila v jeskyni, kde jsou spolecne zdroje a nemoznost si sama nove obstarat. ve vysledku tedy neustale lpi na pseudo-pratelstvi, prostrednictvim jehoz ziskavaji pristup k vecem a sluzbam, ke kterym by se jinak formou vymenneho obchodu nebo lovu nedostaly.

my jakozto muzi chodime s zenami, dokud to ma smysl. jakmile to prestane mit smysl, rozchazime se a nemame potrebu s dotycnou dale mrhat casem. mozna je to necitlive, ale zaroven taky racionalni / rozumne. co bychom meli z toho, ze travime cas s nekym, kdo nam uz zadne sluzby poskytovat nebude a bude je jen sam vyzadovat? nic. proto to nedelame :)