CHIMERA: vnímání situace myšlením a hlavou neznamená "připustění" ...pochopení přichází s prožitkem. A tady se potkávám s problémem zvaným internet a s problémem zvaným slova, neb jsou to zde jen slova a né prožitek.

Proto, ti tvé tvrzení nemohu ani potvdit ani vyvracet...jediné co teď mohu je přečíst si tvůj příspěvek a pokusit se objektivní odpověď.

MEDVIDEK musím tě zklamat.
i když si jednička připustí, že ona i svět jsou dokonalí, žádnej klid se nedostaví.

přečetla jsem si to pečlivě, jsem naprosto jasná jednička (sebezáchovná). ale o žádnou dokonalost se už nesnažím, fyzicky ani psychicky jsem to nezvládla. přežívám nadále v nedokonalosti. ale šťastná nejsem. nebýt dítěte, už dávno jsem skočila z okna.

ale žádné připuštění si čehokoli a pochopení čehokoli mi nepomohlo (jsem téměř totožný případ jako ta paní, kterou uvádíš, až na to, že moje dítě neuřemlo. umřela jsem já. asi těžko pochopitelné. vím.)

Jak mám chápat to, že některá jednička je Idealista a některá Advokát? čím se vyznačují?
děkuji za odpovědi :-)

Jo ave stresu se 1 stává uzavřená, odstřihuje se. Propodá se do hloubek depresí ... většinou potřebuje pomoc z venčí.

YMLADRIS: příklad ze života.
Jedna jednička vede rodinný život , příkladný doma je vzornou ženou jenž kmitá, v práci vzorná pracovnice produktivní.
Otěhotněla a o dítě přišla, umřelo. Začala navštěvovat psychologa, imunita šla srát, deprese, potíže s krví...atd. Zlomený člověk.

A teď pohled na to jako na jedničku. Ideální představa dokonalé, ženy je dokonalá matka. Zde jednička pochybila a nedostála dokonalosti...(a tohle prostě že ji dítě umře nemůže ovlivnit, to je vůle Boží).
Vnitřní konflikt nabyl obřích rozměrů vlastní nedokonalosti...)
Bohužel , až 1 připustí, že svět i ona je dokonalá tak jak je, zažije klid...

GEDI: Každý máme své stinné a dobré stránky , ale je fakt , že s někým se žije líp...

YMLADRIS: jde do hloubky pocitu své vlastní (ale i cizí) nedokonalosti... v takových chvílích jsou tito lidé velice vnímaví vůči pocitům - až to vypadá jako emoční i názorové kotrmelce. V této stresové 4 jsou časté deprese, pocity marnosti i dna jako takového....

MEDVIDEK: muzes napsat neco o tom jak jednicka pri stresu jde do ctyrky?

MEDVIDEK:
"Něco hodně podobného" byl můj otec a někdy s ním žít bylo víc než náročné :-)

PSYKO: chci jen blízkost rodiny .... to je tolik moc??? aha

NEKDO_CIZI: ty toho vazne od zivota vazne nechces malo.. ja chci jen 2 veci: zdravi a dobre vztahy.. to by mi z dnesniho uhlu pohledu uplne stacilo.. o zbytek se postaram sam

MEDVIDEK: hezké

-

PSYKO: věčnou lásku, mládí a dokonalé zdraví případně několik desítek miliónů ve měně, které věříš na drobná vydání každodeního života ..... už mě nic nenapadá - teda nic zásadního - až na blízkost rodiny a jiných lidí, které možná postrádáš, ale to je to co bych si přála já :-) (musím se přiznat, že to mi stačí, když je mám pěkně blízko....)

NEKDO_CIZI: jsem mlady, zdravy, krasny a ziju ve svobodne casti zemekoule v relativnim klidu a blahobytu.. co vic bych si mohl prat? :)

PSYKO: :-) tu dálku Ti nezávidím ...... ale doufám, že jsi spokojen...

NEKDO_CIZI: tak to jsem 9, pac na tu se nejvic citim.. mam doma uz par let knizku (uz nevim jaxe jmenuje, jsem od ni 2000km daleko:)) a podle te jsem zjistil co jsem.. ze devitky maji sklon k rezignaci a ovoce ducha je cin.. taxem pomalu ale jiste zacal konat

PSYKO: jsi to co cítíš a vnímáš, že jsi a né to co říká test - jde o prožitek a Tvé emoce a ne o testy, papíry a písmena.....

tyjo vzdycky jsem si myslel, ze jsem 9 ale v tom slovenskem testu mi vyslo, ze jsem 3, pak na stejne urovni 4,5,7,8.. co si o tom mam myslet?

MEDVIDEK: taky se uvádí, že některým typům to může trvat dýl - u 8 se typ utváří a probouzí až kolem 7 let .... je to hrozně individuální.... každopádně ranné zážitky jsou zdrojem "všeho" což mi připomíná knihu - vše co jsem potřeboval jsem se naučil v mateřské školce..... je to veliká pravda....
JOGINKA: ani u mne to na poprvé nebyla žádná idylka.... ale opakování je matka a možná i otec moudrosti.... v tomto případě očisty .... chichi :-)

NEKDO_CIZI: Vlka se nebojím, ale při průplachu jsem se málem utopila, takže nemám tak pohodové zážitky jako Ty.:-)