treba CHIMERA, co si usmysli od toho ji nic jiz nemuze zastavit

Ale chtela jsem se jeste vratit k tem jednickam, na vyvazenou. Premyslela jsem v cem jsou jednicky skvele. Nemuzu zase poprit ze kdyz vidim disciplinovaneho idealitu ktery proste no-matter-what postupuje smerem k vytcenemu cili (kor kdyz je ten cil rozumnej), ze je to uzasne. Proste delat co je potreba a furt donekonecna "neresit", vedet co je spravny a co ne, byt objektivni, spolehlivy. Kdyz po nich nechci aby nebyli jednicky ;) tak se mi s nima moc dobre spolupracuje protoze vim na cem jsem. A jsou vzorem discipliny... pripada mi nadherny ze nekdo dojde k logickemu zaveru (napr. "zhubnu cvicenim 5kg" nebo "naucim se italsky" nebo "nebudu delat to a to") a proste ... to zrealizuje! ;-).

YMLADRIS: díky - pochvala od Tebe je dvakrát příjemná :-)

MEDVIDEK: ad analyza - ja jsem kdysi cetla toho Rohra ale ted mi to celkem dava smysl. Jinak povolanim jsem analyticka systemu, vis co ;)

NEKDO_CIZI: ad maly orel - to je dobry.


MEDVIDEK: oho tohle je slozity.. no v cem by to mohl byt ochranny stit.. tak muze mne to chranit pred prispustenim si ze kure je v prdeli. ale to se da celkem zajistit i jinak, nee bytim hnusna. Mozna si naivne myslim ze kdyz jim "odepru lasku" tak se budou vic snazit, jinak snazit atd. ... a treba mne i uspokoji. Smarja to je zas psychoanalyza

JOGINKA: zrovna jsem chtela napsat ze ve svetelejsich mometech si uvedomuju, ze uplne vsichni jsme blbci, bez rozdilu. A ze fakt je blbost se zlobit na lidi ze nejsou chytrejsi nez ja takze mne nedokazou utesit tak sofistikovane aby mne to upokojilo ;-). kazdej holt dela co umi...

ale toto uvedomeni je dostupny vetsinou jen kdyz neni az tak moc potreba ;), kdyz potreba je, tak kuratko holt kope kolem sebe. Je to vysoce nelogicka strategie, nedokazu uvidet co z toho mam (hazet ostatni lidi do sracek abych tam nebyla sama). Ale delam to casto

ad chytrost - pripada mne ze akorat rychleji vidim ve vsem diry, jako ze snaze prohlidnu iluze tech konstruktu o svete - ale zaroven se na to furt upinam, nekdy to tu existencialni uzkost chvilku zaplasi (nejakej peknej konstrukt). Rikala jsem Medvidkovi nebo Kilianovi v hospe ze dalsi konceptualni system uz mne fakt nezajima, ze jedine meditace ;-) no ale vidis uz si to zas jedu

JOGINKA: a tak to je všude nejen na tantře :-)
MEDVIDEK: ha - nemám tolik zkušeností měla jsem pocit, že mě (mi) zatím každý podržel věrohodně ..... tak jsem se musela zeptat
YMLADRIS: tohle stačilo - už to chápu
YMLADRIS: a z kuřátka se na chvíli stane malý orel či sokol ......

YMLADRIS: třeba to je první větší ochranný štít být hnusný na někoho koho vlastně chceme...já to tak mám...a čím hnusnější sem. Tím víc mám někoho ráda...

Vidíš to páč máš dle mě schopnost analyzovat , sledovat a myslet...jako dle mě na to že se orientuješ v enneagramu chvilku čumím docela...

JOGINKA: proc v tom vidis pritez? prave naopak je to velka vyhoda,pokud nepodlehnes zmatku a "schizofrenii". a nechtela jsi napsat misto chytrosti spis premyslivost?

YMLADRIS: Ty máš dle mého dost velkou přítěž v tom, jak jsi chytrá. Takových úvah, co se Ti líhne v tykvi...to by se z toho jeden...:-))

MEDVIDEK: no kdyz jsem v prdeli tak ja potrebuju oporu - dospele chovani, abych si tolik nepripadala jako kuratko ztracene, aby mne treba nejak pomohl z paniky jak jsem na vsechno sama a pritom jsem uplne blba atd. Kdyz prijde nekdo a chce mne potesit ale dela to tim svym (dle me optiky detskym, neadekvatnim) zpusobem, tak ... je ostudny to napsat ale co uz ... podvedome udelam neco aby on se taky citil jako ztracene kure, jsem na nej hnusna. Jako ze "tak si myslis ze se muzes chovat jako decko?! tak si to uzij, bezmoc toho decka, cit se stejne blbe jako ja".

A pod pojmem 'detsky' minim jakekoliv to stereotypni chovani, jak to treba popisuje ten enneagram. snaha utect do racionalizace, snaha utect do "dobrych altruistickych cinu" (ktere nemaji zadny smysl), snaha utect do "budeme poslusni a bude nam dobre", ...
Jako ze, velmi dobre na kazdym vidim co dela blbe ;-) v cem neni vedomej, co si nalhava ;-)

YMLADRIS: a co se stane , když za Tebou někdo přijde se srdcem na dlani a chce tě potěšit...co se děje?

MEDVIDEK: tak nejak

NEKDO_CIZI: ;-) pozna se tak, ze zabere... da to cloveku nadeji a silu. co ti na to mam rict ;)

NEKDO_CIZI: jak a to se ptáš Ty? No když "podržíš" věrohodně tak to je pak jasný ...."-)))))

NEKDO_CIZI: To mi připomíná zkušenost, jakou jsem udělala na nedávné tantře. Se zavřenýma očima se třicet ženských plazmo či po čtyřech pohybovalo po místnosti, takže jsme na sebe narážely, přelézaly se... do chvíle, než jsem se odkutálela stranou a najednou - SAMOTA! Úplně mě to vyděsilo - žádný kontakt, žádný zájem...nic! Zkroušeně jsem tam ležela schoulená, než mi došlo, že je v mý režii pohnout zadkem a přesunout se z toho zapomenutýho koutu.:-)

YMLADRIS: hm...jsi malý ztracený kuřátko ve velkým žitným poli a pípáš? Až tě někdo najde a utěší?:-)

YMLADRIS: a jak se pozná věrohodné podržení od nevěrohodného .... píšu o plácání, protože o něj stojím :-) podržení mě tak moc nebere :-)

NEKDO_CIZI: no kdyz tak o tom premyslim tak mne nejde o poplacani ale o utesovani, ze by me jako nekdo verohodne podrzel

YMLADRIS: jo tak jsem to myslela....
nevím jak moc se mi to povedlo nebo ne, ale teď daleko víc než dřív si připadám svobodná - nečekám, že mi někdo něco dá - emočně nebo jinak - vlastně to ani nechci - jasně, že mi dělá dobře, když mě někdo pochválí a poplácá po zádech, ale není to důvod proč to dělám je to spíš bonus - věci které dělám, dělám protože chci, protože si myslím, že mají smysl..... protože chci být v kontaktu s jinými lidmi pro ně samotné .... občas, ale padnu na znak a je mi hrozně, že mi nikdo nedal a přece jsem si to tolik zasloužila .... ach jo - pak se pokouší sebrat a jít ač to třeba beru jako křivdu nebo nespravedlnost, ale pořád vím, že to nemusím dělat, nemusím očekávat a nemusím se s nima bavit....
je to složitý a nejde to den ze dne...