VAUGHT: pěkný obrázek :-)

...jinak myslim, ze stir muze bejt klidne dvojka... tam proste akcentuje ten prvek manipulativnosti a pomstychtivosti, kdyz neni po jejim.

Matka byvaleho byla stirka a kdyz jsem tam zacala jezdit pravidelneji, zacala si na me stezovat, ne byvalemu nebo mne, ale segre, ze s nicim nepomaham, to mi pripadalo uchylne... (ja se ze zacatku nabizela, pak uz jsem prestala, pripadalo mi to hloupy, navic jsem myslela, ze by teda neco rekla bud mne, nebo aspon synovi...)

DRAGEL: odbihani od tematu je me druhe jmeno ;)
GEDI: to nejsou, s jednim jsem zila a sexualni potvora to fakt nebyla :D

GEDI, prosimte nepis "aby jsem", trha mi to oci :) kdyztak uz aspon abysem (spisovny je abych :))

A jej, tady je přeštírováno. Tak až zjistáíte, kam patřím, tak mi dejte vědět. :-)))))

Ale připouštím, že štíři mají blízko k hloubkám a k poznání jako takovému...

VAUGHT: to nevím no, já jsem taky štír a jsem 9, moje kolegyně v práci je štír a je 1...

YMLADRIS: dvojky perou pomoc hlava nehlava

před pár měsíci jsem si povídal s jednou štírkou a konec toho rozhovuru vy v duchu:
- Ty jsi štírka narozená v roce hada
- hada ne ... to je ošklivý zvíře myslím, že jsem v roce ...
- tomu neveřím, tady jsou vypsané roky podle činského horoskopu ...
- máš pravdu!!!!

štírky jsou prostě všude a ve všech variantách :-))))

VAUGHT:
Ale houby stíři jsou hrozně nedoceněný :-). Nejsme takový sexuální potvory jak se o nás všeobecně říká :-)

VAUGHT:
Já jsem taky Štírek :-))

YMLADRIS:
I jako dvojka by jsem tě ten koláč nechala klidně udělat. . . . .maximálně by jsem ti k tomu udělala kafe :-)

DRAGEL:
Pomáhám ráda ale rozhodně nenám pocit že by jsem zneužívala informace které mám a že jich mám hodně protože se ke mě "prostě dostanou".
Stejně jako nemám pocit že někdo nastavuje situaci tak aby jsem to musela udělat.
A říkat ne my problém nedělá. Pomůžu když můžu ale pokud by to mělo ohrožovat mojí rodinu tak ani náhdou.
Tolik názor dvojky :-)

QUANTI: ale ty odbíháš od tématu 2 stále :-)))

Enneargam je nástoj poznání, je to typologie, která nám může pomoci vidět to co jsme do teď neviděli a přemýšlet o tom.

Proč myslíte, že jsme 2 popsal zrovna tímto způsobem? Protože mi ta typologie byla v období dospívání velmi blízká, prostě jsem to tak žil :-)))

Matky mají být klidnou, mírnou silou, která drží vnitřní chod rodiny a její vztahy. Pokud dělá někdo někomu zázemí nemůže si dovolit vyhrocené vztahy. Jeho úkolem je dělat kompromisy, které přitáhnou co nejvíce lidí svým klidem a zvládnutím situace. Matky do tohoto mají ještě jakýsi pud zachraňování či opečovávání svých dětí. 2 je tedy podle mého jen jedna ze součástí jejich osobnosti.

YMLADRIS: pripada :) ono obecne hodne velka cast zen je dvojka...

YMLADRIS: situace: prijdu k ni na navstevu a prinesu potreby na kolac, s tim, ze upecu kolac. Ona mi vynada, protoze je unavena. Varianta ze by s kolacem nepomahala a nechala ho zcela na mne je syntax error, proste nepripada v uvahu.

Ale furt nevim, zda jsou dvojky fakt empaticke. Empatie prece znamena chapat jak se druhy citi. Dvojky mi pripadaji ze to moc neciti; ony proste vidi prilezitost davat (takovou jako hrubohmotnou - dat praci, penize, rady, ... ) tak jdou za tim pres mrtvoly.

Jak znam dvojkovitost od sebe: no pripadam si hodne zbehla v tom jak s lidma treba komunikovat. Kdyz chci, dokazu se bavit skymkoliv a to tak, ze mu velmi pozorne nasloucham, rozvijim jeho temata, ocenuju ho, souznim s nim. Zejmena kdyz chci aby mne mel rad. (Vzpominky na platonicke vztahy s chlapci.) Jako by se mu davam k dispozici (svou mysl = jeji tvorivost), abych mu pripadala prinosna a chtel se mnou byt.
Ted uz taky ne tak moc jako driv...

DRAGEL: oslovilo mne to "protože ona přeci musí v téhle situaci udělat tohle a vy tu situaci schválně nastavujete tak, že ona to musí udělat"

Tak nevim, mozna je moje mama spis dvojka nez jednicka ;-)

Nebo dvojka s kridlem jednicky.

Nepripada vam, ze nejak strasne moc maminek je dvojka?

DRAGEL: inu, proc ne (nechtela jsem odbihat od tematu): mama nikdy nebyla extra materskej typ (pece jsem mela dostatek a zalezi ji na mne, ale nikdy moc deti nechtela, nebejt taty, asi by na ne nemela ani pomysleni), sice pak o me pecovala laskou temer opici, nemusela jsem doma nic delat, ale ani jsem nemohla moc nikam chodit ani zvat si navstevy, mamina mi prala, zehlila, vyrabela vecere jeste v celkem vysokem (mem) veku, ale priznala, kdyz jsem se odstehovala, ze je rada, ze uz to delat nemusi (nemusela ani tenkrat, ale brante se, zejo :))... krome nazoru, ze zlocincum by se mely sekat ruce (coz pronasi temer sadisticky; ja ji chapu, ale proti ni jsem prece jenom mirumilovnejsi, i v teoreticky rovine) ma ke svetu celkem pozitivni pristup. Neni hloupa, ale vysokou skolu vystudovala az ve vyssim veku pri zamestnani a je z ni mistama porad cejtit, ze je to v podstate holka z vesnice, z delnicky rodiny, prestoze ma dve maturity a PhDr. Je fanda do ruznejch esoterickejch veci, nauk, sebepoznani, doma mame haldy knizek (mam pocit, ze ani ten enneagram jsem nekupovala ja ;)), z kterejch vetsinu necte, protoze na to nema cas. Odebira milion takhle zamerenejch casopisu, ruzny ty Regeny, Regenerace, ja ji za to nadavam, ze je to sarlatansky (v puberte jsem cetla Astro a Spirit, ale potom me to nejak pomerne prirozene preslo, zatimco mamy se to furt drzi), podobne ja se snazim zbavovat se starejch, prebytecnejch a prekazejicich veci (i kdyz mam porad hodne velky rezervy), zatimco mama si schovava noviny, nacez po x letech z nich vystrihne stranky, ktery ji zajimaj, a po dalsich x letech z tech vystrihanejch stranek vystrihava clanky, coz mi pripada jako peklo. Noviny a bezny casopisy jsem se naucila nemilosrdne vyhazovat, archivuju jenom kucharsky, ale taky bych to mela zredukovat... no a hlavne, to cely neni nic proti tomu, jakym bordelem si byt zanasela babicka (mamy mama). To se nastesti generaci od generace redi, takze moje deti by uz mohly bejt celkem normalni :) ja jako dite byla dost lakoma, schovavala jsem si treba pekny cokolady, ktery mi bylo lito nacnout, i za cenu toho, ze se pak zkazily, coz me mimochodem taky privedlo na petku, a taky by me zajimalo, jestli muzou bejt devitky obsesivni, protoze v detstvi jsem si radila lentilky podle barev a jedla nejdriv prebyvajici a potom osmibarevne sady; a doted mam prijemnejsi pocit, kdyz dokoncim radu schodu pravou nohou, nez levou.

QUANTI: spíš než číslo osobnosti popiš jak je vnímáš

MEDVIDEK: dochazim k nazoru, ze mama je fakt asi devitka (ja mam jenom navic ten sklon k saskovani a nevazne myslenejm hadkam)... ale dvojka byla, mam ten pocit, babicka :) (otec bude trojka...)