tak sem se premohl bo spis mi ta myslenka prisla sama do palice a muzu potvrdit kilianova slova, ze jako sestka ve stresovych situacich unikam do trojky a zacinam na sobe makat a s prekvapenim zjistuju co je ve me energie, coz je zrovna obdobi, ktery momentalne prozivam, budovani bytu je nejenom o postaveni se na vlastni nohy, ale i stanoveni si nakyho cile kteryho se muzu chytit a jit za nim s ocekavanim, ze se neco zmeni k lepsimu bo odstartuje novou zivotni etapu, proste neco od ceho se muzu odrazit, ale stejne uz mam ted strach, ze me to nadseni brzo prejde, vsechno to usili prijde v nivec, a sklouznu do klasickyho stereotypu, cili neustaly nespokojenosti sama se sebou
takze sem se najednou v ty trojce uvidel, coz me teda dost prekvapilo, pze nejsem absolutne soutezivej typ, a uz vubec bych si nerekl ze si vlastne davam naky cile, kterych chcu dosahnout