O jedné z možných příčin mužské homosexuality píšu na svém blogu v článku o Leonardovi da Vinci (
http://ografologii.blogspot.com/2007/10/ukzky-psma-slavnch-osobnost.html)
"Freud říká, že nechce brát vítr z plachet zastáncům názoru, že homosexualita že geneticky vrozená, neboť je mu to z humánních důvodů sympatické, aby se necítili diskriminováni. Ale dodává, že podle jeho zkušenosti s mnoha pacienty vyplývá, že jejich rodinná anamnéza byla stejná jako u Leonarda: chybějící, slabý nebo úzkost vzbuzující otec a z toho vyplývající identifikace s matkou a narcistní přesunutí libida na své vlastní já, které pak člověk "miluje" v jiném muži. Proč v jiném muži a ne ženě? Freud dodává, že tento typ homosexuála vychází s ženami samozřejmě velmi dobře a sdílí s nimi mnoho sympatií, neboť identifikací s matkou sdílí tak trochu jejich identitu. Ovšem nepřitahují ho sexuálně. Kastrační úzkost mu zabraňuje směřovat své libido na osobu, která nemá penis. Směřuje-li libido na osobu s penisem, může znovuzakoušet onu dětskou jistotu a bezpečí, kdy se cítilil milován svou matkou a kdy se domníval, že matka má penis jako on. Stavem lásky k osobě s penisem se znovu vrací do tohoto "rajského" stavu, kdy se ještě domníval, že penis mají "všichni a věčně". Šok z odhalení, že tomu tak není, se jakoby úzkostně vepsal do jeho podvědomí, takže zafixoval libido ve falické fázi psychosexuálního vývoje.
Podle Freuda je to samozřejmě jen jedna z příčin, které souvisejí se vznikem homosexuality, a to navíc určitého typu, nicméně ve své mnohaleté praxi s neurotiky si této opakované souvislosti nemohl nevšimnout. Může-li být homosexualita (v některých případech!) podmíněna takovým způsobem, který jsem popsal výše, pak je samozřejmě možné, že při odstranění příčin úzkosti, se najednou začne člověk chovat heterosexuálně. To odpovídá i zkušenosti psychoanalytičky Karen Horneyové."