Stupně vyspělosti typu 7:

Zdravá osobnost:

Stupeň 1:
Jsou ve spojením se svými pocity , umí být hluboko , důsledek toho je, že si cení TO co již mají. Jsou schopni vidět „hezké“ i prostých věcech, jsou plni radosti z života jako takového. Mají větší povědomí o možnostech světa.

Stupeň 2:
Vysoce zodpovědní za to co dělaji , jdou do výrazných hloubek sebe sama.
Silná extroverze ve spojením s okamžitým činem. Vše co vidí, jim připadá
Zajímavé, nové a nezbádané. Jsou plní energie a spontánní. Udržují si pohodu duše.

Stupeň 3:
Pomalými kroky se blíží do vytýčených cílů, což poskytuje pocit naplnění. Jsou velmi
Zaujatí a angažovaní ve věcech , které dělají.


Normální osobnost:

Stupeň 4.
Pořebuje různé varianty rozhodnutí a cest – a to je přímo úměrné nárustu vnitřnímu neklidu,
Tímto sahají po nových zkušenostech. Vidí svět v jeho hloubce, ale jsou málo zkoncentrovány.
Nemají jasně vytýčený plán. Konzumují nové zážitky rafinovaným způsobem. Rády dávají a
Zajímají se o nejnovější trendy.
Stupeň 5.
Když nemohou rozlišit co opravdu potřebují , stávají se velmi popudlivé. Neumí říci „ne“
Sami sobě. Stále hledají možnosti , jak upouštět svoji nadměrnost aktivitu. Mluví , způsobem
Co jim „slina, přinese na jazyk“, hovoří o vizích a plánech. Přibarvují si , jen aby nebyla nuda.
Přímo tryskají myšlenkami, jenže je neumí realizovat.

Stupeň 6.
Chce se ukázat druhým, jenže tak doopravdy nemá čím. Skáče do různých forem excesů.
Někdy zachladne a reaguje jako egoistický materialista.
Pro své okolí jsou náročné a někdy agresivní.


Nezdravá osobnost:

7: Jsou impulzivní či infantilní, neví kdy přestat. Bývají ve stavu vnější deprivace.
Desperácky se snaží zahlušit svůj strach.Propadají v deprese.

8: Poddavají se impulzům v souvislosti s neschopností poradit si se strachem . Ztrácí kontrolu. Mají emocionální houpačky. Občas mánické stavy… mánie.

9: Energie i vitalita se ztrácí. Ovládá je panický strach. Mají stavy hluboké deprese, což korigují stimuly.

Nepsalo se mi to lehce....(text z enneainstitute.com)

Jestli muzu taky svou trosku do mlyna - me zas prijde, ze jsem mela nad sebou pevnou ruku a autority az dost. Rozhodne by me jako dite nenapadlo, kdyz mi jeden rodic neco zakaze, zkouset to u druheho. Odporovat nemelo smysl. Vpodstate to bylo jako vyrustat mezi lidma, kteri si naplnuji zivot tim, ze denne spolknou minimalne tri horke mandle. Byla jsem pozorovana a kontrolovana, abych se mohla stat tou horkou mandli, a zdrojem potvrzeni zivotni pravdy, ze svet je zlej. Vychova strachu. Odchod na vejsku by vysvobozenim. Ale byla tam ta podpora v tom abych se mohla rozvijet. A vidim, ze aspon tohle je neco, co si zvladnu v zivote najit - podporu, pokud ji potrebuju :)

Ale ted uz bych radsi ty sedmicky. I bez mandli :) Taky se s nima chci kamaradit :)

MEDVIDEK: muzu poprosit o prestehovani do jednicek? :) (plus zalit a opatrne otrhat zvadla kvitka)

MONICARDIO: prožila jsem totéž, ačkoli moji rodičové nejsou sedmičky ani náhodou. nevím, jestli nezájem (ne takový ten skutečný zájem) rodičů je věcí některého konkrétního číslo. asi ne.
ale tchýni ti upřímně závidím :-) taky bych byla ráda, kdyby si někdo všiml, že existuju :-)

CHIMERA: Jasně, že nemusí. Ale většinou ano. Samozřejmě mám na mysli nevykoupenou podobu u OBOU.
(Má bývalá přítelkyně je 7 a má 1 otce.)
CHIMERA: Přesně tak. Když si 1 dovolí uvolnit, tak si může užít spontánnost 7.

hele, ale co do toho pletete ty konkretni lidi? ja myslela ze jde predevsim o chovani?

MEDVIDEK: no hele, bod uvolnění je pro jedničku sedmičkové chování!!! stresová je naopak čtyřka...
tak mi neodhánějte semičky, jooo? :-)

KILIAN: tak hele, jedička nemusí být sevřená ani moralizující a už vůbec nemusí mít potřebu někoho napravovat (páč je moudrá a ví, co znamená házet hrách na stěnu :-).
to, co píšeš, mi spíš přijde jako strašení sedmiček: hlavně se nekamaráďte s jedničkama, páč byste z nich měli stres.
copak my někomu nepřejeme, aby si užíval plnými hrstmi? přejeme!
já se chci kamarádit se sedmičkama!
musím se vrátit k jedničkovému grafu, jestli tam je taky, že mi sedmičky způsobují stres...

CHIMERA: Ten stres se 7 se vysvětluje jednoduše. Představ si hravou 7, v rozletu, která žije život jako "velikou samoobsluhu", proste si to užívá plnými hrstmi, aby utekla od sebe a vnitřní bolesti. A teď příjde sevřená, moralizující 1 a začne tu 7 "napravovat"... :-)

MEDVIDEK: pro sedmičky je bod stresu jedička? čili když má být něco podle řádu, tak je to stresuje?
vidím v tabulce, že v klubu máme krásné sedmičky (teda lidi, co se mi líbí /ty, které znám/), tak snad mi to vysvětlí :-)

Jsem tady tu svou zahrádku teď nezalívala. Doufám, že v ní mám i nějaké sukulenty :-)

CHIMERA: ještě prosím den strpení, spojím se s Kiliánem a doladíme detaily.

RANGDROL: zajímavě rovnoměrně rozprostřeno:-)

-

Tak tu máme 7my.:-)

CHIMERA: na muj perfekcionismus si taky nikdo nestezoval, jen mi prijde, ze jsem jako mala kazila druhym detem zabavu, kdyz jsem se jim treba snazila branit, aby plivaly na ubohou zizalu.. a poucovat dospelaky melo taky nevalne vysledky, ale z toho jsem nejak vyrostla. Co mi vycitala ex? Psychickou jednoduchost. Od takovych lidi proste dal.. a je uplne jedno, co vycitaji.

BAGHICEK: já ti nevím, jednička určitě jsem, ale jaktěživo si nikdo nestěžoval, že bych byla perfekcionistka (v duši jsem). můj exmanžel mi nejvíc vyčítal, že jsem hnusná bordelářka (což není pravda, ale v jeho očích jsem nebyla perfektní). podotýkám, že můj ex není jednička.

já si nevybírám typ podle toho, co je mi sympatické. vyšlo mi 1/6 - myslím, že každý typ v osvícené formě je příjemný partner. nebojím se toho, že jsem někomu jako jednička nesympatická. nic po nikom nechci, takže snad mi nikdo nebude nic vyčítat :-)

ale teď po vás přece jen něco chci, milí organizátoři srazu:
vzhledem k tomu, že na den srazu si musím zajistit hlídání pro syna, prosím vás o sdělení doby, kdy se sejdeme (aspoň přibližně). podle toho můžu naplánovat vlaky a podle vlaků hlídání :-) díky!

MONICARDIO: dost - ale znam ten pocit. Pokud mam pocit, ze mi zucastneni duveruji, a v dane problematice se orientuju, pak... pak je trojkovitost docela prijemny pocit :) kdyz na sebe za neco muzu byt hrda... to moc casty neni.

MONICARDIO: devitky ne! (perfekcionismus) ;))

no ja kdyz jsem cetla poprve, tak mi byla devitka zprvu sympaticka, i jsem se v ni poznavala, ale pak prislo to "jeezismarja, takovej rozplizlej zivot k nicemu?" a ted se pristihuju, ze do takovyho rozplizlyho zivota (vsechno od vseho, nic poradne) sklouzavam a nejaky cil je pro me martyrium, protoze bych pro nej musela hodit zadkem a neco delat... achjo

BAGHICEK: :D

jo, domov je zdrojem mnoha ambivalentnich pocitu (v lepsim pripade :))