MEDVIDEK: Omlouvám se, bylo tu v klubu tolik lidí neustále, že jsem nějak ani nepředpokládala, že by setkání stálo na mně. V mém případě je často dost náhoda, zda skutečně dorazím, i když se velmi snažím, tak díky dětem a rodině je obtížné říci, co bude za hodinu, natož vidět za delší časový horizont.

Je škoda, že většina lidí, co sem chodívá neprojevila zájem vůbec.

MEDVIDEK: ale to je škoda převeliká :( moc jsem se na vás těšila...


MEDVIDEK: díky moc, je to prima :-)

Tož lelikož je nás 3 a půl...rozhodla jsem se SRAZ pro toto datum a čas odvolat.
Čím se omlouvám těm co se rozhodli přijet.
Moje vize srazu byla trochu jiná než ve finále se stalo. Čímš se nebráním osobním setkánám, přátelským povídáním apod.

Enneagramová diskuze jede dál. Třeba jiné datum a podmínky budou bude příhodnější.

Na setkání klubu se moc omlouvám. Čekala jsem rok na termín jednoho specifického semináře k výchově dětí a tento týden jsem se dozvěděla, že bude právě toho 18.10. a výhledově další by byl tak za rok až dva, což je pro mne už velmi pozdě. Je to věc, která je pro mne velice důležitá při mých neustálých bitvách s dětmi, proto se omlouvám ze setkání s Vámi. Doufám, že příště to bude lepší, už bych snad neměla mít nic takto divokého.

Zrovna jsem si vzpomněla na jednu krásnou sedmičku, kterou velice obdivuju.
Je to Sára Saudková.
Vždycky si dokázala vybrat v životě to, co opravdu chtěla, a nikdy a ničím se nenechala ani zprudit, ani odradit. Napřed si užívala svobodu, teď si užívá děti. Ona si prostě umí!!! užívat :-)
Ta svoboda, která se dokáže nenechat absolutně ničím zlomit, tu na sedmičkách nejvíc obdivuju. a snažím se to od nich naučit :-)

MONICARDIO: já nad tím, přemýšlela...myslím, že každý se sebou může udělat kus práce...
Ze stejného typu jsou třeba lidi kteří udělají děsný věci (Hitler apod.) a pak uplně stejný typ a udělá mnoho věcí v pohodě.
Myslím, že je to o člověku jako takovém...enneagram a typ nesvědčí o dobrém charakteru:-) , ve finále jsem sice mírumilovná 9, ale klidně můžu být pěkná "kráva":-)

MONICARDIO: Zdroje osobnostních rozdílů

dědičnost: 60–70 %, výchova 30–40 %.
kultura
rodina
skupinová příslušnost
životní zkušenosti
situace

Ad rodina a autority.
Můj otec je pro mě a byl vždy velká autorita. Vážím si ho. I když těžko bych si vybavila situaci, kdy mě pochválil. Je náročný a byl. Teď už polevuje a dá se s ním hezky povídat a něco dělat aniž by ho to nezajímalo a nebo řval a byl nasraný. (Podědila jsem kus jeho povahy).
Máma je extraempatická strarostlivá a někdy drsná jako kulomet. Umí mě pohladit , ale i poslat do prdela a ještě dál.:-)
Miluju je oba.

MONICARDIO: určitě

CHIMERA: chystám se sem dát postupně všechny typy...a jejich stupně, je to zajímavé čtení-
hlavně ten můj typ 9...z toho co jsem se dozvěděla lítám po stupních sem a tam:-)

MEDVIDEK: to je super text... mohla bys něco takového udělat (ten překlad, protože englicky nerozumím :( i pro jedničky? plosím plosím... :-)

Myslim si, ze jsem 1 :), mama je 3, tata byl 5, bratr 6 kontrafobicka.

(kdyz se to uklidi do tech prihradek s cislama, tak je to hned veselejsi)

Rodinné jistorie jsou zajímavé.

Já jsem 9 se silným křídlem do 1.
Bratr je 2 jka. Mamá je 2ka sebezáchovná.
Otec 9.

Stupně vyspělosti typu 7:

Zdravá osobnost:

Stupeň 1:
Jsou ve spojením se svými pocity , umí být hluboko , důsledek toho je, že si cení TO co již mají. Jsou schopni vidět „hezké“ i prostých věcech, jsou plni radosti z života jako takového. Mají větší povědomí o možnostech světa.

Stupeň 2:
Vysoce zodpovědní za to co dělaji , jdou do výrazných hloubek sebe sama.
Silná extroverze ve spojením s okamžitým činem. Vše co vidí, jim připadá
Zajímavé, nové a nezbádané. Jsou plní energie a spontánní. Udržují si pohodu duše.

Stupeň 3:
Pomalými kroky se blíží do vytýčených cílů, což poskytuje pocit naplnění. Jsou velmi
Zaujatí a angažovaní ve věcech , které dělají.


Normální osobnost:

Stupeň 4.
Pořebuje různé varianty rozhodnutí a cest – a to je přímo úměrné nárustu vnitřnímu neklidu,
Tímto sahají po nových zkušenostech. Vidí svět v jeho hloubce, ale jsou málo zkoncentrovány.
Nemají jasně vytýčený plán. Konzumují nové zážitky rafinovaným způsobem. Rády dávají a
Zajímají se o nejnovější trendy.
Stupeň 5.
Když nemohou rozlišit co opravdu potřebují , stávají se velmi popudlivé. Neumí říci „ne“
Sami sobě. Stále hledají možnosti , jak upouštět svoji nadměrnost aktivitu. Mluví , způsobem
Co jim „slina, přinese na jazyk“, hovoří o vizích a plánech. Přibarvují si , jen aby nebyla nuda.
Přímo tryskají myšlenkami, jenže je neumí realizovat.

Stupeň 6.
Chce se ukázat druhým, jenže tak doopravdy nemá čím. Skáče do různých forem excesů.
Někdy zachladne a reaguje jako egoistický materialista.
Pro své okolí jsou náročné a někdy agresivní.


Nezdravá osobnost:

7: Jsou impulzivní či infantilní, neví kdy přestat. Bývají ve stavu vnější deprivace.
Desperácky se snaží zahlušit svůj strach.Propadají v deprese.

8: Poddavají se impulzům v souvislosti s neschopností poradit si se strachem . Ztrácí kontrolu. Mají emocionální houpačky. Občas mánické stavy… mánie.

9: Energie i vitalita se ztrácí. Ovládá je panický strach. Mají stavy hluboké deprese, což korigují stimuly.

Nepsalo se mi to lehce....(text z enneainstitute.com)

Jestli muzu taky svou trosku do mlyna - me zas prijde, ze jsem mela nad sebou pevnou ruku a autority az dost. Rozhodne by me jako dite nenapadlo, kdyz mi jeden rodic neco zakaze, zkouset to u druheho. Odporovat nemelo smysl. Vpodstate to bylo jako vyrustat mezi lidma, kteri si naplnuji zivot tim, ze denne spolknou minimalne tri horke mandle. Byla jsem pozorovana a kontrolovana, abych se mohla stat tou horkou mandli, a zdrojem potvrzeni zivotni pravdy, ze svet je zlej. Vychova strachu. Odchod na vejsku by vysvobozenim. Ale byla tam ta podpora v tom abych se mohla rozvijet. A vidim, ze aspon tohle je neco, co si zvladnu v zivote najit - podporu, pokud ji potrebuju :)

Ale ted uz bych radsi ty sedmicky. I bez mandli :) Taky se s nima chci kamaradit :)

MEDVIDEK: muzu poprosit o prestehovani do jednicek? :) (plus zalit a opatrne otrhat zvadla kvitka)

MONICARDIO: prožila jsem totéž, ačkoli moji rodičové nejsou sedmičky ani náhodou. nevím, jestli nezájem (ne takový ten skutečný zájem) rodičů je věcí některého konkrétního číslo. asi ne.
ale tchýni ti upřímně závidím :-) taky bych byla ráda, kdyby si někdo všiml, že existuju :-)

CHIMERA: Jasně, že nemusí. Ale většinou ano. Samozřejmě mám na mysli nevykoupenou podobu u OBOU.
(Má bývalá přítelkyně je 7 a má 1 otce.)
CHIMERA: Přesně tak. Když si 1 dovolí uvolnit, tak si může užít spontánnost 7.

hele, ale co do toho pletete ty konkretni lidi? ja myslela ze jde predevsim o chovani?

MEDVIDEK: no hele, bod uvolnění je pro jedničku sedmičkové chování!!! stresová je naopak čtyřka...
tak mi neodhánějte semičky, jooo? :-)

KILIAN: tak hele, jedička nemusí být sevřená ani moralizující a už vůbec nemusí mít potřebu někoho napravovat (páč je moudrá a ví, co znamená házet hrách na stěnu :-).
to, co píšeš, mi spíš přijde jako strašení sedmiček: hlavně se nekamaráďte s jedničkama, páč byste z nich měli stres.
copak my někomu nepřejeme, aby si užíval plnými hrstmi? přejeme!
já se chci kamarádit se sedmičkama!
musím se vrátit k jedničkovému grafu, jestli tam je taky, že mi sedmičky způsobují stres...

CHIMERA: Ten stres se 7 se vysvětluje jednoduše. Představ si hravou 7, v rozletu, která žije život jako "velikou samoobsluhu", proste si to užívá plnými hrstmi, aby utekla od sebe a vnitřní bolesti. A teď příjde sevřená, moralizující 1 a začne tu 7 "napravovat"... :-)