MEDVIDEK: Mně se asi nejvíc líbí 8. Líbilo by se mi být silnou osmičkou. Navíc jsou samostatné a tak jakoby mě nejméně otravují. člověk se s nimi nenudí a přitom ani nemusí nijak zvlášť přispívat k zábavě, může si jen v klidu být. I když může dojít i na bojovku, ale vždy jen otevřenou, tak to jde. ... A pak bych řekla, že mi vyhovuje můj vlastní typ 5, taky je tam hodně zachováno to soukromí a debata je věcná. Opět spíše přímočaré cesty, žádné schovávání a hrátky s lidmi.
Jedničky mě iritují svou upjatostí, tak trochu jim ten svět bořím, ale ráda využívám jejich systému, když nemohu něco najít a vím, že u nich to určitě najdu na určitém místě. :-)
Dvojky někdy obdivuji jakou mají trpělivost a stále a stále pomáhají a rozdávají se. Ale neimponuje mi to nějak mimořádně, tak jsou naše vztahy spíše neutrální.
S trojkama jsem na poli boje. Mám určité ambice, ale neuplatňuju je až tak drsně jako trojky a hlavně mám sklon se vzpírat "autoritám". Prostě bojovka.
Čtyřky jsou krásné, zajímavé, ale s nimi je to tak na chvíli a pak se rychle rozloučit než člověka stáhnou do svých vzestupů a zejména propadů.
Šestky moc nevím. Nekonečné výčty nebezpečenství mě štvou. Dost jsem hledač kompromisů, aby byl každý spokojený a byl hlavně klid, ale jakmile ta šestka začne vypočítávat svůj seznam, tak je jasné, že neexistuje žádná cesta, která by ji přišla v pohodě a to je na mě moc. Pak jsou tam ještě různí stavěči na zadní, no ti mě upozorňují i na můj sklon odporovat, ale jinak jsou na mě příliš ulítnutí.
Sedmičky jsou nadšenci a extremisti. Jednoho takovýho blázna mám doma a úplně mi stačí, jak ho pořád koriguju, aby do těch plánů aspoń někdy zahrnul realitu. Navíc má hrozně zvláštní systém fungování, rozdal by se i pro úplně neznámé lidi, ale doma když je něco třeba, to jakoby ani nebylo. Navíc život s rodinou je pro takového extremistu prostě strašlivě nudný, žádný zdolávání vrcholků hor, visení nad propastí, adrenalin, jen nudný obyčejný život. ... No, budu to muset ještě zkoumat.
Hmm, devítka. Trochu chameleonská, nemá pevnou formu. Ztrácím tam schopnost poznat, vše se mi mění před očima. V každé situaci je jiná. Jistě jsou schopné, ale tak nějak bych spíše to viděla na odstup a pozorování z dáli. Navíc mě to číslo upozorňuje na mé nectnosti, do kterých upadám, když jsem v obtížné situaci.
(Omlouvám se, pokud jsem se někoho dotkla. Inspirovala mne ta otázka k určitému zaměření, které je samozřejmě zcela subjektivní a nezahrnuje pohled ze všech rovin bytí.)