GUMBA: a kdyz jedno auto jede 40 a druhe 60 ? :)

Ono s tím sčítáním rychlostí je to trochu neintuitivní: z čistě kinematického pohledu se samozřejmě rychlosti sčítají jako vektory. Ale z pohledu ničivého účinku se sčítají energie a tedy rychlosti v kvadrátech. Protože při nárazu jde hlavně o kinetickou energii a o to, jak se transformuje na jiné formy energie.

Jedou-li tedy proti sobě dvě stejná auta stejnou rychlostí (řekněme 50 km/h) a čelně se srazí, tak mají sice vzájemnou rychlost 50+50=100 km/h, ale kinetická energie každého z nich je Mv²/2, tj. dohromady se při srážce uvolní kinetická energie Mv². Když ve stejném autě pojedete 100 km/h proti zdi, tak máte kinetickou energii M(2v)²/2 = 2Mv², čili dvakrát větší energii, než měla před tím obě ta auta dohromady.
To ale není zdaleka všechno, je dosti zásadní, JAK se ta energie spotřebuje. Z pohledu cestujícího je nejlepší, aby ten náraz byl maximálně nepružný, tj. aby se co nejvíce kinetické energie využilo na deformační práci (což ve výsledku přejde na teplo - pochroumané plechy jsou slušně nažhavené). Logicky dvakrát více plechů pojme cca dvakrát více energie než jedny plechy a zeď (nebo dokonce strom, který navíc bývá úzký, tj. funguje jako čepel). Navíc moderní auta mají tak konstruované deformační zóny, aby ztráty kinetické energie byly nejen velké (tj. nepružný ráz a velká, energeticky "drahá" deformace) ale také aby ten proces byl plynulý a tím pádem změna celkové hybnosti byla pokud možno rozložena v čase - čímž se naplno využije funkce airbagů, předepínačů pásů, apod. a celkově je náráz snesitelnější pro posádku. Naopak čím více kinetické energie zůstane nespotřebováno, tím hůře - vaše auto letí dál a někam ... protože obvykle neleží bod střetu přesně mezi těžišti obou aut (tj. přesně čelní náraz), tak příslušný kolmý průmět hybnosti vede na rotační pohyb a nekontrolovanou trajektorii auta někam na střechu do pangejtu, bokem do stromu či sloupu, a jiných nežádoucích situací, se kterými obvykle konstrukce tolik nepočítá a posádka auta je v nich zranitelnější.

GLOBETROTTER: Tak šlupka to byla pěkná i když moc rychle nejel. Nicméně předek totálka. Za sebe jsem rád, že mu stačilo jen zavolat pomoc, otevřít kouslý dveře a vylez sám relativně vpodhodě. Než kdyby tam byl rozlámanej v bezvědomí.

GLOBETROTTER: to ne, ale tříděného odpadu bývá víc, než zvládnu pohodlně pobrat, tak se ho zbavuju většinou po cestě někam :-)

GLOBETROTTER: s expartnerem jsme bourali dvakrát (ani jedno nebyla úplně jeho chyba, obojí byly rychlosti kolem 10km/h na ledu/sněhu) a osobní zkušenost, kterou člověk přežije, je opravdu k nezaplacení (byli jsme připoutaní, jen jsem si do té doby nedovedla představit, jak moc to i v takové malé rychlosti škubne). Takže taky jezdím připoutaná i 50 metrů k popelnicím :-)

GLOBETROTTER: slavíš ten den jako druhý narozeniny?

spolužačka na základce takhle přišla o sestru - rodiče vpředu připoutaní byli, měli nějaké modřiny - no a protože vzadu auto pásy nemělo, tak jedna holka si zlomila ruku a ta druhá vaz.

PISTA1: já tam vidím na sračku jen předek :-)
Btw.když jsme u toho (a u těch sčítání rychlostí), před dávnými lety jsem jel sám ve Favoritu za deště po kluzkém prehistorickém asfaltu. Proti mě Mercedes E po prostředku silnice. Když mě jeho řidič zahlédl, už to nestačil stočit na svojí polovinu. Srazili jsme se šikmo mým předním rohem do jeho zadních dveří. Medvěd se pohl o pár cenťáků, já letěl na skálu, co byla vedle silnice, na ní jsem se otočil na střechu a jel jsem po střeše tak 50 metrů. Pravé sloupky nalomené. Nebyl jsem připoutaný (v té zemi to tenkrát nebylo povinné a já byl ještě mladé jelito). Fáčko na odpis, mně se nestalo absolutně nic, jen jsem si trošku škrábnul ruku od skla posléze, když jsem vylézal z auta.