ANDR3E: Zavolal bych mu, ať kamion dostaví na nejbližším možném místě a nechal ho vyměnit. Domů by asi jel.na vlastní náklady.

COWBOY: delas si prdel?tohle rozhodne ne..navic z toho by clovek mohl vyvodit ze nektery kamionaci jsou alkoholici. Za ten manevr co predvedl by mel jit sedet jako ten co ho odsoudili v Nemecku na 2 roky, pochybuju ze to je u takovyho ridice ojedinelej pripad, kdyz dojel na tu prvni krizovatku tak mohl porad zastavit a ne to jak kokot projet vsechno jako kdyby byl ve svym pruhu

„Nedokážu na to nic říct. Jedná se o bezproblémového řidiče. Pracuje u nás čtyři roky. Není to žádný alkoholik. Za celou dobu neměl ani jednu nehodu. Pobavím se s ním, až přijede na firmu,“ sdělil Vala. Podle něj jde o řidiče zkušeného, kterému je kolem 55 let.

„Je to starý profík. Perfektní řidič. Nevím, co se tam odehrálo. Kdyby to byl mladý chlap, řidič, který pije, neměl bych co řešit. Ale tento pán u nás odvedl velký kus práce. Nebudu mu teď ale volat a stresovat ho. Je stále na cestě. Nepoužívá ani sociální sítě,“ podotkl Vala.

GUMBA: a kdyz jedno auto jede 40 a druhe 60 ? :)

Ono s tím sčítáním rychlostí je to trochu neintuitivní: z čistě kinematického pohledu se samozřejmě rychlosti sčítají jako vektory. Ale z pohledu ničivého účinku se sčítají energie a tedy rychlosti v kvadrátech. Protože při nárazu jde hlavně o kinetickou energii a o to, jak se transformuje na jiné formy energie.

Jedou-li tedy proti sobě dvě stejná auta stejnou rychlostí (řekněme 50 km/h) a čelně se srazí, tak mají sice vzájemnou rychlost 50+50=100 km/h, ale kinetická energie každého z nich je Mv²/2, tj. dohromady se při srážce uvolní kinetická energie Mv². Když ve stejném autě pojedete 100 km/h proti zdi, tak máte kinetickou energii M(2v)²/2 = 2Mv², čili dvakrát větší energii, než měla před tím obě ta auta dohromady.
To ale není zdaleka všechno, je dosti zásadní, JAK se ta energie spotřebuje. Z pohledu cestujícího je nejlepší, aby ten náraz byl maximálně nepružný, tj. aby se co nejvíce kinetické energie využilo na deformační práci (což ve výsledku přejde na teplo - pochroumané plechy jsou slušně nažhavené). Logicky dvakrát více plechů pojme cca dvakrát více energie než jedny plechy a zeď (nebo dokonce strom, který navíc bývá úzký, tj. funguje jako čepel). Navíc moderní auta mají tak konstruované deformační zóny, aby ztráty kinetické energie byly nejen velké (tj. nepružný ráz a velká, energeticky "drahá" deformace) ale také aby ten proces byl plynulý a tím pádem změna celkové hybnosti byla pokud možno rozložena v čase - čímž se naplno využije funkce airbagů, předepínačů pásů, apod. a celkově je náráz snesitelnější pro posádku. Naopak čím více kinetické energie zůstane nespotřebováno, tím hůře - vaše auto letí dál a někam ... protože obvykle neleží bod střetu přesně mezi těžišti obou aut (tj. přesně čelní náraz), tak příslušný kolmý průmět hybnosti vede na rotační pohyb a nekontrolovanou trajektorii auta někam na střechu do pangejtu, bokem do stromu či sloupu, a jiných nežádoucích situací, se kterými obvykle konstrukce tolik nepočítá a posádka auta je v nich zranitelnější.

GLOBETROTTER: Tak šlupka to byla pěkná i když moc rychle nejel. Nicméně předek totálka. Za sebe jsem rád, že mu stačilo jen zavolat pomoc, otevřít kouslý dveře a vylez sám relativně vpodhodě. Než kdyby tam byl rozlámanej v bezvědomí.

GLOBETROTTER: to ne, ale tříděného odpadu bývá víc, než zvládnu pohodlně pobrat, tak se ho zbavuju většinou po cestě někam :-)

GLOBETROTTER: s expartnerem jsme bourali dvakrát (ani jedno nebyla úplně jeho chyba, obojí byly rychlosti kolem 10km/h na ledu/sněhu) a osobní zkušenost, kterou člověk přežije, je opravdu k nezaplacení (byli jsme připoutaní, jen jsem si do té doby nedovedla představit, jak moc to i v takové malé rychlosti škubne). Takže taky jezdím připoutaná i 50 metrů k popelnicím :-)