CAROLIAN: Dovilím si malé statistické okénko. Tohle je velmi zažitá nicméně ne úplně správná interpretace známého faktu, že průměrná "naděje dožití při narození" byla tenkrát cca 40 let (ve středo/starověku ještě méně), tedy zhruba poloviční, než je dnes. To ale neznamená, že by se tenkrát průměrný člověk dožil 35 nebo 40 let, průměr je v tomto dosti ošemetná statistika, je-li to průměrované rozdělení dost šikmé. Např. "naděje dožití ve 20 letech" už takhle nízká nebyla, bývala cca okolo 65 let (19.století). A třeba "naděje dožití v 60 letech" už byla 75 let, to už se celkem dost blížila dnešní. Tyhle statistiky byly totiž v dřívějších dobách silně taženy dolů (z dnešjího pohledu) extrémní dětskou úmrtností, a také i celkem slušnou úmrtností v dospělosti, v produktivním věku. Podobně byl tou vyšší úmrtností v mladém věku tažen dolů i medián věku v okamžiku smrti, který byl tenkrát cca 40-50 let. Když by ale člověk vyšetřoval modus věku při úmrtí (modus je nejpravděpodobnější hodnota daného rozdělení), tak by došel k číslu okolo 75 let. Čili ve skutečnosti i tenkrát (19. století) se třeba čtvrtina lidí dožila kmetského věku 70 let (dneska je takové dožití samozřejmě standard; skoro 90 %)
Fig. 1 v:
https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/articles/mortalityinenglandandwales/2012-12-17?