Už druhý den přemýšlím, co chytrého s nadhledem napsat o
CJ7 a.k.a.
Cheung Gong 7 hou (
http://www.imdb.com/title/tt0940709/), posledním filmu Stephena Chowa.
Asi nejvýstižnější bude, že jsem u filmu nadhled úplně ztratil a nechal jsem se přirozeně, nenásilně vést. Oproti dvěma předchozím Chowovým filmům (které jediné znám) je CJ7 - kromě toho, že je krapet jinde žánrově - ucelenější, méně exhibicionistický a pečlivěji odvyprávěný. Začátek mi přišel lehce a příjemně wongkarwaiovský a Chowa bych snad ani režisérsky nepoznal, nebýt pár povedených školních scén.
Vůbec mi nevadilo, že je to film na otřepané téma "chlapec a jeho psík", případně "chudý, poctivý chlapec", "otec a syn" atd., a velkou zásluhu na tom má asi kluk, co hraje hlavní (dětskou) postavu. Tomu jsem věřil úplně všechno.
Tenhle žánr filmů mě obecně nijak nebere a rychle na něj zapomínám, pokud je vůbec kdy dokoukám, ale tenhle mi přišel kouzelný. Jednoduše pro mě funguje - vtipné scény mi přijdou vtipné, dojemné zase dojemné až bolestně.
Je to pro mě jeden z filmů, u kterých se, až je zas někdy budu típat do Filmového kvízu, zaseknu na 90 minut.
Pár dalších screenshotů je tady:
[ CZECH_M8 @ Filmový kvíz ]