CHIMERA: spíš budu reagovat na konkrétní věci... :-)

CHIMERA: zajímající se rodič je dobrý pro školu, ale špatný pro ty konkrétní lidi, co to dělají stejně třicet let a nikdo jim nebude říkat, jak mají učit.

Pozor - tím nechci říct, že staří učitelé jsou špatní a každý kdo miluje alternativu/reformu je dokonalý. Konec konců spoustu učitelů se na RVP dívá skrz prsty, protože nechápou co je na tom tak reformního, když podstatu toho dělají odjakživa - jen tedy nepojmenovávají klíčové kompetece, které jdou s jejich klasickými osnovami ruku v ruce.

Ale případní učitelé, co si před třiceti lety udělali přípravy a podle nich jedou dodnes jsou velmi často sktuečně neštěstí.

TAN máš-li jiný pohled, prezentuj nám ho :-)

CHIMERA: manžel se školstvím - soukromým i státním - zabývá profesionálně už řadu let. Mám tím hodně ovlivněn pohled. Až moje dítko půjde do školy, budu vyzrbrojena patrně trochu komplexnějšími informacemi, než většina rodičů. Tedy, budu mít více možností. Já o tom celkem představu mám už teď.

Jak říkám - já mám na to školství trochu jiný pohled. Ale je, pravda, ovlivněn hodně tím, co dělá můj manžel..

TRAVIX má to jednu vadu.
nejméně polovina rodičů nehodlá věnovat školnímu vzdělávání svých dětí žádný čas. strčí je do školy, pak vyzvednou a víc je nezajímá. ani úkoly s nimi neudělají, o látku a zážitky se nezajímají. ještě se chlubí tím, že "já ani nevím, co ty děcka ve škole dělají".
nezajímající se rodič je blbý pro dítě.
zajímající se rodič (který po škole cosi chce) je blbý pro školu.

No, jsem rád, že se to tady rozjelo :-) Tohle je hrozně důležité téma, opravdu.

Ano, pokud to toho učitele baví a chce to dělat. Já osobně jich pár znám a ti dokáží udělat zábavnou hodinu i se 30 dětmi. Bohužel, spousta chce jenom odvykládat látku a hotovo.

Ono je vůbec problém vymyslet vhodné aktivity pro takové děti. Nedávno jsem sám takový problém řešil a není to nic jednoduchého. Ono koneckonců nejde jenom o výuku nadaných dětí. I ty "ostatní" by si zalsoužily něco lepšího, než jim naše společnost poskytuje. Nejsem zastánce "moderních, amerických" metod, které ve výsledku dítě nic nenaučí, ale nějakou změnu by to chtělo. Obecně by měla ve vzdělání hrát mnohem větší roli rodina.

Tohle jsem kdysi četl v jedné knize:
Vzdělávat děti nejde bez lásky. Dobrý učitel musí děti milovat. Tak proč dáváme naše děti škole? Myslíte, že nějaká instituce dokáže vaše děti milovat lépe než vy sami? Rodiče by měli převzít odpovědnost za výchovu zpět do svých rukou.

To je trochu radikální a obávám se, že pro dnešní zaneprázdněné rodiče neproveditelné, ale myšlenka je to hezká. To se ovšem trochu odchyluju od tématu, takže radši končím.

Mějte se, zase se tady ukážu...

TAN až tvoje malá prďolka půjde do školy, taky budeš považovat za nutnou optimalizaci, aby byla ve třídě s max. 15 dětmi, a ne aby jich tam nacpali 32.
je jedno, proti komu je to namířeno.
v důsledku to ochuzuje celou společnost. každé dítě dostane horší vzdělání. ale jak Travix psal, státu se to hodí.
ekonomicky to zdůvodňovat nelze. každá investice do vzdělání má dlouhodobou návratnost.

S tím školstvím je to trochu složitější věc... populační křivka sice mírně vzrůstá, ale ani v roce 2015 (či kdy) nemá dosáhnout stavu, co bylo před revolucí. Úplně přesnád ata nemám, musela bych se zeptat manžela...

Rušení škol je na mnohých místech nutnou optimalizací, bohužel. I když chápu, že rodičům se to nelíbí. Je jen otázkou, jakým způsobem k takové optimalizaci přistoupí zřizovatel, tedy město, městská část. Ale to věčně kritizované rušení a slučování škol není namířeno proti rodinám...

TRAVIX ještě jedna věc. myslím, že ti učitelé by byli nejmenší problém.
pro každého učitele je 100x lepší mít třídu s 10ti dětmi, než se 30ti. i jemu se mnohem líp učí, líp ty děti pozná, víc ho to baví. a to i tehdy, když je to za stejný plat.
problém je jinde.
v penězích, jako vždy.
před pár lety výrazně ubylo dětí. a namísto, aby se (dříve kritizované) velkopočetné chovy dětí snížily na třeba počet 15 ve třídě, polovina škol byla zrušena (aspoň u nás v Olomouci). v současnosti je dětí zase víc, ale školy už znovu nikdo neotevřel. takže ve třídách se už zase sardinkuje 30 - 32 dětiček.
říkám ti upřímně, že bych takové stádo neučila ani za dvojnásobek, co mají učitelé plat. na cvokhaus za měsíc.
a víš, co je dnes v těch bývalých školách? v lepším případě pronajímány jako kancly, v horších jako skladiště magistrátu. skvělé využití.

TRAVIX nejhorší není tenhle nezájem.
nejhorší je odpor.
je hrozné neustále bojovat s těma pindama, že nepřipravujeme děti na život, nebo že jim krademe dětství. asi bych už někdy měla chuť vraždit :-)

Souhlasím, jinak zkusím někde najít ten dokument o domácí výchově dětí, ze kterého jsem sem umístil ukázku. Je to moc zajímavé.

Problém našeho školství je, že namá zájem podporovat nadané děti. Proč taky? Kdo na tom má zájem?
Učitelé? Ti dostanou svůj plat tak jako tak, proč dělat něco navíc?
Školství? Pro to je to moc nákladné. Je levnější 30 dětí ve třídě než 8. Navíc výuka nadaných dětí vyžaduje nové postupy, lepší školení pedagogů, nadstandardní aktivity... To stojí prachy.
Stát? Hlavní zájem státu je, aby lidi drželi hubu a krok. K tomu je naše školství vychová bezvadně. Když někdo vyčnívá, má se začlenit. Státu to ušetří spoustu problémů.
Rodiče? Jejich názor nikoho nezajímá.
Děti? Hahaha. Snad nám nebudou kecat do svojí výchovy. Už takhle je s těma harantama starostí...

(Wow, to byl trochu subjektivní výlev, ale berte to jako námět k zamyšlení... :-) )

Jinak klub o indigových dětech bych velice uvítal, bohužel nemám dost času na její správu, ale pokud ji někdo založí, rád se podělím o svoje znalosti (tenhle fenomén studuju už dlouho).

Co se týče nutnosti vychovávat dítě ve škole, není to vždycky potřeba.
já bych syna klidně učila doma.
jenže on děti a kolektiv miluje. nikdy bych mu to nemohla odepřít.
ale pokud dítě po kolektivu netouží, není třeba ho tam schválně cpát, aby se tzv. "otrkalo".

Jinak: co se týče názorů na vychovávání nadaných dětí mimo hlavní proud, ty uvítám.

Taky přidám vlastní názor na základě zkušenosti. zejména pro Hrabalku:
třídy pro mimořádně nadané děti existují v rámci standardních škol, čili tyto děti chodí do školy s ostatními. není na nich žádný rozdíl. jsou mezi nimi stejní blázínci, strašpytlové, fantastové, agresoři atp. přesně jako v běžné populaci. setkávají se všichni nejen na chodbách školy, ale i v družině a kroužcích. nerozeznáš je.
rozšířená představa, že mimořádně nadané dítě je mimoň či magor sedící v koutku třídy a nepřítomně si počítající integrály je nesmysl.
jestli jsem v něčem zaznamenala rozdíl mezi tou "standardní" třídou a třídou pro mimořádně nadané, tak v tom, že v "nadaných" není mezi dětmi taková propast, jsou si bližší a nůžky se nerozevírají tak výrazně jako v obyč-třídách.

TRAVIX moje duše a duše mého dítěte je rovněž velice citlivá, snadno jí ublížíte. ale ani já, ani syn nejsme indigové děti. prostě máme citlivou povahu. je fakt, že paní učitelka to u syna těžce nesla, ale protože ta jeho citlivost je nejen negativní, ale taky pozitivní (soucítivý s ostatními, pomáhá, udržuje v kolektivu klid a eliminuje agresory), její náhled se postupně mění. navíc je prostě připravená na to, že děti v "mimoř. třídě" jsou zkrátka mimořádné. kdyby byl syn v obyčejné třídě, úča by si jeho mimořádného nadání ani nevšimla. zato by si všimla, že je to citlivý ubrekánek, kterého rozhodí kdejaká zdánlivá drobnost. syn má štěstí, že je v bledě modrém můj odlitek, takže všecko, co jsem musela v dětství protrpět bez pochopení a podpory rodičů, on zvládá s podporou své chápající (a někdy nutně ochraňující) matky.
abych doložila, proč si myslím výše uvedené: syn chodil do standardní školky. nikdy se neprojevoval chlubivě, má úžasnou fantazii a skvěle zapadl do kolektivu. ale je méně šikovný v praktických věcech (třeba zavazování tkaniček). pančelka ve školce si všimla, že není nic moc praktik, ale nikdy nepoznala, že umí číst, psát a matematické operace. takže když měla poslat nějaké dítě na diagnostiku, poslala úplně jiného chlapečka, o němž si (podle rozšířeného mylného názoru) myslela, že je nadaný. chlapeček organizoval všechny a všechno a je to dle mého typický manager. ale ne mimořádně intelektově nadaný. u testů neprošel. můj syn prošel a výsledky byly zaslány i mateřské škole.
a teď ten závěr: já čekala v šatně na syna, úča o mně nevěděla. nesla na nástěnku dětské práce, kde děti měly malovat podle počtu čárek stejný počet různých předmětů. syn to udělal skvěle, dokonce rozpočítal vedle příklady, ale dělal to ze špatné strany (zprava doleva). úča dávala ty listy na nástěnku a u toho si brblala: a tende blbec má být nadanej? pche.

Dámy a pánové,
prosím, pro INDIGOVÉ DĚTI založte jiný klub.
podle článků, které zde jsou a protichůdných reakcí se kloním k názoru, že jde o podivnost na hranici sci-fi a do tohoto auditka dle mého nepatří.
Děkuji.

TRAVIX: piš dál,je to zajímavé, nebo založ další auditko na tohle téma

TRAVIX: Určitě neposílat do skupiny, kde se ubližuje. A když už, tak hodně tlačit na to, aby se to tam změnilo. Učit všechny děti ve skupině spolu vycházet.

Šikana se ti může rozjet na elitním gymnáziu stejně jako na zvláštní škole. A je to práce učitele, aby věděl co to je, jak to začíná a jak tomu zamezit.

( polské vyhlášky po loňských aférách jsou všelijaké, ale to že za pokročilou šikanu viní i učitele má své oprávění)

Oh, prosím, stop, stop...
Tak zaprvé, naštěstí žádné trauma ze školy ani spolužáků nemám. (I když - je málo nadaných lidí, co tam nechodili, takže je těžké srovnávat. Často přemýšlím, jaký by asi byl můj život, kdybych nechodil do školy ;-) ) Mluvím v trochu obecnější rovině - jestli je lepší ty děti cpát do kolektivu i když jim tam ubližují (což se dá považovat za průpravu do života) nebo je radši poslat do skupiny, kde jim nikdo nebude ubližovat (s tím rizikem, že pak nebudou na skutečný život připraveny).
Já osobně se k žádné variantě nepřikláním, asi to záleží na osobních zážitcích a zkušenostech každého rodiče.

K indigovým dětem - zapomeňte prosím an ty nesmysly, že mají 12 vláken DNA. To je blbost. (Nepopírám, že ta tzv. vlákna mohou existovat v tzv. astrální, popř. duchovní sféře, ale to už zabíhám do pokročilé parapsychologie, to sem nepatří.)

Další blbost je, že umírají mladí. Znám jedno, kterému je 21, dalšímu 23, jsou zdravé, silné, s velkou chutí do života. Ve většině seriózních publikacína tohle téma se dočtete právě tohle - jejich organismus je silnější a odolnější, mají šanci se dožít velmi vysokého věku, ačkoliv většina z nich se narodila v 80. a 90. letech, takže to nejde ověřit - zatím.

Dál - ano, některé jsou nemocné, traumatizované a zranitelné. jejich duše je prostě citlivá, snadno jim psychicky ublížíte a také snadno chřadnou. Ale pokud mají milující rodinu (která je např. nenutí násilím se začlenit a netrestá je za jejich zvláštní chování), s tímhle by neměl být problém.
Bohužel, naše společnost stále moc nechápe, že psychickým ublížením můžete napáchat mnohem větší škody něž fyzickým zraněním. A u indigových dětí to platí mnohonásobně.

Co dál - výskyt. Ano, od konce 80. let se jich rodí podstatně více. Proč? Nevíme. Teorie existují, ale ty tady nechci probírat.

Ptejte se dál - jakékoliv další nejasnosti rád vysvětlím.

Um- asi jsme off topic. Už skončím.

HRABALKA: sama za sebe jsem přesvědčená, že indigové děti mají mají zcela standartní DNA. Ještě jsem ochotná přijmout tvrzení, že mají aktivováno více sekvencí na té dvojšroubovici - sice je lidský genom přečtený, leč rozhodně se nedá tvrdit, že víme co co dělát a jak přesně to funguje. Spousta oblastí v lidském genomu je "neaktivní" popřípadě je to kombinace, ze které nelze vyrobit aminokyselinu. Sem se pochopitelně můžou směřovat teorie o rozvoji lidského genomu.

Jenže konkrétně DNA je přece "jen" nosič informace. Něco jako CD s vypálenými informacemi - sice přepisovatelný a schopný vytovřit si okolo sebe "počítač", ale pořád je to nositel informace.

Když v jurském parku do pštrosího vajíčka cpali dinosauří DNA, tak to je sice super, jenže v tomhle případě je daleko zajímavější než nosič informace čtečka - to vajíčko. A ta je nastavená na výrobu pštrosů. Takže pokud se do ní dostane program vyrob dinousarua, tak je sporné co se stane.

No a o mechanismu "čteček" se toho ví ještě daleko méně než o informaci zapsané v DNA.

---

Biologie a fyzika a ostatní vědy můžou být ohromě vzrušující a hluboce duchovní, jen to dá spoustu práce se dostat k tomu, abych to byla schopna pojmout. A narozdíl od New age teroiích dokáží dojít k závěrům, které mohou být stejně hluboké, ale nemusí přitom porušovat přírodní zákony a dají se ověřit.

ZUZKAOU: a jak to je? Já jsem se domnívala, že pokud je nějaká anomálie v dna, tak je to velký průšvih.

Popřípadě v průběhu života se mění DNA, RNA nebo následné metabolit nebo jak to je?

Kromě základní biologie doporučuju třeba knížky Zdeňka NEubauera -
Biomoc, O přírodě a přirozenosti věcí - ale pozor, bez zopakování alespoň maturitní úrovně bilologie se to nedá pochopit.

NEubauer je sice profesor bilologie a jeden z klíčových českých filosofů, ale další jeho knížky jsou třeba o tarotu a nebo kabale, takže by sktuečně ani nejzarytějšími odpůrci NWO neměl být považován za odporného materialistického scientistu.