GOBERS: Děkuji za poznámky ze správného košíku. Myslím, že chápeš, kde leží jádro pudla.
Ad genocida - aha, takže Adolf se nám stává archetypem, no vida...
Musím říct, že mě to fascinuje, protože v tom opravdu čuchám mýtus. Do jakého modelu se Adolfovi tak dobře podařilo vejít, že rozezněl ty správné struny? A ta energie je uvolněný psychický potenciál / projekce semitských nebo indoevropských komplexů?
Co se týče antisemitismu tak si například myslím, že onen typický antisemitský "žid" je ve skutečnosti indoevropanův archetyp. Tj. že je to paradoxní, ale žid je zčásti vlastně nějaká divná árijská projekce. Černé obleky, černé klobouky, černé oči, dlouhé nosy, pejzy jako nějaké divné ufonské anténky nebo inverzní kozí rohy nebo co - to všechno jako kdyby vypadlo z oka prosté lidové představě o čertovi nebo nějakém záporákovi, vodníkovi. Proč? Co bylo modelováno podle čeho? Čert podle žida nebo naopak?
Šel tedy Hitler a jeho banda "bílých" zabíjet nějaký svůj vlastní provinilý Stín, který si po staletí pěstovali? Všechny ty výmysly o temných židovských rituálech, které za středověku a novověku kolovaly - co jsou jiného než árijská hrůza z vlastního pohanského potenciálu? Byl tedy holocaust v podstatě starobylým rituálem vyhánění Azazela?