AACHEN: voni se tam klidne poperou i kdyz treba Armen zamete schody, ktere patri pod spravu Reku... holt jsou to mnisi a ti maji casto nervy na spagate... byt to tak na prvni pohled nevypada, ale hodne z nich nastartuje hodne rychle... a to nejen ti krestansti ;)

AACHEN: "Horlivost domu Tvého snědla je?"
Nechutné!

http://www.youtube.com/watch?v=ohKAT6qThgc

http://english.aljazeera.net/news/middleeast/2008/11/2008119201759615166.html

Tohle je zdá se už jeruzalémskej folklór:-) Horlivost pro chrám Páně je stravuje...

HAROLD: ?

Gorazd!!!

Ve středu 12.11. se uskuteční setkání o.s.Damaskinos v kavárně
Louvre, Národní 22, Praha 1, ve 20 hodin. Na tomto setkání budete moci
vyjádřit své připomínky, návrhy, podněty atd. k činnosti sdružení.
1. témtický večer proběhne ve čtvrtek 27.11. v 19 hodin v Domě národnostních
menšin ve Vocelově ulici č. 602/3, Praha 2.
Přednášet o HESYCHASMU bude Gorazd Vopatrný. V následujících měsících by
měli proběhnout večery ná téma hesychasmus v hudbě a ve výtvarném umění.

al-Hakím byl na mši al-Halíka? ;)

CHOMI: Ještě se vracim k tvé zmínce o trestech smrti pro odpadlíky v Íránu. Dneska v Reflexu jsem čet o panu al-Hakímovi - představitel islámu z Iráku - že snad byl přítomen večerní mši u Salvátora v Praze. Článek se soustředí hlavně na špatnou situaci křesťanů v jeho domovině. Nebyl jsem tam a dost by mě zajímalo jestli se bavili taky o křesťanech v Iráku, nebo jenom o bezproblémové spolupráci těch co na tom jsou líp než oni. Poslední dobou nějak víc začínám pociťovat solidaritu vůči křesťanům v subsaharský Africe, Indii, Iráku, apod. a zároveň bezmoc, že (se) s tím nic nedělá(m). Jsou to často komunity, který přijaly křesťanství dávno před náma a i přes nepříznivý vnější podmínky je uchovávaj.

GOBERS: Dík! :)))

HAROLD: Si to stáhni, je to na webu. http://www.sm-und-christsein.de/Seiten/ethik.pdf

GOBERS: A našel? Jako, asi před dvěma lety jsi slíbil, že půjčíš...:-)

HAROLD: Teď jsem to nedávno hledal, když jsem uklízel knihovnu. :-D

AACHEN: Po pesachu se Velikonoce slaví proto, že Kristova oběť nahradila starozákonní oběť beránka - ten byl předobrazem Krista. Takže aby to sedělo i časově - napřed židi obětují beránka, pak se připomíná oběť Kristova, tak se velikonoce slaví později než pesach. a nesmí se slavit ani ve stejný den!

AACHEN: nojo... to jsou ti římani... ;)

GOBERS: Sadomasochismus und christliche Ethik? ;)

GOBERS: Tahle S/M spiritualita je imho natolik okrajový jev, že se "Západu" nijak nedotýká. A vlastně s ním ani nijak nesouvisí.

CHOMI: Tak fajn. Alespoň někdo:-) Má to ten důvod, že je to zkrátka logický? Nebo nějakej jinej? Zajímalo by mě, jak to maj katolíci odůvodněný - že na to dlabou.

AACHEN: Jak říká Akichita - slavíme. Je to nařízeno už I. koncilem v Nikáji, na západě platí tenhle kánon taky, ale neřídí se tam podle něho. Nevím proč.

AACHEN: Já myslím, že to je do určité míry důsledek toho, že v 19. stol. se začaly čím dál tím více rozevírat nůžky mezi západní (katolickou) církví a postupně se emancipující a sekularizující společností. Čím víc to napětí stoupalo, tím větší byl prostor pro tyhle obskurnosti a - a to je hlavní, protože myslím, že obskurnosti byly vždy - začala si jich všímat oficiální místa a používat je reakčně.

GOBERS: Nechápu kde se tenhle druh "zbožnosti" vůbec vzal. Jestli jde o nějakou obranu - kdy se utrpení přetvořilo v hodnotu, aby se vůbec dalo nějak přečkat. Postupně se pak vyselektovaly i vzory - totiž světci - jejichž duchovní život je charakteristickej zejména nerůznějším fyzickym i psychickym strádáním - např. v podání Terezie z Lisieux pak i duchovním (nevíra v Boha). Ale kdoví, možná se to velmi blíží utrpení samotnýho Krista na kříži. Jen mám pocit, že Ježíš, kdyby to nebyla Otcova vůle (jeho smrt), jistě by se šel raději modlit, popř. někam navečeřet. U spousty světců (alespoň v jejich posmrtný interpretaci) má naopak člověk pocit, že místo "ale zbav nás od zlého", říkaj "pořádně mi nalož!"

AACHEN: ano je

CHOMI: Aha, takhle je tomu víc rozumět. A je pravda, že velikonoce slavíte vždy až po pesachu?