DENDROBATA: To ano, jenže to je proto, že na to má patent tato firma. Za kolik se dnes staví Brotánkovi či Hozmanovi domy? Nezřídka za částky dvakrát, třikrát, čtyřikrát vyšší... Stačí, když se toho konceptu chytne někdo schopný, a začne ho dělat za dvakrát méně. Navíc otázka nákladů, to je velice otevřená kapitola. Stačí uvážit, nakolik taková stavba přijde v momentě, kdy ji dělá specializovaná firma, kdy veškeré užité materiály jsou nově pořízené, hi-tec atp.
Myslel jsem na několik důvodů, už jsem tu o tom i několikrát psal. Mě nepřijde být úplně v pořádku věnovat každé pneu péči v podobě nastokrát opakovaného bušení desetikilovým kladivem. Znám lepší způsoby kterak si zhuntovat záda. Ale o guštu žádný dišputát.
Taky se domnívám, že Evropa se dost liší od Ameriky tím, že tu máme jakous tradici, že bychom na ni při stavbě domů měli navazovat a ne se v ní ve vesnické či městské zástavbě v duchu hipísáckých autonomů naprosto odklánět (mě se ty americké "organické tvary" a podobně hodně líbí, ale tady bych s tím byl hodně opatrný, málokdo to umí citlivě i z hlediska posazení do krajiny, výběru lokality a podobně, nehledě na to, že v Americe se např. u kruhových a jiných půdorysů měli na co odvolávat: kdo zná Kahnovu knihu Shelter a Home Work, ví, nač narážím... zatímco v našich kulturních podmínkách byl kruhový půdorys zejména záležitostí sakrálních staveb, výjimečně protože z praktických důvodů větrných mlýnů a teprve až nově tuto zvyklost ruší tzv. kruhové objezdy a rozhledna na Ještědu...). Evropskou cestu spatřuji k obratu k tradičním zástavbě, tedy i k obdélníkovým půdorysům, atdp. Ale to až velmi výhledově, kdy opětovně vzroste potřeba hospodářských budov, mezigeneračního bydlení atp. (mnohé trendy tomuto nesmlouvavě napovídají).