DENDROBATA: Já zde nezdravil Dana Grmelu, ale jiného Dana, kterej tam makal taky a určitě sem koukne.
Jinak já nemohu hovořit za stavebníky, to kdyžtak přímo zkontaktuj Evu Zacharovou, viz link ve článku. Jakožto budoucí stavebník domu z nosné slámy (začínáme příští rok) vidím samonosnou slámu jako velmi jednoduchý způsob, který si postaví úplně každý s větší dávkou svépomoci než dům s konstrukcí.
Já to vidím takto (bez nároku na "pravdu"):
- Domnívám se že ušetřených bude víc než pár tisíc.
- Samonosná sláma nese tíhu podkroví a střechy, a tedy by měla lépe tepelně izolovat, je víc zkomprimovaná než u běžných slaměných výplní.
- Sloupy v konstrukci musí být nejspíš pravidelně rozloženy, tzn. nemusí vycházet tam, kde bys potřeboval okna a dveře, a pak musíš balíky složitěji instalovat okolo těch sloupů a zároveň okolo pomocných sloupů pro okna a dveře.
- Dřevo pracuje, a kdyby náhodou byl nějaký sloupek vadný je problém ho vyměnit; balíky v samonosné slámě se vyměnit dají bez problému.
- Potenciální problematické body styku nosného sloupu se "zemí" (voda, která projde zevntř zdí nebo zvenku v případě nejakých závad na fasádě).
- Zemětřesení (ač to není pro naši zeměpisnou polohu důležité) - nosná sláma má neskutečnou výdrž při zemětřesení. Bylo to akademicky ověřováno na simulaci zemětřesení:
http://dotsub.com/view/bf6c893a-d380-40ab-b9e9-b1ad47bb6bf1
Lepší a akademičtější zdůvodnění by určitě podal Kuba Wihan, který by mě určitě i opravil tam, kde se případně mýlím.