DENDROBATA: Rozeznávám správně na fotce 26 polystyrén?

TURF:
MATT:
DENDROBATA: Odpověď od Kuby: merena kvalita tepelne izolace skrz balik 100kg/m3 je lepsi, nez skrz balik 130kg/m3. Ten rozdil neni prilis podstatny. Podstatny rozdil je vsak pri kvalite tepelne izolace ve srovnani s ekopanely, kuprikladu, kde je slama slisovana na zhruba 380kg/m3 >> skoro jako masivni mekke drevo a kvalita izolace je drevu podobna.

Pri zdeni z baliku, se budeme muset bavit o kvalite izolace skrz m2 zdiva, tedy budeme muset zahrnout spary mezi baliky a podobne tepelne mosty. Potom zalezi na kvalite provedeni a na celkovem slisovani sten, na jakou kvalitu izolace se dostaneme. Pak se muze klidne stat, ze vypln izolace z baliku 100kg/m3 v drevenem ramu bude vykazovat DALEKO horsi teplne izolacni vlastnosti, nez nosna slama pri 130kg/m3.

TURF: nejde jenom o hodnoty vodivosti, ale o pomery jednotlivejch materialu.. hodne zjednodusene muzes delat vazenej prumer pres plochu kolmou ke smeru toku..

AMBIENTIUM: nn. chtel jsem rict, ze u hrazdeny kce, kde neni slama nosnym prvkem, nerozhoduje o horsi tepelny bilanci mensi hustota slamy, ale ty dreveny sloupky a vzpery, ktery maj vyssi tepelnou vodivost, nez jakakoliv slama.

ale je to jenom imo :) = na AMBIENTIUM: se urcite zeptej a posli vysledek ;)

TURF: Jak to myslíš s tou dřevěnou konstrukcí a tepelnými mosty? Jakože ten věnec by dělal most?

TURF: Viz AMBIENTIUM. Platí to samozřejmě do určitého bodu hustoty (který neznám) a odkud bude pak bude samozřejmě tepelná prostupnost zase růst. Zkusím zjistit u Kuby.

AMBIENTIUM: a nemluvi do celkovy tepelny prostupnosti spis ta drevena kce? mam za to, ze cim komprimovanejsi balik, tim vetsi tepelna vodivost ;)

AMBIENTIUM: Baliky co mam prave ve stodole maji hustotu 100kg/m3 cili baliky 40x50x70cm po 12 kg a to si myslim ze bude na samonosnou malo .. Meli bychom stavet s konstrukci az se probojujeme papirovanim ..

ted jsem nasel, prectu po-o.

Thermal properties of straw bale walls
http://homegrownhome.co.uk/pdfs/Danish%20english%20only.pdf

INVESTIGATIONS REGARDING THE THERMAL CONDUCTIVITY OF STRAW
http://www.ce.tuiasi.ro/~bipcons/Archive/185.pdf

muj skromnej odhad je, ze s vetsim stlacovanim slamenejch baliku bude jejich tep. vodivost stoupat..

vymenu baliku v hotovy stene si taky moc nedokazu predstavit, resp. jak probiha identifikace spatnyho baliku pod omitkou? spatny znamena asi hnijici, napadeni skudci, ???

AMBIENTIUM: dekuji za odpoved, i kdyz u jedne stavby domu ze samonosne slamy jsem asistoval, a vymenu baliku v hotove stavbe si moc nedokazu predstavit, stejne jako sloupu .. Uspora ceny za material bude dost individualni, zalezi na velikosti a slozitosti konstrukce domu atd .. Styk sloupu se zemi je stejne problematicky jako styk baliku se zemi.. popr. styk omitek a dreva (jina rozpinavost, tepelne mosty) Se stlacenim baliku souhlasim, tady bude vyhoda jasna .. S zemetresenim je to zajimavy, i kdyz asi ne u nas na Morave (i kdyz kdo vi :) Jako vyraznou nevyhodu vnimam duraz na vysokou kvalitu baliku... viz tvuj odkaz na ekobydleni tady AMBIENTIUM:

DENDROBATA: Já zde nezdravil Dana Grmelu, ale jiného Dana, kterej tam makal taky a určitě sem koukne.

Jinak já nemohu hovořit za stavebníky, to kdyžtak přímo zkontaktuj Evu Zacharovou, viz link ve článku. Jakožto budoucí stavebník domu z nosné slámy (začínáme příští rok) vidím samonosnou slámu jako velmi jednoduchý způsob, který si postaví úplně každý s větší dávkou svépomoci než dům s konstrukcí.

Já to vidím takto (bez nároku na "pravdu"):

- Domnívám se že ušetřených bude víc než pár tisíc.

- Samonosná sláma nese tíhu podkroví a střechy, a tedy by měla lépe tepelně izolovat, je víc zkomprimovaná než u běžných slaměných výplní.

- Sloupy v konstrukci musí být nejspíš pravidelně rozloženy, tzn. nemusí vycházet tam, kde bys potřeboval okna a dveře, a pak musíš balíky složitěji instalovat okolo těch sloupů a zároveň okolo pomocných sloupů pro okna a dveře.

- Dřevo pracuje, a kdyby náhodou byl nějaký sloupek vadný je problém ho vyměnit; balíky v samonosné slámě se vyměnit dají bez problému.

- Potenciální problematické body styku nosného sloupu se "zemí" (voda, která projde zevntř zdí nebo zvenku v případě nejakých závad na fasádě).

- Zemětřesení (ač to není pro naši zeměpisnou polohu důležité) - nosná sláma má neskutečnou výdrž při zemětřesení. Bylo to akademicky ověřováno na simulaci zemětřesení: http://dotsub.com/view/bf6c893a-d380-40ab-b9e9-b1ad47bb6bf1

Lepší a akademičtější zdůvodnění by určitě podal Kuba Wihan, který by mě určitě i opravil tam, kde se případně mýlím.

AMBIENTIUM: pekny :) mne by zajimalo proc jste se rozhodli pro samonosnou slamu, kdyz u domu s konstrukci je financni rozdil minimalni? vlastne jen cena za svisle vzpery, coz je par tisic ..
Jinak Dana znam, pocital mi statiku ..

YBUKO: to je právě ono, si myslím, že Reynolds bere earthship jako svojí značku. Tedy bez něj to je jen napodobenina, něco jako když si koupíš tričko nike u větnamců :)