Ja brala Santiago hlavne kvoli tomu, ze tam su nejaky ludia a keby sa mi nieco stalo cestou, tak tam neostanem lezat par dni, kym ma niekto najde.

Vtipne je, ze ten pad dole kopcom a zbieranie sa zo zeme som zvladla tak skvelo, ze zrovna nikto nebol v dohlade, aby mi fakt mohol pomoct. Ale potom dalej cestou, ked som osetrovala alebo chladila to rozbite koleno, tak sa ludia zastavovali a ponukali ju.

Dalsi dovod bol, ze som mohla ist popri oceane. More je moja celozivotna laska. :)

Do katedraly som sice vosla na nejaku tu prehliadku (ani neviem, ci na vsetky, co som mohla), ale na omsi som nebola.

KRISKA: mne to dalo dost. Ale ja se tam sla usmirit s Bohem. Stalo se. Povazuju to za vyrizeny. :))

KRISKA: Na compostelu ti staci 100 km, ak ides normalne peso.

Takhle, ja mala cely zivot mega problem komunikovat s cudzimi. Teraz uz viem, co za to moze (PAS), tak sa s tym ucim pracovat a postupne sa to lepsi. Aj ta anglictina bola vzdy u mna neexistujuca, ale cele to bolo len kvoli tej komunikacii. Tady som sa cely jeden den bavila s jednym Nemcom po anglicky. Jako furt je to pre mna dost neuveritelne, ale dala som to. Bola som teda vecer mega vystavena, ale nelutujem. Aj ked dost myslim, ze hodne spravilo to, ze ma fakt pocuval, co naozaj hovorim a nedomyslal si tam milion veci okolo, ktore tam bezne vidia neurotypici, pretoze svet "nejak" vacsinou funguje.

A ci mi to nieco dalo? Ja vlastne neviem. Sla som tam s tym, ze to je dovolena. Santiago ani nebol hlavny ciel. Povodny plan z roku 2023 bol, ze "o 2 roky vyrazim na cestu do Santiaga". Co som splnila uz hned tym priletom do Porta. A cestou som si skor uzivala tu pritomnost, vypadnutie od problemov a riesila veci jak postupne prichadzali, ziadne "velke rozmyslanie, co so zivotom" sa nekonalo. Aj ked s tym Nemcom som si ujasnila, ze na ten zivot idem (teraz) dobre. Aj napriek posranemu zdraviu a komplikovanemu zivotu. Alebo mozno vdaka tomu. Ktovie :)

Jako trochu vam tie albergues a socializaciu s ostatnymi putnikmi zavidim. Mozno to casom tiez dam. Zatial ma to ale stale moc desi. Uz tak som brala ako velke plus, ze som sa bola schopna bavit s ludmi aspon cez den. :)

Jednu noc som mala izbu v byte u strasne milej pani, asi povodom z Indie. Strasne mi chcela navarit, osetrit to koleno, dojst nakupit a pokecat. Ale ja uz nemala silu na nic ine, len si osamote v tichu lahnut. Dost ma to teda mrzelo. Vyzerala fakt nestastne, ze sa o mna nemoze postarat.

Me ta cesta vysla mnohem levneji nez jsem cekala… davala jsem si na uctu bokem veskery prachy z melouchu, co beru, abych pripadne, kdyby byla krize, dojela do lisabonu i taxanem a s placem se vratila :))

Ale nebylo to nutny, protoze i nejdrazsi ubytko (to v Oia, pro predstavu screenshot z bookingu) stalo uz 60€, vcetne snidane, vyprani (pan mi hadry i slozil!):) Ostatni tak v prumeru 15€/noc, nejlepsi alberge 18-20€. Nahore na palande jsem nespala ani jednou.

Snidala jsem citronovej jogurt, cestou lemtala jedno kafe s mlikem za druhym (ja mam kafe rada a bylo suprlevny), pila freshe a kazdej vecer jsem si dala nejakou rybu nebo morsky potvory. Dvakrat jsme si varili neco spolecne v alberge. Cenove levnejsi nez restyka, kam chodime s kolegy na obed ve Svinibrodu. :)

Byla jsem tam v zari. Letos dam taky zari, ale o 14 dni bliz k rijnu.

A mnohem vic se mi libilo v Portugalsku. Jsou tam mnohem privetivejsi a srdecnejsi lide. (Muj spanelskej exmilenec si ale mysli, ze jsem zapskla a mam rada Portugalce, protoze tam mam cast rodiny. No, nevim. :D)


FRDK: strasne mic rada bych si prohledla i tve vzpominky z cest! Udelej to! 💙

Za odkazy diky, plan na vecery jasnej!

VESTIGIA: jo, aha, no já si právě tenkrát pamatuju, že razítko mi dali i při návštěvě kláštera a chrámu, ale nevěděla jsem, že to musím mít odevšad. A občas jsem prostě nezvládla někam na dojít včas :) 2 razítka za den jsem určitě neměla...

KRISKA: Kupovala som hlavne v potravinach. Tie male kavarny/bary v Portugalsku na pobrezi boli bezlepkovo dost bieda. Ale niekde ma nechali jest moj chleba a raz mi doniesli ku kave s velkou slavou male balicky nejakych slanych sucharov. :D

Prvy vecer v Spanielsku som sa citila jak v nebi. Doniesli mi listok s alergenmi a ked som si objednala rybu, tak sa prisla casnicka spytat, ze ci nechcem aj chleba, ze maju bezlepkovy. Ked mi doniesla cerstvo rozpecenu bagetu, tak som na nu neveriacky zirala. A potom uz boli bezlepkove veci casto aj v kavarnach, dokonca x druhov aj na konci sveta. Celkovo v Spanielsku s tym problem nebol, skor som uz vecer nedavala tych ludi. Ale par krat som na nejake jedlo sla a bolo to ok. :)

JJ, 100 eur je hodne na pohodu. Ja fakt netusila, kolko bude treba. A kedze som sla prvy krat sama takto a to zdravie mam dost mizerne, tak som chcela mat klud aspon v tomto smere. Len mi teda chvilu trvalo si potom uvedomit, ze ked tie peniaze na to mam, tak ich mozem aj minut. :)

Joa asi třikrát jsem taky spal u takových těch horských kapliček a jednou kousek za O Cebreirem jsem zatměl a jelikož se honily mraky a mi už se nechtěla věšet hamaka a tarp, schrupnul jsem si tadyhle v hřbitovní kapli.
Spalo se bezvadně :-D

GRANTORINO: No, ona se ta pravidla dost změnila a mění. Přeci jen už je to 12 let Letos tam taky má být něco nového. Nám třeba ta minimálně dvě razítka za den na ubytovnách kontrolovali. Rozmohl se totiž takový nešvar, že lidi jedou na dovolenou a aby ušetřili, spí po ubytovnách jako poutníci. Už to prý dělají i jakési cestovky...
Ale zas musím říct, že razítka jsme až na pár výjimek, potkávaly v téměř každém obchodě, kavárně, restauraci a dokonce i v půjčovně surfů :-)

A tady přímo odkaz na stránky Ultrei, kde o tom ubytování mluví https://ultreia.cz/ubytovani/

KRISKA: Toleruje sa to vraj, ked sa zlozis niekde u cesty bez stanu a rano hned zmiznes. Ale to si moc predstavit neviem a asi bych si skor chcela niekam zaliezt mimo oci.

Prve noci som mala okolo tych 40-60 eur, v podstate tie prve 2 tyzdne, jak pozeram. S tym, ze to postupne rastlo blizsie k Santiagu. Vacsinou nejaka izba pre 2, s vlastnou kupelnou. Dalej uz to bol problem trochu a tak som mala par krat cely apartman. Najdrahsi ma vysiel na 86 eur a nemat ho zrovna v nedelu, kedy som si nemala kde nakupit, tak bych tam mohla pekne vyuzit fakt hodne vybavenu kuchynu. To albergue ma vyslo na 26 eur, ale mala som rezervovanu tu sukromnu izbu dopredu. Bez toho bych tam po tom zraneni nedopajdala vcas. Uz tak to bolo tesne.

Inac som pocitala, aby som bola kludna, s tym, ze chcem mat na den na ucte 100 eur, keby sa cokolvek poto. Na druhu stranu som dost usetrila na jedle, pretoze nemozem lepok (kopu lakavych svaciniek cestou odpadlo uplne) a vecer som niekolkokrat odmietla ist zase medzi ludi este niekam do hospody. Ja vlastne vacsinu penazi fakt dala len za to lepsie spanie. Ale bez toho by to u mna fakt neslo.

A jo, cez booking. S nim som sa vypiekla cestou na Fisterru. Blbne mi v nom nejak mapa a ja si omylom nasla spanie 3 km od cesty, takze som si este pekne zasla mimo stezku po asfaltke vecer aj rano zase naspat. Ale ide to riesit aj bez neho a lacnejsie. Vpodstate su vsade nejake reklamne letaciky s cislami na whatsap a tak. A taky v tych roznych aplikaciach je tiez kopu roznych kontaktov.

KRISKA: Normálně všude venku, tím, že jsem byl na kole, hledal se mi vždy vhodný flek večer rychleji a lépe, než pěšímu, ale jak píše Jakub - i tak to jde. Vždycky jsem se samozřejmě trochu uklidil bokem někam do lesíka nebo k vodě většinou, a nebo u takových těch piknikových fleků s ohništi a lavicemi, případně i se záchody, ale vůbec jsem se nesetkal s tím, že by se tam bivakovat nemohlo. V Peneda-Gerês, v horách v Portugalsku jsem si na jednom takovém grilovacím místě v tom krbu pod stříškou rozdělal oheň a cosi opékal, zrovna ten den celé odpoledne pršelo a po setmění za mnou přijeli policajti ve dvou autech a ten oheň mi uhasili, že prý je období sucha a nebezpečí požáru, ze byl vydán zákaz rozdělávání ohňů. Viděli, že už jsem tam mel vytažený spacák a karimatku a ptali se, jestli tam budu spát a já, že jo, popřáli dobrou a odjeli.

Já jsem šla Camino de la Norte v roce 2013 sama a spala jsem na divoko tak půlku času někde v lese nebo na mezi. O zákazu vůbec nevím XD
jako skaut jsem prostě vždycky našla skončila někde na nějakém místě, kde nikdo nechodil, aby mne nikdo nenašel. Jen jednou na mezi pod stromem mne ráno zdravili dva starší pánové a jednou jsem se ráno probudila a zjistila, že spím na něčí zahradě, protože na mě koukala stará babka s chlapem. Ale nikdo nic neříkal... :)

VESTIGIA: no, ja tu jednu noc, co to vyzeralo, ze nestihnem ubytovanie (cakali na mna skoro o 1,5 dlhsie jak mali a stihla som ich tesne pred odchodom), rozmyslala, ze miesto spania v parku v dazdi radsej celu noc v tom dazdi poslapem..

bol to fakt priserny den a pani ked ma videla (vyzerala som fakt strasne, premocena a zmrzla a fest unavena), tak si odmietla vziat nejake eura za cakanie a este mi tam pozapinala vsetky ohrievace, co tam mala.. a bolo fakt fajn mat v ten vecer cely apartman len pre seba a rano nemusiet vyrazit pred 11

KRISKA: upřímně, to nevím. Nepotkaly jsme nikoho, kdo by venku spal. Na to je asi lepší se zeptat třeba na FCB skupinách. V hlavní sezoně se otvírají další ubytovny, v jednom městečku nám paní říkala, že když je nával, dělají nouzové přenocování v místní tělocvičně, jinde nám zas poutník říkal, že když bylo plno, pomohli mu lidi z albergue najít bydlení jinde. Takže ani v tomhle ohledu jsme tam nepotkaly nikoho, kdo by zůstal bez střechy nad hlavou. Ale my šly na začátku května, takže to nebyla úplně hlavní sezóna.
Jak píše FRDK, ideálka je si stáhnout třeba apku Camino Ninja, tam je seznam ubytoven i soukromých ubytování, kontakty, mapa cesty, označená místa s bankomaty, obchody, veřejnou dopravou, atd...
Pokud bych někdy šla znovu (myšleno Portugalskou cestu), tak už bych si ani karimatku nebrala, protože venku bych spát nechtěla. Platit pokutu by se mi moc nelíbilo :-)

No a když zmiňuješ finance, tak já se vešla se vším do cca 17 000,- za patnáct dní. A rozhodně jsme se nijak neomezovaly.