KRISKA: Oni ti poutníci většinou vyrážejí brzy, někteří už i v pět, šest hodin, standardně tak v sedm a do osmi, mám pocit, bys měla opustit albergue většinou. Jednak se tak chtějí vyhnout (v sezóně) největším vedrům a pak - oni většinou ujdou tu svoji naplánovanou etapu během poledne a po obědě už pomalu, nebo spíš rychle, řeší ubytko, pokud nemají rezervačky, některé albergue mají otvíračku už ve dvě nebo tři odpoledne a kolikrát už tam stojí fronty poutníků (na těch vytíženějších místech, ve městech...), aby chytli pryčnu a pak už se věnují odpočinku, jídlu, praní a sušení, družení nebo courání po městě a památkách třeba...
ACIDQA: Čechů jsem moc nepotkal, zato Poláků fest, jak pěších, tak i cyklistů, takže jsem i podřistal po našimu, jednu holku dokonce z dědiny asi třicet kilometrů od nás a po dokončení Primitiva jsem se v Santiagu seznámil s Januszem, který přijel z Wroclawi taky na kole, pokračoval pak dál do Lisabonu a podél jižního a východního pobřeží přes Itálii zpět domů, měl to naplanované vrátit se domů až na Vánoce. Chvíli jsem zvažoval, že bych se k němu přidal, aspoň do té Itošky, kam jsem taky chtěl. Nakonec to dopadlo jinak.