SAYRAYT: Vždycky jsem dělal spíš jen přístřešek ze dřeva. Nevyplňoval jsem to izolací ani nezaklápěl. Je jasný, že s jednoduchým opláštěním tam prostě bude takřka venkovní teplota. A přehřívání je odvislý od toho, jak je garáž situována (zastíněna stromy, domem, atp...), jaké má větrací otvory, atd.

máte někdo zkušenosti s navrhováním či prováděním dřevěných garáží? Konkrétně mě jde o problém vnějších vlivů na vnitřní prostor (zima, teplo, vlhkost atd.) U zděných garáží je docela dostatečně zajištená teplota, kdy je vzduch nad bodem mrazu, což u dřevěných garáží s jednoduchou konstrukcí a jednoduchým pláštěm s desek atp, není až tak samozřejmé. V létě je zas problém s přehříváním .. u většiny garáží tohoto typu jsou problémy vesměs stejné, pokud se nepletu:)?

jestli se muzu zapojit do debaty...:) na vsech novych typech oken je poloha paky na mikroventilaci...tzn moznost volby tesnosti okna.

jinak co nam ve skole rikali, nemuzu nez souhlasit se Zajoncem, co se kondenzace par tyce.

A btw. kdo by chtel v lete v baraku vedro??? to ja teda radsi chladek, ktery po zatepleni v lete v dome mame.

MICHAEL_UFON: Ale my spíš hovořili o difusi vodních par než výměně vzduchu infiltrací.... a tam si myslím, že rozdíl plastu a dřeva je. ikdyž je lepenej europrofil namáčenej či tlakově impregnovanej, po pár letech stejně je ochrana ne plně funkční a tím se projeví i pórovitost dřeva. s infiltrací souhlasím.

SWARAJ: Až na "dřevěná okna" naprosto souhlasím. Nicméně rozdíl v těsnosti plastového okna a dřevěného tzv. "Eurookna" není skoro žádný.
Záleží čistě na systému těsnění toho kterého rámu, příp. seřízení kování.
V každém případě mají všechna moderní okna (bez ohledu na materiál) příliš velkou těsnost, než aby stačilo větrání infiltrací (zjednodušeně přirozená výměna vzduchu netěsnostmi rámu).
Píšu to jenom proto, že to je častý omyl kdy plastová okna jsou ta špatná "těsná" a dřevěná jsou ta "dobrá".
Čistě pocitově mám nicméně také raději dřevo...

COURT: A co je spúatneho na otevirani oken? Take bydlim v poslednim patre (ne panelak ale cihlak) a po zatepleni jsem se konecne mohl normalne vyspat aniz bych se nadranem probudil uplne vypocenej, nehlede nato ze se mi uz neprehriva tolik pocitac. A pak, v zime nam delali okna - dreveny eurookna, tak jsem zvedavej jak to bude vlete, jestli budu mit vetsi chlade (vitam!), v zime se okna osvedcili, poprve vzivote jsem stahoval i topeni!

no já to beru podle sebe. v létě bylo v našem patře v paneláku vždycky vedro a po zateplení je tam zima :/ znát je to hodně. abychom místnost ohřáli, často v létě musíme otevírat okna, aby teplý vzduch proudil dovnitř (panelák, poslední patro)

COURT: s tou vlhkostí je to trošku jinak, víc větrat musíš v případě, že vyměníš původní okna za nový plastový, který jsou mnohem těsnější. Tím pádem musíš odvést vyprodukovanou vlhkost ven větráním. Plísně se tvoří v případě kondenzace vodní páry např. na povrchu zdi. Ke kondenzaci dochází když povrchová teplota klesne pod teplotu rosnýho bodu. Zateplením změníš průběh teploty v konstrukci a můžeš vyloučit povrchovou kondenzaci a tím pádem možnost růstu plísní. Takže zateplením naopak omezíš riziko růstu písní. Ta další teorie, že se musí déle topit, mi přijde taky zcestná. Určitě to není tak, že by se sluníčko opíralo do zdí, který by ti doma topily. Solární zisky využiješ hlavně okny. Když máš zatepleno, tak ti navíc v bytě zůstanou déle než když je pustíš hned ven nezateplenou zdí.

ale o co máš zateplený byt tak o to VÍC musíš větrat(plísně, dýchání, vzduch), tím pádem víc v zimě ochlazovat vzduch, aby tam nebylo moc teplo a nedělaly se plísně. tudíž se mi zdá, že moc úspora to neni jako když nemáš zatepleno a nemusíš větrat tolik, teplota je stabilnější, plísně nehrozí. plus v jarních měsícíc se byt otepluje, může se dřív přestat topit. v zatepleném bytě je ale zima, sluníčko se nemá do čeho opírat, co ohřívat. je tedy nutný déle topit.
já jsem proti.

souhlas stim co ste psali. Samozrejme ze kdyz zateplis mas jine fungovani fyziky jako takove nez pred zateplenim... o tom zadna.

Nicmene zateplovani jako takove je hned z nekolika duvodu. Prvni z nich je tedy uspora enrgii. Stim je spjat celkovy rezim tepla, potazmo vlhkosti v celem objektu.
Druhy z nich, ktery oduvodnuje zateplovani jak starych budov (zdenne, panelova a jine), je o tom ze tu mame neco jako "stabilita".. "pohoda v uzivani" a "zivotnost materialu". Je tim mysleno to ze mame v prubehu roku stabilni teplotu uvnitr obejktu, ze pohoda uzviani (coz je terminus technikus :o) neni narusena venkovnim prostredim a zivotnost materialu je jasna.
Tzn. ze zatepleni objektu fugnuje proste jako izolant pred okolnim prostredim. V zime mrzne a setrime teplo. Pres den v zime se fasada otepli (pusobenim slunecnich paprsku) klidne na + 20 a i vic a v lete, coz je nejhorsi mame pres noc kldine + 5 a pres den je na fasade kldio +40 nebo snad i vic. No a to dela vysoke teplotni vykyvy. Takova cihla dokaze daleko hure reagovat na takovou zmenu. Tepelny izolant nezaruci ze teplo neovlivnuje stavbu jako takovou, ale zaruci jsite "spozdeni" v teplotnich cyklech. Takze prvek jako je cihla nebo panel neni tolik namahany teplotnimi cykly ktere se do zivotnosti promitaji snad nejzasadnejsim zpusobem.
Je to dost znatelne u soucasnych "komo" panelaku. Pri revitalizaci panelovych domu se casto resi zalivky a stykova vyztuz mezi panely. Stejne tak je problem u spatneho reseni starych domu s plochou strechou a atikou. Bezne je to spatne resene jak konstrukcne tak tepelne. V interieru panelaku je to znat "utrzenymi" panely u fasadnich sten. To se projevuje znatelnou trhlinou ve spare pri styku fasadniho panelu a stropniho panelu.
Kdyz se barak zateply, obvodova konstrukce tolik "necvici" v zavislosti na teple, protoze samotny cyklus je posunuty..spomaleny...

COURT: kdyz jsem se o tom bavil s kolegou přes tepelný ztráty apod. tak některý cihelný bloky to dle údajů výrobce splňují, ale skutečnost je jiná, tak se to holt sichruje - doobaluje polystyrenem.
osobně bych si to nikdy neudělal, zateplili jsme si se sousedama činžák a nemít původní dřevěný okna, tak tu asi shnijem, vlhkost se drží uvnitř a prkna na půdě jsou komplet plesnivý.. díl na tom asi bude mít nejspíš i absence hydroizolace spodku stavby, takže u novejch baráků půjde víceménně jen o vlhkost vzniklou provozem domu.

navíc, mít fasádu, do který udělám díru hráběma.. je mimo zdá se mi..

ještě mám dotaz - co řkáte na to, že se v dnešní době staví rodinné zděné domy a jejich povrch se před omítnutím rovnou zatepluje?? mně to připadá jako podivná hloupost, dělat novým domům v podstatě úpravu, která zatepluje ty staré.. na druhou stranu - nový cihlový dům bez zateplení..?! nebo jsou v technologiích staveb dnes už takové úpravy(tloušťka a profily cihel...) že je dům zateplen dodatečně?

LUMIERE: jj, není to o tom, že to spíchne kdejaká parta tesařů, jak si může někdo mylně myslet... Prostě chce to znát problematiku a pak to může suprově fungovat. V opačným případě to může být průser.

SWARAJ: jj..souhlas..ja mam taky rad drevo. Drevo je fajn :o) . Ovsem je to "chytrejsi" konstrukce a u "chytrejsich" konstrukci je to narocnejsi na detaily..oba o tom vime, ale sahneme si do duse jak to v teto zemi vypada s provedenim at uz staveb tak vseho a hlavne s uzivanim objektu, ktere je take dulezite!!! :o)

LUMIERE: Ještě k rozdílu životnosti mezi dřevostavbou a cihelnou stavbou. Základy, izolace proti vlhkosti, zateplovací systémy, fasádní systémy (ať omítky či obklady), krovy, střešní krytiny, rozvody sítí, podlahy, výplně otvorů, povrchové úpravy, zařizovací předměty, atd. mají oba typy konstrukcí naprosto shodné, tzn. i shodné životnosti.

Takže rozdíl máme jen v obvodových nosných prvcích, popř. stropech. U dřevostavby jsou náklady na tyto konstrukce cca 80tis. Kč. U zděných daleko vyšší (nepočítaje náklady na větší únosnost základů, delší dobu výstavby, přesun daleko větší hmotnosti materiálu, manipulaci na stavbě, atd.). Myslím, že při celkové investici je to zanedbatelná položka...

Když to shrnu, tak jako potenciálnímu stavebníkovi je pro mě daleko více rozhodujíci dopad na životní prostředí, pocit ze stavby, atd. než to, že část zděného domu přežije o pár desítek let více než u dřevostavby.

COURT: ještě jen - osobně bych nepoužíval izolace jako pěna či polystyren. působí jako parozábrana a při špatném provedení se na jejich povrchu může tvořit kondenzát, který nemá možnost prostoupit do exteriéru.. raději doporučuji difusně otevřené skladby..

LUMIERE: Záleží hodně na detailním provedení, kvalitě dřeva (třeba KVH profily vysoušené na normou požadovanou úroveň), typu spojů (čepované konstrukce vydřží víc než styčníkové pozink prvky), difusně otevřenou konstrukci, atd.

Jinými slovy, pokavad dodrží stavitel zásady pro zabudování konstrukcí, požadovanou vlhkost prvků, zamezení diferenciální kondenzace, správné provedení detailů a difusně otevřenou skladbu, tak by dle mne neměl být problém, aby stavba vydržela dostatečně dlouho, klidně i 100 let...

Osobně si myslím, že ať stavba vydrží 70 nebo 100 let, je to pro ni dostatečně dlouhá doba. Vzhledem k tomu, že stavby daleko rychleji stárnou morálně (20 - 30 let), není ani důvod, aby tu byly déle. Praxe hovoří jasně - málokdo chce jít do rekonstrukce stávající zděné stavby vzhledem k problémům a financím, které s tím souvisí. Z tohoto pohledu je optimální, pokud stavba slouží jednomu max. dvěma uživatelům. Následně se pak dá rozebrat, prvky použít anebo nechat pohltit přírodou. z tohoto pohledu je dřevostavba ideální, neboť se dá takřka kompletně demontovat, materiál využít znovu (anebo ho spálit:). Navíc nezatěžuje přírodu emisemi CO2 (naopak během růstu dřeva ho pohlcuje), kdežto zděné systémy znamenají natěžit hlínu (díra do země), převést, vypálit (produkce CO2) a opět převést ke spotřebiteli...Následně dnešní děrované cihly nelze recyklovat, neboť při boření je z nich akorát suť, kterou maximálně můžeme použít na zásyp.

jen pro doplnění - nepoužívám systém subtilních prvků twobyfour. jako nosné prvky využívám raději masivnější profily 140/140, které se dají čepovat a jsou kompletně zabudovány uvnitř tepelné izolace (foukaná celulóza, sláma) s difusně otevřenou skladbou. dřevo, pokavad je dobře vysušeno (ano, u nás je problém takové sehnat, ovšem dá se), je chráněno před UV zářením i před vlhkostí, které způsobují jeho degradaci. Ideálnější podmínky pro jeho přežití takřka nejsou.

SWARAJ: mam takový pocit ze bych i skoro nesouhlasil s tak dlouhou zivotnosti. Kdyz to vezmes podle vlastnosti konstrukcniho materialu tak drevostavby v tomto systemu (lehky dreveny skelet) bych sacoval tak na 70 let. "klasicky" zdeny domek z keramickych cihel odpovida tem 100 letum. Ovsem v idealnim pripade. Drevostavba jako takova nema takove vlastnosti. Vem si pouhe charakteristiky dreva jako takoveho. Stavi se z konstrukcniho smrkoveho dreva bezne tridy C22 a to ma nejake vlstnosti v zavislosti na delce trvani zatizeni. Uz jen toto jsou znaky ze drevo vs. cihla ma rozdilne chovani v case co se tyce tuhosti stavebniho prvku.
Samozrejme idela je jiny nez skutecnost a "trvanlivost" je jevem nahodnym zavislym na jiste pravdepodobnosti. Takze se muze stat ze zivotnost bude 100 let. Ale stavitel jako takovy by nemel uvazovat zivotnost u drevostavby 100 let.
Neco jineho je finsky system. Kulatina ma zase jine vlastnosti a konstrukcne jsou prvky jinak namahane. U techto systemu je jejich zivotnost dolozena skutecnosti. U lehkych drevenych skeletu realizovanych v nasich podminkach si budem muset nejaky cas jeste pockat, nez budem moci tvrdit jejich delsi zivotnost nez uvadime v soucasnosti.
Tech 100 let bych asi fakt rekl ze je skoro moc. Berem efektivni zivotnost za podminek spravneho konstrukcniho reseni, reseni detailu, skladeb a hlavne spravneho uzivani objektu. :o)