CUKI: jako mě se katalogové domy líbí v tom směru, že to ty řemeslníci a projektant mají vychytané.
Co jsem se o tom bavil s architekty tak ti to mají za něco podřádného, a nakonec stejne naprojektuji dům co se jen o pár metrů liší od sousedovic, jinak je tam úplně to stejně rozmístění vseho.

Podotknu, že jsem četl knížku o Japonských domech z přelomu 18. a 19. století a tam byli americký tesari hrozný vemena a Japonci za borce co to dělali skutečně od dětství, kdy pomáhali tátovi... :-)

CUKI: takže zprostředkovaná informace. Nebyl jsem v USA, proto mě to zajímalo.
Já si myslim, že v čechách je obecně úroveň stavby na vysoké úrovni (samozřejmě jsou prasata a firmy co to jebou). Pohybuju se v praxi 15let a prošel x staveb, v posledni dobe přibylo dost dřevostaveb jak roste jejich obliba, samo jsem lapen v bublině a vidim jen část.
Mam srovnání s UK a Novym Zelandem. Obě zeme které (si myslím) přejímají nebo sdíli s USA většinu postupu a detailů. Hlavně Nový Zeland přejímá většinu řešení z USA. Pokud se bavíme o občanské výstavbě rod. domů, tak na Zélandu ani v UK neni vyšší úroveň než tady. Naopak, odfláknutá a nedotažená práce, tady máme vyšší nároky na detaily. Samozřejmě rychlost a unifikovanost, kterou oni využívají ke zlevnění a zrychlení stavby, kde navíc opakují to samé řešení návazností atd je zajímavá, ale strašně limitující. Jsem rád, že k tomu tady zatím nedochází. Stavět domy podle modulu desek překližky a finálních panelů mi ježí chlupy. Ostatně už řešení spodní stavby, neřešení hydroizolací (nedej bože radonu) atd nás posouvá dál a máme technicky navrch.
Co se týká historie řemesla, česká historie tesařství - např. 13. a 14. století kdy naši tesaři sázeli dnes nepochopitelné gotické krovy, následovaly barokní krovy, roubenky z masivu atd.
Mi to šlapání na český řemeslo vadí, já si ho vážim.

BANANABOY: No hlavně když to čtu, tak ta věta nedává smysl. :-) Bohužel se občas nevhodně při praní dotknu touchpadu a přehodím kurzor nějak jinam... :-)

V USA jsem nikdy nebyl natož abych tam žil a dělal dřevostavby. Ale jednoho tesaře z Nashville a později New Orleans znám osobně. Jeho otec byl tesař, jeho děda taky a je to tam takto velmi běžné. On sám dělal dřevostavby asi 15 let v USA a teď už asi dohromady (není tu trvale) pátým rokem po Evropě (hlavně Holandsko, Německo, Dánsko). Takže jeho srovnání mi bylo velkým přínosem.
Například teprve chvíli předtím než se poprvé dostal do Evropy se tam začala víc řešit parotěsnost v ostění oken, ale jejich stávající řešení je zase naopak mnohem dál. Speciální samolepící pružné fólie přímo vytvořené pro okna. Ale to se zde na tak malém trhu nemá šanci uchytit. Navíc v USA je mnohem větší důraz na normativnost. Většina oken má typizovaný modulový rozměr...
Ač mají mnohem větší trh, stále jedou vše hřebíkama (ať už ručně nebo pneu). U nás je to hodně o speciálních kováních. Přitom jejich domy jsou mnohem větší a stavebně složitější. Tím že to opravdu dělají tesaři, mají v tom větší zručnost, umějí lépe řešit vady dřeva. Zatímco u nás se staví z prvotřídních přesně předpřipravených surovin (KVH, tesařské botky, úhelníky,..) U nich je to hodně o umu a hlavně rychlosti. Ty dřevostaby tam rostou neuvěřitelnou rychlostí. Staví to víc lidí, kteří jsou velmi dobře sehraní. Proto jsou ty jejich stavby mnohem levnější.
Co se týče kvality provedení tepelných izolací(do nedávna se vůbec moc neřešila), samotného návrhu, technologií a pod. Tak tam má zase prim Evropa. U nich se stavějí hlavně ty katalogové paskvily. Dokonce až tak moc že ti průměrnej tesař z patra vyplivne jak dlouho se co dělá, jaká je na to spotřeba toho či onoho materiálu včetně alternativních propočtů.
Pravdou je že u nich jsou sice skoro všechno katalogové stavby, ale léty velmi zdokonalené a promyšlené. To co tady člověk najde v katalogu by často nevymyslel ani student prvního ročníku stavební průmyslovky.
Navíc je tam u nich nudná rovina a pravoúhle pozemky přesných rozměrů...

No a pak mám srovnání z GB kde jsem žil a hodně to sledoval. Většina staveb jsou dřevostavby, mají často podobný a oblíbený charakter, ale co kus to unikát. Přesnost není britskou ctností. Stavějí to tam stejně většinou dělníci z východní Evropy. A jakákoliv invence je proti britské mentalitě. Takže většina domů má jednoduchá okna, šílené rozvody. Směšovací baterii člověk najde jen u cizinců z dovozu (v krámě ji nesežene) Teplá voda funguje většinou samotížně. Ohřívá se v podkroví.
Moderní budovy, jsou na tom sice už lépe, ale pořád je to dost špatné...

77WHITE: Právě že i když třeba USA se tyhle systémy stavěli v obrovském rozsahu od 60' nahoru, tak ty systémy 2by6 2by8 a vše co s lepší izolací souvisí se začali ve větším měřítku vyvíjet spíše v Evropě a až v posledních desetiletích. Z pohledu nějaké zkušenosti a toho feedbacku ten čas hodnotím jako nedostatečný. Respektive je to obor relativně mladý a ve velkém a rychlém vývoji.

To zesložitění v rámci mnohem složitější k-ce a důsledku technologických detailů, je z principu hlavním rozdílem těch původních 2by4 systémů a těch dnešních, které tu děláme v Evropě dnes.

Co se týče preciznosti a umění práce na stavbě jsou amíci rapidně napřed. Hodně je znám mnohem větší procento těch co to fakt dělají celej život a i kdyby to dělali poslepu a bez měření tak ten výsledek je lepší než u většiny českých firem.

CUKI: Co znamena ekonomicko-ekologickej model? 4by6/4by8 je aplikovatelnej v pohode i u nas, jen to chce neojebat klasicky ukonceni strechy/zalozeni. Z toho uhlu pohledu je staveni podle diplomky mnohem vic riskantnejsi.
V cecha existuje dost overenejch stavarsko-architektonickejch studii zamerujicich se vyhradne na drevostavby, napr Naga. Doporucuju i s existujici samoprovadeckou zaplatit za par hodin konzultace, obzvlast pro laika/samouka.

BANANABOY: Děkuju.

ENDRUE: Tahle kniha by ti mohla pomoct. Je pomerne obsahla s dobrymi detaily.

Dřevostavby - Kolb Josef | Knihy Grada
https://www.grada.cz/drevostavby-(1)-7018/

CUKI: Původně jsem myslel něco víc obecně, ze široka.
Ale když nad tím víc přemýšlím, tak by mě zajímalo něco ohledně 2x4 systému a převážně skladby stěn.

ENDRUE: trochu širokej pojem...

Můžete mi prosím doporučit literaturu ohledně dřevostaveb?

Zdravím, kamarádi staví malou eko dřevostavbu se zelenou střechou u Vraného. Začínají za týden už a rozhodli se nakonec že to nedají bez stavebního dozoru. Nemáte tip nebo nejste někdo z oboru? Předám kontakt. Díky

nemáte tip na kvalitního architekta/projektanta na dřevostavbu na jižní moravě? shání kamarád. zmiňoval 150 metrů v jednom podlaží na rovině.

8Z4S: Žádnou roubenku nikdy stavět nehodlám a přinejmenším nejsem jejich fanda (nově postavených), ale měl jsem za to, že ty závitovky nemají držet původní výšku, ale jen korigovat rovnoměrné sesychání. Tedy do jisté míry urychlit proces který by jinak trval desetiletí. I když do omezené míry.

CUKI: pokud je chalupa celoroubená, tak konstrukce stropu a krovu tlačí přímo na stěny. Jednopodlažní budova je pak bez podstávky. Sesycháním i nepatrným stlačením dřeva se celé konstrukce "spojí" jak říkáš. Rybinové spoje jsou opracované tak, že tlakem na spoj se oba trámy posouvají k sobě na doraz. Proto musí být mezi trámy vůle, aby rybina fungovala.

Drevo seschne o cca 1cm za kazdych 10cm.proto se pouzivaji zavitove tyce, kterou si pritazenim horni tram udrzujes ve stale stejne výšce

NYKRUK: Poloroubené jsou snad všechny ne? Hospodářská část byla vždy kamenná.
Podstávka, jak je už zde napsáno, řeší pouze roznesení patra. Sesedání (tedy problémy s výplněmi) se děje podle mě více sesycháním materiálu, ne jeho zatížením patrem. Nebo je má úvaha mylná?
Navíc sesychání a zatížení vahou má velmi dobrý přínos pro statiku. Dřevo se do sebe zaklesne a zapře. Proto v horách (Jizerky, Krkonoše) jsou roubenky bez podsádky. Zatímco Českolipsko nebo Turnovsko je vesměs všude postavené na podsádkách. Alespoň dle informací ze Severočeského muzea.

GECKO: Ano, u stavby s podstávkou probíhá sesedání stěny jako celku, probíhá samostatně, bez vlivu na strop a krov.
Vložené trámky jsou tam stejně jako píše TSOH. Ale v překladovém trámu nad oknem musí být kapsy nebo díry turch tak i tak.
Podstávka je výborná konstrukce pro poloroubené budovy, protože nemění svou výšku a chalupa se tak po letech drží výšku stropu a střechy

NYKRUK: Diky.. Ta varianta, kterou popisuji je řešena tak, že na těch vertikálních hranolech leží trám.. Proto mi to přišlo divný a tim pádem je to divný. Na fotografii, kterou jsi vložil, se díky vydlabanému prostoru nad trámkem počítá s tím, že si stavba vlivem sesychání sedne.. V té variantě, kterou popisuji se tomuto zabraňuje... Až pojedu kolem zkusím udělat nějakou fotku, ale z obrázku co jsem vkládal, by to mělo být patrné...