OKBOY: Mistr Eckahrt vubec byl spicka, jakoze to dokazal zapsat, protoze to byl chytrej chlap..

" Buh je cira nicota."

- Mistr Eckhart

a

" Co zvanis o Bohu ? Cokoliv o Nem reknes, je nepravdou ! "

- Mistr Eckhart

( "buddhisticke-sutricke" )

..

z uceni Mistra Eckharta:

"Cas je to, co brani Svetlu, aby nas dosahlo. Neni vetsi prekazky pro Boha nez cas. A nejen cas, ale i casne veci, nejen casne veci, ale i casne naklonosti, nejen casne naklonosti, ale i prichut a pach casu. "

tak to je huste ze.. " This timeless moment.. "


a korunu tomu nasazuje:

"Tri veci prekazeji cloveku, ze nemuze poznat Boha. Prvni je cas, druha je telesnost,
treti je mnohost. Tyto veci musi ven, kdyz ma Buh prijit dovnitr, az na pripad, kdyz bys je mel vyssim a lepsim zpusobem: kdyz by se mnohost v tobe zmenila v jedno. "

(az na pripad.. velmi tantricke, buddhisticky :)

rika Mistr Eckhart

"Kazdy hrich prinasi zvlastni duchovni utrpeni. A utrpeni tohoto druhu je stejne jako to v pekle: cim vic trpite, tim vice se zhorsujete. Stejne se deje hrisnikum: cim vic trpi svymi hrichy, tim jsou horsi a ustavicne padaji hloubeji do svych hrichu, aby se zbavili utrpeni."

OKBOY: Přirovnání k voru



Mniši, vyložím vám Dhammu, jejímž účelem je překonání (nittharanatthája), nikoli podržení (no gahanatthája), za pomoci přirovnání k voru (kullúpama).


Poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Ano, pane," odpověděli mniši. Vznešený pravil:


"Jako kdyby nějaký člověk na cestě přišel k velkému říčnímu proudu, jehož blízký břeh by byl nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh by byl bezpečný a prostý strachu. Nebyla by tam však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Onen člověk by si pomyslel: ´Je zde tento velký říční proud, jehož blízký břeh je nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh je bezpečný a prostý strachu. Není tu však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Co kdybych sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, bych se bezpečně přeplavil na druhý břeh?´ A pak by onen člověk sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal by si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, by se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Poté, když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych si ho teď naložil na hlavu či na rameno a vydal se, kam potřebuji?´ Co myslíte, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem?" "Ne, pane." "A co by měl ten člověk správně udělat, mniši? Když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych ho teď odložil na zem nebo ho spustil do vody a vydal se, kam potřebuji?´ Kdyby takto jednal, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem.



Právě tak, mniši, já vykládám Dhammu, jejímž účelem je překonání, nikoli podržení, za pomoci přirovnání k voru.

Rozumíte-li Dhammě takto přirovnané k voru, mniši, měli byste opustit (pahátabbá) i dobré stavy (dhammá), nemluvě o nedobrých stavech (adhammá).

dulezita sutra ze Stredni sbirky... zacina spatnym nazorem..

.. dale prirovnani k hadovi a k voru.. velmi dulezita prirovnani..

dale tri znaky existence... nestalost, strast a ne-Ja

samozrejme byla urcena jen mnichum.



Madždžhima-nikája 22

Alagaddúpama-sutta

Přirovnání k hadovi


http://dhammadesana.110mb.com/M22.html



---

"Komu, ty pošetilče, jsem kdy takto vykládal Dhammu?


Neoznačil jsem snad mnohými způsoby jisté věci za překážky a neřekl jsem, že jsou překážkou tomu, kdo je následuje?


O smyslných rozkoších jsem prohlásil, že je v nich málo uspokojení (appassádá), mnoho strasti (bahudukkhá) a zoufalství (bahupájásá), jejich nebezpečí [vady] (ádínava) převažují. Smyslné rozkoše jsem přirovnal k holým kostem... ke kusu masa... k pochodni ze suché trávy... k jámě s dřevěným uhlím... ke snu... k vypůjčenému majetku... k [poráženému] ovocnému stromu... k popravišti... k ostrému kůlu... k hlavě hada, je v nich mnoho strasti a zoufalství, jejich nebezpečí převažují.


Ty však, pošetilče, mě pomlouváš díky vlastnímu nepochopení, čímž zraňuješ sám sebe a pácháš tak mnoho nedobrého (apuňňam). To povede nadlouho k tvému neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája)."


---


Zde, mniši, někteří pošetilci (moghapurisá) studují Dhammu - rozpravy, recitace, výklady, verše, výroky, proslovy, příběhy o zrodech, divy, odpovědi na otázky - aniž by svým porozuměním [moudrostí] zkoumali smysl těchto nauk. Jelikož nezkoumají svým porozuměním smysl těchto nauk, nesouhlasí s nimi ve svých úvahách. Studují Dhammu jenom proto, aby mohli kritizovat druhé a vítězit v debatách s nimi, takže nedosáhnou onoho [pravého] cíle, kvůli němuž je třeba studovat Dhammu. Tyto špatně pochopené nauky povedou nadlouho k jejich neprospěchu (ahitája) a strasti (dukkhája). A z jakého důvodu? Kvůli jejich špatnému pochopení.
Jako kdyby nějaký člověk potřebující hada, hledající hada, pídící se po hadovi uviděl velkého hada a chytil by ho za tělo nebo za ocas. Ten had by se otočil a kousl by ho do ruky, do nohy či do jiné části těla. Následkem toho by onen člověk došel smrti nebo smrtelné bolesti. A z jakého důvodu? Kvůli špatnému uchopení toho hada. Podobně, mniši, někteří pošetilci zde studují Dhammu...


---



Co myslíte, mniši, je (1.)hmota [tělesnost]... (2.)pociťování... (3.)vnímání... (4.)formace... (5.)vědomí - stálé (niččam) nebo nestálé (aniččam)?" "Nestálé, pane." "A to, co je nestálé je šťastné (sukham) nebo strastné (dukkham)?" "Strastné, pane." "A to, co je nestálé, strastné a je předmětem změny (viparinámadhammo), je správné nazírat jako: ´Toto je mé, toto jsem já, toto je mé Já´?" "Ne, pane."
"Proto, mniši, jakákoli hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - ať minulé, budoucí či přítomné, vnitřní či vnější, hrubé (olárikam) či jemné (sukhumam), nízké (hínam) či vznešené (panítam), vzdálené (dúre) či blízké (santike), veškrá hmota [tělesnost]... pociťování... vnímání... formace... vědomí - by mělo být nahlíženo se správným porozuměním (sammappaňňája), v souladu se skutečností (jathábhútam): ´Toto není mé, toto nejsem já, toto není mé Já.´
Mniši, vnímaje toto, poučený ušlechtilý žák se odvrací (nibbindati) od hmoty [tělesnosti], od pociťování, od vnímání, od formací a od vědomí.
Když se odvrátí, ztratí vášeň (nibbidá viradždžati). Když ztratí vášeň, tak se osvobodí (virágá vimuččati). Když je osvobozen, je v něm poznání osvobození a ví: ´Ukončeno je zrozování, dokonán je čistý [svatý] život, úkol je splněn, po tomto zde již není nic dalšího.´


...