• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    _B2SPIRIT_BUDDHISMUS
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    ANDNOWSOMEINTEL
    ANDNOWSOMEINTEL --- ---
    Zen je příběh jednoho okamžiku..

    tady a teď. znovu a znovu.

    To je celé.
    ANDNOWSOMEINTEL
    ANDNOWSOMEINTEL --- ---
    Když máme dostatek zkušeností se životem, s lidmi, když jsme skutečně vstřebali tyto
    zkušenosti, pak už chápeme, že není potřeba dál studovat, ptát se ostatních,
    dívat se do knih. Jen cvičit. Tady a teď. Soustředit se tady a teď, jen v tomto
    živém okamžiku, znamená zastavit všechno bloudění. Patnáct let mistr De-
    shimaru ve Francii stále opakoval: Tady a teď, tady a teď. To je všechno.

    21. 8. 1997 10:30

    Včera jsem mluvil o bloudění. Bloudění je hlavním bodem všech vět-
    ších náboženství. V buddhismu máme bloudění Buddhy Shakyamuniho.
    V judaismu, v křesťanství máme bloudění celého národa. Znám tato ná-
    boženství dobře. Proto o nich mohu mluvit. Znám bibli velmi dobře. Mám
    katolické vzdělání. Není to historická nebo politická otázka, je to otázka lid-
    stva. Je to otázka života a smrti. Tento problém není ani starý, ani nový. Je
    lidský. Určitě na počátku lidstva museli první lidé hodně bloudit, bo jovat,
    aby si udrželi své místo. Žít, přežít vyžaduje mnoho úsilí. A lidské bytosti se
    staly největším, nejsilnějším dravcem v přírodě. Vystavěly vesnice, města, ale
    to nestačilo, aby vyřešily problém bloudění. Dravec se určitě velmi rychle stal
    kořistí vlastních přání, vlastního strachu, fantazie, svých posedlostí. Bloudění
    se stalo skrytějším, duchovnějším. Vystavět zeď nestačí k tomu, abychom se
    cítili v bezpečí. Legenda o Shakyamunim říká, že jeho otec dělal všechno,
    aby jeho syn nemohl jít ven z paláce. Okolo paláce krále Shakyamuniho byla
    velmi vysoká zeď, aby Buddha, mladý Buddha nemohl vidět svět venku.
    Pokud bloudění existuje v našem těle, existuje v naší mysli. Otázka života
    a smrti stále existuje: Co je příčinou naší existence v tomto vesmíru? Proč
    tento život musí jednou skončit? Jaký to má smysl? . .. Lidé se tedy sna-
    žili následovat různé cesty, snažili se odpovědět na tyto otázky. Je zde věda,
    která se snaží vysvětlit každý jev, jsou zde náboženství, ale žádná z těchto
    odpovědí nestačí k uspoko jení nejhlubšího přání našeho života. Nevíme a ni-
    kdy nebudeme vědět. Na vrcholku znalostí je neznámo. Kdo ví, co se stane
    v příštím okamžiku? Ani bůh nebo Buddha to nevědí. Můžete se honit za
    knihami, za mistry, nikdy však nenajdete odpověď na své otázky. A musíte
    si uvědomit, že je to štěstí, že nemůžete tuto odpověď nalézt. Když máme
    dostatek zkušeností se životem, s lidmi, když jsme skutečně vstřebali tyto
    zkušenosti, pak už chápeme, že není potřeba dál studovat, ptát se ostatních,
    dívat se do knih. Jen cvičit. Tady a teď. Soustředit se tady a teď, jen v tomto
    živém okamžiku, znamená zastavit všechno bloudění. Patnáct let mistr De-
    shimaru ve Francii stále opakoval: Tady a teď, tady a teď. To je všechno.
    Tohle je učení velkých mistrů. Tohle je učení Tenzo Kyokun, takový byl ži-
    vot Buddhy Shakyamuniho, Bo dhidharmy, Dogena - jen zazen. Přestaňte
    se hýbat, přestaňte bloudit. Lidé jsou často takoví: Budu studovat buddhis-
    mus, budu studovat zen a okamžitě utíkají do knihkupectví a kupují všechny
    knihy, shánějí se po veškerých učeních všech mistrů a nerozumí, že cvičení je
    přesný opak, že je to přestat právě s tímto. Pouze vy sami můžete vytvářet
    odpověď - tady a teď, vytvářet, nenapodobovat jako opice, vytvářet. Během
    večírku se mě kdosi zeptal: Co to znamená být mnich, bodhisattva? Ale já
    se každý den ptám sám sebe: Kdo je to mnich? Každý den musím vytvářet
    tento život, vlastní život. Každý den cvičit zazen. Včera večer jsem vám řekl,
    že dokud se budete dál urputně držet svých názorů, svých pevných představ,
    tak jako se slepec drží své hole, budete bloudit věčně. Pýcha, ego jsou neo-
    mezené. Zazen ničí toto ego, tuto pýchu. Pokračujte v zazenu dalších deset,
    patnáct, dvacet let a možná budeme moci začít spolu o něčem hovořit.

    ANDNOWSOMEINTEL
    ANDNOWSOMEINTEL --- ---
    Zazen, cviceni zazenu, je absolutni cesta, absolutni vira.. absolutni dimenze


    jedina vec v lidskem zivote ktera neni smesna
    ANDNOWSOMEINTEL
    ANDNOWSOMEINTEL --- ---
    Na strankach asociace jsou kuseny

    Zenová asociace: Kuseny
    http://www.zen-asociace.cz/p/kuseny.html
    ANDNOWSOMEINTEL
    ANDNOWSOMEINTEL --- ---
    To, co mistr Dogen učí v Tenzo Kyokun, je nejhlubší cvičení. Je to
    úplně za náboženstvím, za duchovnem, za materialismem. Za kategoriemi,
    omezeními. Toto cvičení je úplně nekonečné. A aktualizovat ho, potvrdit ho
    v každém okamžiku našeho života, je to, co nazýváme Cestou. To je činnost
    každého buddhy, každého boha, je to přirozená činnost každé bytosti v tomto
    vesmíru.

    4. 8. 1997 20:30

    Podstatou zenu je zazen. To je cvičení, zkušenost. A je to jenom ze cvi-
    čení, jenom z naší vlastní zkušenosti, vlastní zkušenosti života, ze zkušenosti
    sebe sama, že můžeme mít opravdový, autentický vztah se svým okolím,
    s ostatními. Opravdové cvičení, autentické cvičení, to není cvičení a zku-
    šenost, které jsou omezené jen na jednu oblast našeho života. Není to jen
    tenzo. V našem životě nejsme jen tenzo, nejsme jen obcho dníci, nejsme jen
    dělníci. Máme mnoho různých činností, různých cvičení. Ale které z nich je
    nakonec to nejlepší? Někdy si myslíme, že materialismus, peníze, moc jsou
    to nejlepší cvičení. Někdy si myslíme, že duchovno, intelekt jsou to nejlepší
    cvičení. Ale vše existuje v našem životě. Nejsme jenom tohle nebo tamto. Co
    učí Buddha, co učí zen je: Cokoliv máte dělat ve svém životě, dělejte to, jak
    nejlépe umíte. Všechno, okamžik za okamžikem. Dělat něco co nejlépe, jak
    nejlépe umíte, znamená, že když něco děláte, vydáváte ze sebe to nejlepší.
    Udělejte to úplně upřímně, čestně. Samozřejmě, toto cvičení nemůžete ukázat
    druhým a druzí jej nemohou vidět. Pro politiky, pro mnichy, pro obcho dníky,
    pro dělníky toto cvičení se dotýká všech oblastí našeho života. Je to cvičení
    ze dna našeho srdce, ze dna našeho vědomí. Víte velmi dobře, že když něco
    děláte upřímně a co nejlépe, nakonec jste vždy spoko jení, dokonce i když vás
    ostatní kritizují, dokonce i když vám ostatní vyčíta jí: Tak tohle je všechno,
    co umíš? Ale to je úplně jedno. Nejdůležitější je, že nemáte nic, co byste si
    vyčítali. A v tomto okamžiku jste vždy spokojení. V zenu vždy říkáme: Tady
    a teď. Protože tady a teď je opravdový okamžik našeho života, přítomný oka-
    mžik, živý okamžik. Většina lidí není nikdy spoko jena se svým tady a teď.
    Buď litují zašlých časů, minulostí, nebo dělají plány do budoucna. Říkají:
    Jo, později to bude lepší, časem budu bohatý, časem budu mít vše, co budu
    chtít. Budu slavný, budu takový, makový. Ale když nejste schopni tady a teď
    na jít způsob, jak být spokojení sami se sebou, se svým životem, jak být úplně
    spoko jení s tímto živým okamžikem, s touto živou přítomností, jak můžete
    být spoko jení později? Co koli děláte, dělejte to co nejlépe, jak nejlépe umíte,
    upřímně, čestně. Život, život s velkým Ž, po vás žádá pouze jediný okamžik
    upřímnosti. Podívejte se na přírodu kolem sebe. Všechno v tomto vesmíru,
    v této přírodě cvičí pouze tohle, dělá jenom tohle. Pouze žije úplně. Tohle
    je to, co učí mistři. Ve skutečnosti mistr neučí. Pravdu zná každý přesně,
    každý zná sám sebe velmi přesně, každý ví moc dobře, jak dělá tohle, tamto,
    není nutné se ptát někoho jiného. Každý rozumí sám sobě velmi dobře. Jen
    cvičte, jen zakuste tuto věčnou pravdu. Tohle je zazen, Buddha, bůh. To je
    pravda, která nikdy nezestárne, stále živá, okamžik za okamžikem. To, co na-
    zýváme moudrostí, je ve skutečnosti jenom zdravý rozum. Jestliže neděláte
    věci tak, jak se ma jí udělat, pokud neděláte to, co máte udělat, jak nejlépe
    umíte, je velmi prosté a jednoduché porozumět, že později budete mít kom-
    plikace a problémy. Je to jako když si čistíte zuby. Už od dětství si každý
    večer před spaním čistíte zuby. A co se stane, jestliže si zuby nevyčistíte
    správně, tak, jak to má být? Za pět, deset let budete mít problémy se zuby.
    Tohle je moudrost, je to zdravý rozum. Všechno musí být uděláno určitým
    způsobem. Je způsob, metoda, jak všechno dělat. Nečistíte si zuby kouskem
    cukru. To, co mistr Dogen učí v Tenzo Kyokun, je nejhlubší cvičení. Je to
    úplně za náboženstvím, za duchovnem, za materialismem. Za kategoriemi,
    omezeními. Toto cvičení je úplně nekonečné. A aktualizovat ho, potvrdit ho
    v každém okamžiku našeho života, je to, co nazýváme Cestou. To je činnost
    každého buddhy, každého boha, je to přirozená činnost každé bytosti v tomto
    vesmíru. Dělat to, co mám dělat, tady a teď, co nejlépe, jak nejlépe dovedu.
    Co víc můžete dělat? Tohle je dokonalost našeho života. Tohle je nejčistší
    projev našeho bytí, naší vlastní originality, našich vlastností. V dojo během
    sesshinu, během léta cvičte jenom tohle. Duchovno je něco velmi konkrét-
    ního. Dotýká se všech stránek našeho života. Není to sen, představa, fata
    morgana, nic tajného, magického, zvláštního. Jestli chcete vidět kouzla, něco
    zvláštního, jděte do Lucerny, do casina, běžte do kina. Ale náš život, náš
    skutečný život, to je každodenní život. Každý den opakujeme to samé. Stále
    přemýšlíme o stejných věcech. Ale uvnitř tohoto malého života, uvnitř tohoto
    malého těla, téhle malé mysli si můžeme uvědomit nejvyšší rozměr, můžeme
    dosáhnout nekonečné dimenze našeho života. Sesshin, zazen je dotknout se
    tělem a myslí tohoto rozměru. S ostatními je samozřejmě možné lhát, hrát si
    na schovávanou, ale jaký máme důvod dělat to sami se sebou? Co chceme, co
    si každý z nás přeje? Je to jen prožít svůj život úplně, každý okamžik, každý
    moment být spokojený se svým tady a teď, okamžik za okamžikem, a to je
    všechno.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    GLOBALSPIRIT: jestli si ho sám ve své mysli vytvořím, tak každopádně, milý B2.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    SKATEMURAI: Japonci mají rádi rýži - samurajové nosili meč, češi dělají knedlíky - potřebují omáčku - aby nebyli suché.
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    SKATEMURAI: jednoznacne ne, zadna psychotropika.
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    Abhidhamma with Ven. Dhammadipa | Pagoda Phat Hue
    http://www.phathue.com/buddhism/dharma-talks/abhidhamma-with-dhammadipa/
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    ----
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    je to spatne, vsechny intoxikanty narusuji mysl - misto narusovani mysli, zacni pouzivat mysl - bdela pritomnost, ostrost vedomi..

    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    SKATEMURAI: nehul..
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    Buddhism, Meditation, Yoga and Nirvana-Interview with Ven Dhammadipa

    Buddhism, Meditation, Yoga and Nirvana-Interview with Ven Dhammadipa
    http://video.google.com/videoplay?docid=-3419298416593799263#



    This is a very illuminating interview with Venerable Dhammadipa, who came to Chuang Yen Monastery in New York. He speaks with clarity, deep knowledge and understanding about the most important aspects of meditation and yoga as part of the teachings in Buddhism. This interview is to be on Public Access Television.
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    super, Bhikhu Boddhi mi pomohl si to ujasnit

    Arahants, Bodhisattvas, and Buddhas
    http://www.accesstoinsight.org/lib/authors/bodhi/arahantsbodhisattvas.html


    In the final analysis, I have to confess my inability to provide a perfectly cogent solution to this problem. In view of the fact that in later times so many Buddhists, in Theravāda lands as well as in the Mahāyāna world, have been inspired by the bodhisattva ideal, it is perplexing that no teachings about a bodhisattva path or bodhisattva practices are included in the discourses regarded as coming down from the most archaic period of Buddhist literary history. This remains a puzzle – for me personally, and also, I believe, a puzzle for Buddhist historiography. In any case, the texts that we inherit do not show as steep a difference between the Buddha's "other-regarding" functions and the so-called "self-enlightenment" of the arahants as later tradition makes them out to be. The Nikāyas show sufficient emphasis on altruistic activity aimed at sharing the Dhamma with others; admittedly, though, most of this emphasis comes from the Buddha himself in the form of injunctions to his disciples. Thus, several texts distinguish people into four types: those concerned only with self-good, those concerned only with others' good, those concerned with the good of neither, and those concerned with the good of both; these texts praise as best those who are devoted to the good of both. And what is meant by being devoted to the good of both is practicing the noble eightfold path and teaching others to practice it; observing the five precepts and encouraging others to observe them; working to eliminate greed, aversion, and delusion and encouraging others to eliminate them (AN 4:96-99). In other suttas the Buddha urges all those who know the four foundations of mindfulness to teach their relatives and friends about them; and the same is said about the four factors of stream-entry and the four noble truths (SN 47:48, 55:16-17, 56:26). In the beginning of his ministry, he exhorts his disciples to go forth and preach the Dharma "out of compassion for the world, for the good, welfare, and happiness of devas and human beings" (Vin I 21). Among the important qualities of an outstanding monk are abundant learning and skill in expounding the Dharma, two qualities that are directly relevant to the benefit of others. Also, we must remember that the Buddha established a monastic order bound by rules and regulations designed to make it function as a harmonious community, and these rules often demand the renouncing of self-interest for the sake of the larger whole. Regarding the lay followers, the Buddha praises those who practice for their own good, for the good of others, and for the good of the whole world. Many prominent lay followers converted their colleagues and neighbors to the Dharma and guided them in right practice.
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    An experience of unfulfilled religious longing. Groups of people are striving to cross treacherous, swampy waters in imperfect boats in order to reach a deity on the horizon. However, they all sink and drown before reaching their desired goal. (LSD Psychotherapy)

    http://img295.imageshack.us/img295/7672/erl3.png
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    Aging and Suffering « Daily Buddhism
    http://www.dailybuddhism.com/archives/1412
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    JUNIPETRUS: je to tak, soteriologie.. ovsem je to ve shode i s anatman pristupem k tomu, to co zustava, je nezrozene, a tak i bezsmrtne..
    JUNIPETRUS
    JUNIPETRUS --- ---
    GLOBALSPIRIT
    GLOBALSPIRIT --- ---
    Nelpeni, neulpivani na nicem.. a soucit
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam