Okolnosti se mění náhle a rychle.. uvidíme co z toho bude dál. Panáček vůbec neví co chce.. je mi ho trochu líto, že to má těžký, ale vyřešit si to musí on sám, ne já.. (žádná ultimáta jsem nedávala!)
Konkrétněji, padlo něco o tom, že abych mu byla věrná.. neříkám, že za každým stromem skočím do křovíčka s dalším, ale nepřijde mi fér chtít závazek od jednoho, když druhý si může volně lítat.. jde čistě o princip.. v klidu jsem vysvětlila, že takhle to nepůjde, že mi nevadí jak to teď s námi je, ale že tohle v téhle fázi nemůže žádat.. a už to jelo. Neříkám, že si teď nevyčítám, že jsem možná měla držet ústa, ale jako nátlak to opravdu myšleno nebylo.. jen jsem bránila svoji určitou svobodu.. váš názor?